Zneužívání migrantů, cenzura, omezené protesty. OSN šokoval stav lidských práv v Austrálii

Austrálie pronásleduje obhájce lidských práv, tvrdí zvláštní vyšetřovatel OSN Michel Forst. Řada aktivistů podle něj mluví o „atmosféře strachu, cenzuře a odplatě“. Některé projednávané zákony navíc omezují právo svobodně protestovat. Píše o tom CNN. Austrálie čelí kritice i kvůli špatným podmínkám v detenčních centrech pro imigranty na Nauru a Papui-Nové Guineji, kam vláda posílá všechny žadatele o azyl.

Vyšetřovatel čekal vstřícné prostředí, realita ho šokovala

Michel Forst strávil jako zástupce Rady OSN pro lidská práva v Austrálii celkem čtrnáct dnů. Stavem lidských práv po celé zemi je podle svých slov šokován. „Čekal jsem bezpečné a vstřícné prostředí. To není ten případ, je třeba řadu postupů změnit,“ upozornil. Někteří aktivisté se s ním dokonce odmítli setkat kvůli obavám z pronásledování.

Za Forsta se postavila i šéfka australské Komise pro lidská práva Gillian Triggsová, podle níž jde Canberra proti aktivistům z „ideologických důvodů“. Právě tuto komisi se úřady snaží podle Forsta zastrašovat.

Canberra by podle něj měla do budoucna zajistit nestranné vyšetřování násilných incidentů proti zastáncům lidských práv a zrušit zákony, jež se nyní projednávají v Západní Austrálii a které omezují právo svobodně protestovat a osekávají práva domorodých Australanů.

„Svoboda pokojného shromažďování je základní součástí demokratických společností,“ upozornil Forst. „Demonstrace a protesty přispívají ke zvýšení povědomí o lidských právech a podporují dialog,“ podotkl.

Příbuzná uprchlíků zadržovaných na Nauru
Zdroj: David Gray/Reuters

Zpráva je nevyvážená, odmítla kritiku Canberra

Australská vláda kritiku odmítá – vyšetřovatel Rady pro lidská práva prý nabízí „nevyvážený pohled na situaci obhájců lidských práv v zemi“.

Zprávě OSN předcházelo zjištění lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) týkající se špatných podmínek v australských detenčních zařízeních na Nauru a v Papui. Podle AI dochází v těchto centrech pro migranty k mučení a zneužívání. Australský premiér Malcolm Turnbull to označil za „absolutní lež“.

Toto není skutečný život. Je to přežívání. Jsme mrtvé duše v živých tělech. Jsme jen chodící schránky bez naděje a motivace k životu.
Migrantka zadržovaná na Nauru pro AI

Jak to funguje ve „vězení pod širým nebem“?

Organizace AI tvrdí, že australská vláda vytvořila pro stovky osob de facto „vězení pod širým nebem“. Na podávání zpráv z táborů platí přísná pravidla. „Poskytovatelé zdravotní péče, kteří toto akceptují a neinformují o nekalých praktikách, zatajování informací a nedostačující zdravotní péči – způsobují újmu na zdraví. Tito lidé se dostali do střetu zájmů, porušili své etické závazky a neposkytují dostatečnou úroveň zdravotní péče,“ konstatovala AI, která volá po nezávislosti zaměstnanců i nezávislému dohledu.

AI a Human Rights Watch se nedávno podařilo získat povolení a 12 dnů zjišťovali výzkumníci těchto organizací podmínky v zařízení na Nauru. „Výzkum dokumentuje kruté zacházení s muži, ženami a dětmi – včetně častého zanedbávání či upírání poskytování zdravotní péče společností, která byla najata australskou vládou,“ píše AI na webu.

Vedoucí výzkumnice AI Anna Neistatová míní, že australská vláda navrhla systém úmyslného špatného zacházení s lidmi tak, aby odradila další uprchlíky a žadatele o azyl od snahy dostat se lodí do Austrálie. 

„Mnozí trpí vážnými psychickými problémy, které nejsou léčené a v otřesných životních podmínkách dochází k jejich zhoršování. Úzkost, sebepoškozování a sebevražedné pokusy jsou časté. I devítileté děti již mluví otevřeně o myšlenkách na ukončení svého života,“ uvádí AI, jež v petici vyzývá k uzavření center. 

Aktivisté požadují přivezení běženců do Austrálie
Zdroj: David Gray/Reuters

To papuánské už slíbila uzavřít sama australská vláda poté, co papuánský soud rozhodl, že je centrum protiústavní.

Kritika vedení lidskoprávních organizací není ničím výjimečným

Podle Forsta se australské úřady snaží zamezit tomu, aby se informace o porušování lidských práv dostaly na veřejnost. Častá je i tvrdá kritika vedení aktivistických organizací. Na šéfku Komise pro lidská práva Triggsovou třeba expremiér Tony Abbott útočil po zveřejnění zprávy o zneužívání dětí v detenčních zařízeních. Ministr pro imigraci Peter Dutton ji rovnou vyzval k rezignaci.

Výzkumníkům AI přitom rodiče řekli, že jejich děti se v centrech začaly počůrávat, trpí nočními můrami, a některé z nich úplně přestaly komunikovat s okolním světem. Australská organizace Save the Children pak odhaduje, že 85 procent dětí z uprchlických rodin na Nauru nechodí do školy, a to i kvůli výskytu šikany a obtěžování.

Vyšetřovatel OSN také připomněl případ z minulého roku, kdy byl zatčen člen organizace Lékaři pro uprchlíky za to, že údajně neuposlechl letušku. Podle Forsta je možné, že někdo z politiků v tomto případě „tahal za nitky“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 8 mminutami

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 28 mminutami

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 1 hhodinou

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 1 hhodinou

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo zhruba 1500 členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...