Politici, ale i soudci, prokurátoři a vysocí úředníci na Ukrajině museli na konci října odevzdat majetková přiznání. Jejich zavedení – týkají se 50 tisíc lidí – je jednou z podmínek uvolnění další části záchranného balíčku Mezinárodního měnového fondu. Podle kritiků vlády však vše směřuje k tomu, aby systém, který má být nebývale průhledný a veřejně přístupný na internetu, fungoval co nejhůře. Z majetkového přiznání prezidenta Petra Porošenka plyne, že stále vlastní víc než stovku firem.
Ukrajinští politici a soudci by měli přiznat majetek. Systém však drhne
Majetková přiznání na Ukrajině mají dva termíny. Jeden z nich vypršel před koncem října a týkal se jejich odevzdání. Druhý byl již v srpnu, kdy měl začít fungovat systém e-deklarace, kde by měla být majetková přiznání k prohlédnutí. Je to podmínka pro to, aby Ukrajina získala peníze od MMF i pro zavedení bezvízového styku s Evropskou unií.
Jenže se systémem jsou neustálé problémy a kritici vlády hovoří o „plánované akci ke zničení e-deklarace“. Systém pro zveřejňování majetkových přiznání veřejných činitelů totiž neprošel bezpečnostní prověrkou. Následně vznikla legislativa, která fungování e-deklarace značně omezila.
„Je naprosto zřejmé, že prohlášení, která prezident Porošenko podal mezinárodnímu společenství o plně funkčním systému, jsou vymyšlená a vytváří falešný obraz Ukrajiny, která plní své závazky,“ řekla ředitelka nevládní organizace Občanská rada pro lustraci Oleksandra Drik.
Státní úřady však pochybnosti odmítají. E-deklarace se rozbíhá a podle národní agentury pro boj s korupcí v ní v průběhu posledního říjnového týdne již byla většina z požadovaných 50 tisíc přiznání.
Podle poslance Jehora Soboleva ale ani to, že se systém plní přiznáními, ještě nezaručuje, že opravdu bude fungovat tak, jak by měl. „Bojím se, že web se bude nadále potýkat s problémy. Jakmile každý podá svá přiznání, můžeme zjistit, že rázem všechno spadlo, bylo zničeno nebo zruinováno,“ řekl.
Ukrajina potřebuje akutně zastavit rozsáhlou korupci také kvůli nervozitě, která ve společnosti neustále roste od Euromajdanu v roce 2014. Korupce a její odstranění ostatně bylo jedním z ústředních požadavků revoluce. Případný neúspěch majetkových přiznání by mohl snadno upomenout na zklamání z politického vývoje na Ukrajině po Oranžové revoluci v roce 2004.
Porošenko vlastní víc než sto firem
Elektronické majektové přiznání podal podle listu Ukrajinskaja Pravda hodinu před koncem lhůty prezident Petro Porošenko. Vyplývá z něj, že politik stále vlastní 104 společností v různých zemích, včetně Ruska, Číny či Britských Panenských ostrovů. Prezident za loňský rok přiznal celkový příjem více než 62 milionů hřiven (asi 61 milionů korun).
Porošenko na Facebooku napsal, že všechny firmy vznikly ještě v době, kdy podnikal, a že veškerý movitý a nemovitý majetek - byty, parcely, auta, obrazy či šperky - získal, než byl zvolen prezidentem. „Navíc většinu majetku jsem získal v době, kdy jsem nebyl ve státních službách,“ dodal. Na bankovních účtech má prezident více než 26 milionů dolarů (asi 641 milionů korun), půl milionu hřiven a 14 tisíc eur, zatímco dalších 60 tisíc dolarů a 900 tisíc hřiven má v hotovosti.
Prezident ujistil, že „z každého centu byly zaplaceny daně do rozpočtu Ukrajiny“, a připomněl, že na dobročinnost a na podporu armády věnoval - ať osobně, či ze svých firem - v posledních třech letech okolo 400 milionů hřiven (v korunách jde o téměř shodnou částku).
Porošenko se stal hlavou státu jako jeden z nejbohatších Ukrajinců. Kvůli vlastnictví firmy Rošen na výrobu cukrovinek se mu přezdívalo také „čokoládový král“. Řízení svého podnikatelského imperia se po převzetí vysoké státní funkce vzdal. Kromě čokoládoven mu patří investiční banka, holding Ukrprominvest-Agro a řada podniků automobilového, loďařského a strojírenského průmyslu či televizní stanice 5. kanál.
Časopis Forbes-Ukrajina letos v březnu napsal, že ukrajinští oligarchové za minulý rok zchudli, v průměru o čtvrtinu. Ale Porošenko na rozdíl od většiny svých kolegů zbohatl. Forbes odhadl Porošenkovo jmění na 858 milionů dolarů (více než 21 miliard korun), zhruba o 100 milionů více než před rokem.