Čína uvedla do provozu největší teleskop na světě. Sloužit bude k výzkumu vesmíru včetně pátrání po mimozemských civilizacích. Zařízení s talířovou anténou o průměru 500 metrů Číňané vybudovali v provincii Kuej-čou na jihozápadě země. Zaplatili za ně v přepočtu 4,3 miliardy korun.
Největší teleskop světa už běží. Číně má pomoci najít i mimozemský život
Postavit teleskop FAST trvalo Číně pět let. Pátrat bude po gravitačních vlnách, zjišťovat radiové emise z hvězd a galaxií, ale také registrovat signály, jež by mohly pocházet od mimozemského inteligentního života.
Očekává se, že zařízení objeví tisíce nových galaxií. „Základním cílem teleskopu FAST je odhalovat zákonitosti vývoje vesmíru,“ uvedl v čínské veřejnoprávní televizi CCTV vědec Čchien Lej z Národní astronomické observatoře Čínské akademie věd.
Teoreticky vzato, jestliže někde ve vesmíru je nějaká civilizace, pak by rádiové signály, které vysílá, byly podobné signálům, jež bychom přijímali, kdyby se k nám blížil pulsar.
Reflektor parabolické antény teleskopu se skládá ze 4450 panelů trojúhelníkového tvaru, kvůli němuž se jim přezdívá „boží oko“.
Během nedávného testu zaznamenal teleskop radiové signály z galaxie vzdálené 1351 světelných let od Země, uvedla CCTV. Agentura Nová Čína informovala, že teleskop FAST je dvakrát citlivější než teleskop Arecibo v Portoriku, který má průměr 305 metrů a z něhož bylo v roce 1974 odesláno první rádiové poselství lidstva do vesmíru.
GALERIE
Čína rozchodila největší teleskop světa
Čínský vesmírný program takřka nezná mezí
Čína investuje do svého ambiciózního vesmírného programu nesmírné finanční prostředky. V roce 2003 se stala po někdejším Sovětském svazu a po Spojených státech teprve třetí zemí na světě, která vlastními silami dostala na oběžnou dráhu člověka. Její nepilotovaná sonda pak v roce 2013 přistála na Měsíci.
Minulý týden se na orbitě usadila druhá čínská experimentální laboratoř Tchien-kung 2, na kterou příští měsíc přiletí dva kosmonauti. V roce 2020 chtějí čínští vědci poslat na Mars výzkumné vozítko.