Německá kancléřka Angela Merkelová přijala odpovědnost za porážku svých křesťanských demokratů (CDU) v zemských parlamentních volbách v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Trvá ale dál na správnosti své vstřícnosti k uprchlíkům. Po hlasování, považovaném za test před parlamentními volbami v roce 2017, tlak na kancléřku zřejmě dál poroste.
Merkelová volební porážky lituje, couvnout ze své migrační politiky ale nehodlá
V Meklenbursku-Předním Pomořansku zvítězili vládní sociální demokraté (SPD), následovala pritiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), na kterou CDU ztrácela skoro dvě procenta hlasů.
„Pro Angelu Merkelovou je to ponižující – v neposlední řadě proto, že k tomu došlo na její domácí půdě. Meklenbursko-Přední Pomořansko je její volební obvod,“ zdůraznila korespondentka BBC v Berlíně Jenny Hillová.
Merkelová nehodlá na své politice nic měnit
Kancléřka přijala za porážku CDU zodpovědnost a uznala, že souvisí s migrační politikou. „Přesto věřím, že rozhodnutí, která jsme učinili, jsou správná a musíme na nich dále stavět,“ sdělila Merkelová.
S výsledkem voleb je prý velmi nespokojená a její strana nyní musí znovu získat důvěru voličů, a to i prostřednictvím začlenění uprchlíků a deportací těch, kteří nezískají azyl.
„Nikoho jsme v důsledku podpory uprchlíků nepřipravili o výhody. Ve skutečnosti pozorujeme v některých sociálních oblastech zlepšení. Nikomu jsme nic nevzali. Naším cílem je stále zachování a zlepšování života lidí v Německu,“ vzkázala ze summitu G20 v Číně.
AfD nazývá Merkelovou diktátorkou
Angela Merkelová čelí kritice od chvíle, kdy v létě minulého roku „pozvala“ do země běžence uvízlé v Maďarsku. „Je to zcela pomatená politika,“ je přesvědčen místopředseda AfD Alexander Gauland, který někdy o Merkelové hovoří jako o diktátorské kancléřce.
Merkelová rovněž podporuje kvóty na přerozdělování uprchlíků, jež odmítá mimo jiné i Visegrádská čtyřka včetně Česka. „Vše je o její uprchlické politice. Přes rok trvá na tom, že my to zvládneme, ale němečtí voliči o tom nejsou přesvědčeni,“ podotkla korespondentka BBC Hillová v souvislosti se zemskými volbami.
Za poslední rok Němci začali více kontrolovat hranice, vracet běžence do takzvaných bezpečných zemí, schválili integrační zákony a mluví se o zákazu zahalování na veřejnosti. Řada lidí ale zejména po červencových atentátech slyší na protipřistěhovalecká a protiislámská hesla, jaká nabízí právě AfD.
AfD volili méně vzdělaní, přejí si zmírnit uprchlický proud
Z analýzy, kterou zveřejnila veřejnoprávní televize ARD, vyplývá, že pro voliče AfD byly v Meklenbursku nejdůležitějšími tématy migrace, sociální spravedlnost, hospodářství a vnitřní bezpečnost. Všichni dotázaní souhlasili s tím, že strana chce omezit počet přicházejících uprchlíků a cizinců, i s tvrzením, že AfD mluví jasně o záležitostech, o nichž ostatní strany otevřeně nehovoří.
AfD bodovala lépe než všechny ostatní strany u manuálně pracujících, samostatně výdělečně činných i nezaměstnaných. Více hlasů než ostatní strany získala také od lidí s nízkým vzděláním (28 procent).
Pro CDU je to obrovský šok. Právě Pomořansko je voličskou základnou kancléřky. V 90. letech tam politicky začínala. Je to políček Merkelové, kritika za její imigrační politiku. Z protestního hnutí AfD se stává etablovaná politická strana, naopak mizí malé strany jako Zelení. Znamená to také, že oslabuje levice.
obrázek
„Možná je dnešek začátkem konce kancléřství Angely Merkelové,“ hlásal po oznámení prvních výsledků lídr AfD v Meklenbursku-Předním Pomořansku Leif-Erik Holm.
