Kandidaturu v pravicových primárkách už oznámilo více než deset politiků. Hlavním Sarkozyho konkurentem bude bývalý premiér Alain Juppé. Ten v poslední době Sarkozyho v průzkumech veřejného mínění dosud vždy porážel.
Zpět do čela Francie chce Sarkozy navzdory faktu, že byl letos v únoru obviněn z nelegálního financování své kampaně před prezidentskými volbami v roce 2012. Na jaře 2013 byl také vyslýchán jako podezřelý kvůli zneužití peněz miliardářky a dědičky kosmetického gigantu L'Oréal Liliane Bettencourtové pro svou volební kampaň v roce 2007, jeho vyšetřování bylo pak zastaveno.
Politický půst vydržel dva a půl roku. Chřadnoucí popularita Francoise Hollanda mu připravila plodnou půdu pro návrat ve formátu „Sarkozy – spasitel“. „Nejen že mám chuť. Já nemám na výběr. Musím zemi vrátit část z toho, co mi dala,“ říkal loni v září.
Za pět let vlády se přitom Sarkozy z politické hvězdy stal jedním z nejméně populárních prezidentů francouzské páté republiky. Zviditelnil se například tažením proti nelegálním přistěhovalcům, v němž si v mnohém nezadal s krajní pravicí; prosadil též zákon o zákazu zahalování muslimských žen či penzijní reformu zvyšující věk odchodu do důchodu.
Pozornost vzbudil i tím, když se v prezidentském úřadu v únoru 2008 oženil s italskou zpěvačkou a modelkou Carlou Bruniovou. V říjnu 2011 se jim narodila dcera Julia, z předchozích dvou manželství má Sarkozy tři syny.
Suverénní styl stál před lety Sarkozyho úřad, teď by ho do něj naopak mohl znovu vrátit. Přesvědčit ale musí nejdřív své straníky. O vedení země se hodlají ucházet i kolegové a bývalí premiéři Alain Juppé nebo Francois Fillon. Sarkozy zpět do Elysejského paláce nakročeno má – bude muset ale hodně zabojovat.
