Kontroly uvnitř Schengenu prozatím zůstanou. Summit k jejich odstraňování nevyzval

Německu a některým dalším členským zemím Evropské unie se dnes podařilo zabránit tomu, aby se do závěrečného dokumentu ze summitu Evropské unie v Bruselu dostala výhrada některých jiných zemí včetně Česka vůči prodloužení hraničních kontrol uvnitř schengenského prostoru. Namísto toho závěry obsahují zmínku o „přizpůsobení dočasných vnitřních hraničních kontrol tak, aby odrážely aktuální potřeby“.

Formulace, podle které snižující se počet přicházejících migrantů umožňuje „postupné odstraňování zbývajících vnitřních hraničních kontrol“, se nakonec v dokumentu neobjevila. Prosazovaly ji do něj především země visegrádské čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko), ale například i Itálie.

Hraniční kontroly uvnitř schengenského prostoru loni zavedly kromě Německa například Rakousko, Švédsko a Dánsko, a to kvůli zvýšenému počtu migrantů, kteří do Evropy přicházeli hlavně po takzvané balkánské stezce. Evropská komise hraniční kontroly povolila do poloviny listopadu.

V prosinci má být vidět, že Afrika v migraci spolupracuje

Ze závěrů nynějšího summitu EU k migrační problematice také plyne, že unijní prezidenti a premiéři jednoznačně podpořili užší spolupráci EU s klíčovými africkými zeměmi při zvládání migrační krize, především v centrálním Středomoří. Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová má na prosincovém summitu předložit konkrétní čísla, dokládající snížení počtů příchozích a vyšší počet návratů těch, kdo na azyl v Unii právo nemají.

Evropská komise a unijní diplomacie na vývoj migrace posledních měsíců reagovaly návrhem podřídit veškerou spolupráci s klíčovými státy v Africe podmínce jejich kooperace v migrační oblasti. S pěticí zemí - Mali, Nigerem, Nigérií, Senegalem a Etiopií - hodlá unie uzavřít na míru šité dohody, které mají zajistit jejich větší ochotu přebírat zpět občany, ale také jim třeba pomoci s hospodářským rozvojem tak, aby z nich lidé nemuseli na cestu vyrážet.

Summit tak zdůraznil potřebu řešit kořeny migrace a připomněl, že svou roli může sehrát vznikající Evropský vnější investiční plán, který by měl v příštích letech výrazně podpořit rozvoj afrického hospodářství. Summit vyzval členské země, aby potřebné návrhy odsouhlasily do konce letošního roku tak, aby mohla být v první polovině roku příštího nalezena shoda také s Evropským parlamentem.

Slovenský premiér Robert Fico, jehož země v současnosti Unii předsedá, na summitu uvedl, že Slovensko připravuje ve spolupráci s Evropskou komisí alternativní návrh na reformu azylového procesu Evropské unie. Povinné kvóty jsou podle něj „politicky mrtvé“. „Každá členská země Evropské unie má zájem projevovat solidaritu,“ řekl Fico s tím, že to lze dělat mnoha různými způsoby.

Summit EU v Bruselu
Zdroj: Pool Melanie Wenger/ČTK/ZUMA

První náčrt kompromisního návrhu by Slovensko chtělo představit už příští týden. Podle Fica na něm Bratislava spolupracuje s Evropskou komisí. O návrh by šéfové států a vlád evropské osmadvacítky mohli jednat už na prosincovém summitu. Fico by pro návrh chtěl získat podporu šéfů států a vlád osmadvacítky mimo jiné na sérii jednání.