Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) je pro řadu světových médií jedním z hlavních zdrojů informací týkajících se konfliktu, který zuří v Sýrii od roku 2011. Stojí za ní oponent režimu prezidenta Bašára Asada, exulant Ramí Abdar Rahmán. Francouzský list Le Figaro ovšem přišel s analýzou, která nezávislost organizace zpochybňuje.
Organizaci SOHR, která počítá v Sýrii mrtvé, přestali experti věřit
„Podle SOHR“. Tato slova doprovázejí v médiích v podstatě každou bilanci války v Sýrii. Údaje poskytované Syrskou organizací pro lidská práva systematicky přebírají hlavní tiskové agentury, AFP, AP a Reuters, a tím pádem většina médií. Důvěryhodnost organizace je ovšem sporná.
SOHR byla založena v roce 2006 a prohlašuje se za „skupinu jedinců uvnitř nebo vně země, kteří sledují stav lidských práv a jejich porušování“. Od roku 2011 je hlavním zdrojem informací západních médií o bojích v Sýrii. Za SOHR je ovšem jediný muž: Ramí Abdar Rahmán, vlastním jménem Usáma Sulajmán, sunnita a člen opozice. Žije v britském Coventry.
Do Sýrie nevkročil od roku 2000, kdy ji z politických důvodů opustil. Rahmán tvrdí, že v zemi disponuje sítí několika set aktivistů, kteří mu pomáhají shromažďovat a ověřovat informace. Na rozdíl od jiných skupin, které se otevřeně staví na stranu povstalců, počítá SOHR oběti i na straně režimu.
Experti: SOHR je nástroj propagandy
Jen málo odborníků na syrský konflikt považuje informace SOHR za věrohodné a mnoho z nich ji raději necitují. Vědec Frédéric Pichon nazývá SOHR „řemeslnou dílnou bez opravdové důvěryhodnosti“. Když OSN v roce 2012 oznámila první bilanci obětí konfliktu, čísla dodaná SOHR byla mnohem nižší, hlásila 45 tisíc mrtvých oproti 60 tisícům dle OSN.
Bývalý diplomat a odborník na Sýrii Ignace Leverrier, který zemřel v roce 2014, na svém blogu v listu Le Monde dlouze psal o „ztracené věrohodnosti Ramího Abdara Rahmána“. Tvrdil, že SOHR diskrétně podporoval Bašár Asad, aby konkurovala skupině Syrský výbor pro lidská práva kontrolované Muslimským bratrstvem, jež měla ve stejné oblasti informační monopol.
Badatel Washington Institute a odborník na syrský konflikt Fabrice Balanche soudí, že SOHR je nástrojem propagandy nakloněným Muslimskému bratrstvu financovaný zpočátku Katarem. Od roku 2013 dostává organizace také příspěvky od Evropské unie.
Boje o Aleppo
Zdroj zdroje neznámý
SOHR obviňují ze zaujatosti jak povstalci, tak režim, organizace ale svou objektivitu brání. „Útočí na nás, protože říkáme pravdu o tom, co se děje v Sýrii,“ řekl Ramí Abdar Rahmán v jednom ze vzácných rozhovorů, který v roce 2015 poskytl proruskému kanálu RT. „Nové členy přijímá organizace teprve po šestiměsíční zkušební době,“ dodal s tím, že nového člena musí přivést jiný člen.
Nikdo ale ve skutečnosti neví, kdo jsou zdroje v terénu, na něž se SOHR odvolává. Věrohodnost organizace proto zcela spočívá v důvěře vložené v Rahmána. „Jejich síť informátorů, to je vtip. Chodí na syrské weby, které překládají do angličtiny,“ tvrdí Balanche.
Na začátku války, mezi lety 2011 až 2013, byla SOHR nástrojem propagandy financovaným Katařany, hlásnou troubou syrské opozice. Dnes jsou vyváženější a jejich údaje realističtější, i když ne vyčerpávající. Propaganda je diskrétnější, ale stále tu je. Výhodou SOHR je, že nám poskytuje fakta. A pokud jde o její počty mrtvých a zraněných, ty jsou jenom přibližné“.
Spory kolem SOHR jsou jen jedním aspektem širšího problému: nemožnosti sečíst oběti syrské války. V roce 2011 OSN tento úkol svěřila specializované skupině Human Rights Data Analysis Group (HRDAG). V dubnu 2014 bylo sčítání kvůli nepřístupnosti válečných zón a nedostatku věrohodných zdrojů zastaveno. Oficiálně tak bylo zaznamenáno 200 tisíc identifikovaných mrtvých a OSN konstantně hovoří o 250 tisících.