Francouzský soud pozastavil zákaz nošení dámských muslimských plavek, vyhlášený v několika městech na pobřeží. První zamítavý verdikt se týká středomořského Villeneuve-Loubet. Podle nejvyššího správního soudu prý zákaz odporuje občanským svobodám, definitivní soudní verdikt ale teprve padne. Takzvané burkiny nechávají obličej odkrytý, proto se na ně celostátně nevztahuje zákaz zahalování obličeje na veřejnosti, platící ve Francii od roku 2011.
První zprávy z francouzské státní rady mohou být precedentem pro další zhruba dvacítku měst, která speciální vyhláškou burkiny zakázala – vesměs kvůli tomu, že mohou ve vyhrocené době zbytečně provokovat. Zahalování muslimských žen tíží francouzskou debatu dlouhodobě, kvůli teroristickým útokům i napětí kolem migrace je ale ožehavější než kdy dřív.
Města změnu přístupu zatím odmítají
Oznámení soudu přivítaly domácí i mezinárodní lidskoprávní organizace. Mluvčí OSN Stéphane Dujarric označil rozhodnutí za pozitivní vývoj a připomněl, že organizace zákazy kritizovala jako porušování lidské důstojnosti.
Starosta severokorsického města Sisco se ale nechal vzápětí po rozhodnutí slyšet, že zákaz zrušit nehodlá. „U nás panuje velmi, velmi, velmi silné napětí a já (zákaz) neodvolám,“ řekl starosta Ange-Pierre Vivoni televizi BFM-TV.
Také radnice města Nice sdělila agentuře AFP, že budou tak dlouho proti ženám v burkinách zasahovat, dokud se jich zákaz tohoto počínání nebude také konkrétně týkat. Podobně se vyjádřilo i vedení města Fréjus, kde je starostou zástupce krajní pravice.
Zákazy následovaly po sérii krvavých útoků. Nejprve v polovině července na promenádě v Nice najel radikál s kamionem do davu a zabil 84 lidí, následně se obětí islamistů stal kněz v normandském kostele.
Na soudy se obrátila muslimská obec, která považovala zákazy za neférové. K nařízení sáhlo od konce července několik starostů ve francouzských letoviscích, například v dějišti mezinárodních filmových festivalů Cannes. Od poloviny srpna městské úřady za jejich porušování vybírají i pokuty.
Proti zákazům se ve světě zvedla vlna kritiky. Vášnivé reakce vyvolala fotografie skupiny strážníků, kteří návštěvnici pláže přikázali oděv sundat.
Mnoho lidí tak například poukazovalo na to, jestli by se policie podobně zachovala i vůči jeptiškám.
Na vlně on-line sarkasmu začaly vznikat také humorné novotvary. Výrazem „Motorkini“ lidé počastovali protestní obrázek motorkářů ležících na pláži v ochranných kožených oděvech.
Vystoupit z hranic elektronického protestu se rozhodli aktivisté v Londýně. Ve čtvrtek přímo před francouzskou ambasádou spontánně uspořádali plážovou party s heslem „Obleč si, co chceš“.
V samotné Francii je veřejnost značně rozdělená. Jedni mají zákaz burkin za ohýbání náboženské svobody, jiní vidí v muslimských plavkách naopak popření veřejně hlásaného sekularismu. Podle aktuálních průzkumů se veřejnost většinově kloní spíše k druhému názoru.
Ani zástupci socialistické vlády nejsou v otázce burkin zajedno. Zatímco prezident François Hollande se jednoznačně nevyjádřil a premiér Manuel Valls jej obhajoval, několik ministrů se pustilo do jeho kritiky.
Šéfka francouzské krajní pravice a další předpokládaná prezidentská kandidátka Marine Le Penová označila rozhodnutí soudu za „nijak překvapivé“, nicméně boj o uplatnění zákazu není podle ní u konce. „Burkiny budou zjevně její součástí (kampaně),“ uvedla s odkazem na blížící se prezidentské klání v příštím roce.
Je to znak svobody, říká žena, která oděv vymyslela
Ještě dlouhá debata stojí před spojením burkin a občanských svobod, těm tržním ale podle všeho prospívají. Australanka Ahída Zanettiová spojovaná s vynálezem burkin, říká, že debata ve Francii rapidně zvýšila oblibu těchto plavek u žen - dokonce až o dvě stě procent.
Zanettiová řekla serveru BBC, že tyto plavky představují svobodu a zdravý život. Ne však útlak. „Já jsem Australanka, už jsem tu celý život. Já vím, co hidžáb znamená. Já vím, co znamená islám. A já vím, kdo jsem,“ řekla.
Původním záměrem Zanettiové bylo otevřít australské pláže i muslimkám. „Chtěla jsem, až moje dcery vyrostou, aby měly tuto svobodu volby,“ uvedla. „Nezajímá mě, pokud chtějí mít bikiny. Je to jejich volba. Nikdo na celém světě nemůže říkat, co máme nebo nemáme nosit,“ prozradila.
Společnost Zanetti Ahiida prodala od roku 2008 přes 700 tisíc burkin. Z toho kolem 40 procent již šlo do Evropy a dokonce i nemuslimkám. „Využívají je například židovská děvčata a ženy. Viděla jsem i mormonky, že je nosí,“ popsala Zanetti.
Italové si z burkin velkou hlavu nedělají
Italové k celému problému burkin přistoupili jinak. Tamní ministr vnitra Angelino Alfano řekl, že podle jeho názoru dělají sousedi zákazem těchto plavek chybu. „Francouzský model integrace ostatně příliš dobře nefunguje,“ rýpnul si. Navíc také dodal, že sám není fanouškem přistěhovalectví z mimoevropských zemí.
Důvodem většího pochopení může být to, že Italové jsou zvyklí na jeptišky. Ty chodí ve svých hábitech i do vody a poté posedávají na dekách jako všichni ostatní. „Kdo by se staral, co mají na sobě? V čem je vlastně problém?“ zní z italských pláží.