„Pro Merkelovou to nevypadá dobře, její popularita je na pětiletém minimu, ale nebuďme v pokušení ji odepsat – má ve zvyku se stavět na nohy. Navíc nemá vážného vyzyvatele,“ upozornila korespondentka BBC.
Sesterská CSU volá po změně kurzu
Bavorský premiér a předseda Křesťanskosociální unie (CSU) Horst Seehofer viní ze vzestupu AfD právě Merkelovou. „Důvody tkví v chybné přistěhovalecké politice spolkové vlády v září loňského roku a dalším postupu v této věci,“ poznamenal politik.
Podle bavorského ministra financí Markuse Södera (CSU) by se špatný výsledek v zemských volbách měl stát pro kancléřčinu stranu budíčkem. „Nálada voličů se už nedá ignorovat. V Berlíně je potřeba změnit kurz,“ řekl známý kritik Merkelové listu Bild.
Předsedkyně AfD, Frauke Petryová, může být spokojená
Xenofobní rétorika
Populistickou AfD založili v roce 2013 Bernd Lucke, Alexander Gauland a Konrad Adam na protest proti záchranným balíčkům pro krizí zasažené jižní státy Evropy. Lucke prosazoval hlavně vystoupení Německa z eurozóny, v roce 2015 z AfD vystoupil s tím, že je příliš xenofobní. V čele partaje ho pak nahradila Frauke Petryová.
Ta v polovině srpna doporučila vládě, aby odmítnuté žadatele o azyl a migranty nelegálně pobývající v Německu posílala na ostrovy mimo Evropu, podobně, jako to dělá Austrálie.
„Tato strana udělala z xenofobie cosi přijatelného pro naši společnost,“ prohlásil nedávno o AfD šéf Spolkového kriminálního úřadu (BKA) Holger Münch. Podle něj ostré vystupování strany proti uprchlíkům vytváří živnou půdu pro příznivce krajní pravice, kteří tak mají dojem, že jejich počínání je v pořádku.
Podle údajů BKA spáchali letos příznivci krajní pravice 705 útoků na ubytovny pro uprchlíky, za celý loňský rok jich přitom bylo zhruba tisíc. „Mnoho štváčů na internetu získalo pocit, že se pohybují se svým světonázorem uvnitř společenského rámce. To jim usnadňuje vystupovat na síti radikálně. A to je nebezpečné,“ uvedl Münch.
obrázek
AfD nenese odpovědnost, nikdo s ní totiž vládnout nechce
Získávat hlasy nespokojených voličů je pro AfD jednoduché i proto, že s ní žádná z dalších stran nechce vládnout. AfD tak často ani nemusí nabízet příliš konkrétní recepty řešení problémů v jednotlivých zemích – stačí výrazně protiuprchlický postoj.
„CDU musí dělat jakousi středovou politiku a nemůže obsloužit své pravicové okraje, které většinově uprchlíky spíše odmítají. Znamená to tedy, že část voličstva CDU se tak protestně odchýlila a dostala se do područí AfD. (…) AfD ukazuje už tam, kde je v parlamentech, přesně to, co se stávalo všem dalším protestním stranám - že totiž nemá administrativní schopnosti a nemůže politicky obsloužit tu svoji klientelu. Ona ji může jenom nadchnout a nechat se zvolit,“ okomentoval úspěch AfD publicista Jaroslav Šonka.
GALERIE
Německo
AfD výrazně uspěla už v březnových volbách do sněmů tří spolkových zemí, které byly všeobecně vnímány jako referendum o azylové politice spolkové vlády. V Bádensku-Württembersku získala 15,1 procenta a v Porýní-Falci 12,6 procenta hlasů.
V Sasku-Anhaltsku ve východní části Německa jí podporu vyslovilo dokonce 24,3 procenta voličů, takže se AfD stala druhou nejsilnější stranou v tamním zemském sněmu. Zástupce má rovněž od voleb v roce 2014 v europarlamentu.
Zatím se ale neočekává, že by se AfD dostala v příštím roce do spolkové vlády. „Celoněmecky má dnes 12 procent, očekává se, že maximálně zůstane na patnácti procentech. Je to strana rebelů, která nechce do koalice a nechce převzít zodpovědnost,“ poznamenala novinářka Bára Procházková.
Události, komentáře: Začátek konce Angely Merkelové? (zdroj: ČT24)