Prezidenti Česka, Slovenska, Maďarska a Polska chtějí být jednotní a posílit pozici visegrádské čtyřky (V4) v Unii. Shodli se na tom na dvoudenním setkání na polském zámku Lańcut. Český prezident Miloš Zeman prohlásil, že zejména v případě uprchlické krize se V4 ukázala moudřejší než zbytek EU. Jeho slovenský protějšek Andrej Kiska ale varoval před špatným obrazem skupiny, kterou by politici neměli zneužívat jako štít pro své vnitropolitické cíle.
Podle Zemana je V4 moudřejší než zbytek EU, Kiska varoval před špatným obrazem
Události: Karas o schůzce prezidentů V4 (zdroj: ČT24)
Je to nevyrovnaná čtyřka. Každý z prezidentů má ve své zemi jiné postavení, jiné pravomoci i jiný vliv na to, kam země směřuje a jak může ovlivnit témata, o kterých se v Polsku jedná.
Setkání Miloše Zemana, Jánose Ádera, Andrzeje Dudy a Andreje Kisky se odehrává v rámci polského předsednictví ve V4. Setkání začalo minutou ticha za zesnulého slovenského exprezidenta Michala Kováče. Na pracovním obědě státníci mluvili o podpoře mladé generace, konkrétně o „zaměstnanosti, podnikání, vědě a výzkumu, stipendiích a dobrovolnictví“, sdělil Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.
Migrace mladých je klíčové téma hlavně pro předsedající Polsko, odkud odešly do zahraničí za prací více než dva miliony lidí. „Musíme zastavit vlnu emigrace, která vede tolik talentovaných a tvůrčích mladých lidí k opuštění naší země,“ apeloval Duda.
Dále řešily hlavy středoevropských států roli V4 v Unii. „Společně zmůžeme více - to je základní poselství vyplývající z 25 let spolupráce Polska, Česka, Slovenska a Maďarska v rámci Visegrádské skupiny,“ zdůraznil Duda. Připomněl, že před čtvrt stoletím byla základním cílem visegrádské spolupráce integrace do euroatlantických struktur a toho se podařilo dosáhnout, všichni jsou nyní členy EU a NATO.
Prezidenti V4
Duda: Nechceme Unii lepších a horších zemí
Bez V4, která vytvořila důvěryhodnost střední a východní Evropy v očích západních spojenců, by „změna naší strategické situace byla rozhodně těžší“, dodal Duda. Apeloval na V4, aby pomohla uchovat jednotnou EU, se stejnými možnostmi pro všechny členy. „Nechceme Unii lepších a horších zemí, silnějších a slabších,“ prohlásil.
V4 vznikla jako projekt přimknutí se k západní Evropě a k Evropské unii a myslím si, že svoje cíle splnila. Dnes stojí před dalšími úkoly. Asi nikdy předtím neměla tak špatný obraz v Evropě, proto jsem vyzval, abychom společně působili na všechny vrcholné politiky, aby nepoužívali V4 jako svůj štít pro svoje vnitropolitické cíle.
Zeman poznamenal, že „V4 se ukázala jako politicky moudřejší a prozíravější, než byl zbytek EU, a to zejména u migrační krize“, sdělil Ovčáček. „Shodli jsme se na podpoře Visegrádu, nenecháme se rozdělit, což je důležité,“ konstatoval také Zeman.
Agentura AP připomněla, že V4 sjednocuje odpor vůči návrhům na přerozdělování migrantů v rámci EU, ale že zejména Polsko a Maďarsko stavějí své národní zájmy nad zájmy Unie jako celku.
K dalším tématům patřilo budování evropské identity na základě hodnot, kultury a dějin. Téma energetické bezpečnosti střední Evropy se zvláštním zřetelem na trh s plynem by mělo přijít na přetřes až v sobotu, kdy se k prezidentům připojí zástupci EU.
GALERIE
V4
Polsko v současné době skupině středoevropských zemí V4 předsedá. „Těsnější spolupráce je pro něj důležitá, o čemž svědčí i nedávná tři setkání premiérů za dva měsíce,“ připomněl zpravodaj ČT Miroslav Karas.
„Polský prezident Andrzej Duda tím, že je členem vládnoucí strany Právo a spravedlnost, má v rukou asi nejvíce pravomocí, poněkud složitější je to u ostatních prezidentů s výjimkou Orbána, který je také součástí vládnoucí strany Fidesz. Zeman a Kiska jsou ovšem prezidenti, kteří mají poměrně minimální vliv,“ poznamenal k setkání hlav států komentátor MF Dnes Luboš Palata.
Prezidenti si během návštěvy prohlédli muzeum rodiny Ulmů věnované Polákům, kteří zachraňovali životy židovských spoluobčanů během druhé světové války. Rodinu Ulmů, včetně šesti dětí a těhotné ženy, nacisté vyvraždili spolu s Židy, které skrývala.
Někteří historici upozorňují, že vzápětí po tomto zločinu se na okolních polích našla těla 24 Židů. Zabili je Poláci, kteří je dosud skrývali, ale báli se následování osudu Ulmů, které udal polský kolaborant-policista.