Do Německa loni dorazilo o 200 tisíc uprchlíků méně, než se myslelo

Uprchlická vlna zasáhla loni Německo o něco méně, než se dosud tamní úřady domnívaly. Podle nové statistiky tam dorazilo celkem 890 tisíc běženců, zatímco dosud se hovořilo o 1,1 milionu lidí. Oznámil to německý ministr vnitra Thomas de Maiziére.

„Loňský podzim se nesmí opakovat“

Chybná statistika vznikla tak, že někteří utečenci byli v Německu započítáni opakovaně. Celkem 820 tisíc lidí je podle ministra vnitra zaneseno v centrálním registru. Dalších 50 tisíc běženců v azylovém řízení nepokračovalo a 20 tisíc mladistvých zatím nemohlo žádost o azyl podat.

I 890 tisíc běženců je přitom podle de Maiziéra značně vysoké číslo. Díky nasazení úřadů i obyvatel se ho ale podařilo z velké části zvládnout. „Jsme ale zajedno v tom, že se situace z loňského podzimu nesmí opakovat,“ zdůraznil ministr.

Uprchlíci
Zdroj: Azad Lashkari/Reuters

Letos zatím dorazilo do Německa asi 210 tisíc běženců, což je výrazný meziroční pokles. Kancléřka Angela Merkelová a její CDU mimo jiné i kvůli vstřícné politice Berlína vůči utečencům utrpěla porážku v několika zemských volbách. Hlasy nespokojených Němců sbírá populistická Alternativa pro Německo.

Merkelová nedávno uvedla, že by nejraději vrátila čas a připravila zemi na uprchlickou vlnu lépe. Unijní státy včetně Německa podle ní příliš dlouho zavíraly oči před vznikající krizí u vnějších hranic Unie.

Její vláda prý ale v současné době dělá, co je v jejích silách, aby zabránila nekontrolovatelnému přílivu uprchlíků - s ním se Německo potýkalo loni v létě. Zároveň je ale spolková vláda proti maximální hranici pro příjem běženců. 

Berlín reagoval na enormní příliv lidí třeba znovuzavedením hraničních kontrol nebo novým integračním zákonem, který na celoněmecké úrovni platí od začátku srpna. Díky němu už Bavorsko nařizuje běžencům na tři roky místo pobytu, což má zabránit stěhování žadatelů o azyl do velkoměst a vytváření ghett.

Vzniká i poradenská centrála, která migrantům poskytne sociální asistenci. Podle de Maiziéra je třeba podpořit běžence v učení jazyka a poskytnout jim péči, kterou potřebují. Dále musí být podle něj motivováni, aby hlásili nebezpečné tendence ve svém okolí. Vznikne tak prostor, v němž se uprchlíci budou moci vymezit proti radikalismu. Zrychlit se mají deportace odsouzených cizinců.

Příliv běženců vyvolává napětí v německé společnosti. Před sílící xenofobií hlavně v bývalé NDR nedávno varovala federální vláda. Ministerstvo vnitra hlásí jen pro letošek celkem 1800 politicky motivovaných trestných činů namířených proti žadatelům o azyl a uprchlíkům. Jedná se zejména o žhářské útoky na ubytovny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 1 hhodinou

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 2 hhodinami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 3 hhodinami

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...