Znovuzavedení trestu smrti bych podepsal, nabídl Erdogan milionu svých příznivců

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v Istanbulu během demonstrace odsuzující pokus o puč zopakoval, že by podepsal znovuzavedení trestu smrti. Podle Erdogana jej má velká část zemí světa. Dosud největší demonstrace na podporu prezidenta po nezdařeném puči se účastnilo více než milion lidí. Na akci přišli i zástupci dvou opoziční stran.

Náměstí ve čtvrti Yenikapi v evropské části Istanbulu se podle záběrů stanice Al-Džazíra zaplnilo do posledního místečka. Celé je zahaleno do červených tureckých vlajek. Účastníci s nimi nadšeně přivítali nejen prezidenta Erdogana, ale i premiéra Binaliho Yildirima s manželkami. Erdogan se poté v davu objal s několika lidmi, kteří si s ním dělali fotky.

Erdogan se svými příznivci
Zdroj: Reuters

„Pokud parlament schválí znovuzavedení trestu smrti, budu to akceptovat,“ řekl Erdogan před statisícovým davem. Podle tureckého deníku Hürriyet lidé skandovali, že si obnovení trestu smrti přejí. Turecký prezident jako argument uvedl, že tento trest existuje v USA, Japonsku a „mnoha dalších zemích“.

„Musí se obnovit trest smrti. Máme poslouchat rozkazy Boha, nebo Evropské unie?“ tázal se jeden z účastníků demonstrace. „Náš boj bude pokračovat, dokud hrozba nepomine. Skončí to, až řekne prezident,“ dodal další z Erdoganových příznivců.

Vlajka pro všechny

Masovou akcí s heslem Shromáždění demokratů a mučedníků chce prezident prezentovat jednotu lidu proti údajným nepřátelům režimu, kteří se ho v polovině července pokusili svrhnout. Proto byli na demonstraci pozváni i šéf největší opoziční strany, středolevé Lidové republikánské strany (CHP), Kemal Kilicdaroglu a předák opoziční krajně pravicové Strany národní akce (MHP) Devlet Bahceli.

Manifestaci provázela přísná bezpečnostní opatření. Lidé museli před vchodem na plochu projít kontrolou jedním ze 165 detektorů kovu, u nichž vyfasovali bíločervené kšiltovky a tureckou vlajku. Na bezpečnost dohlíželo asi 15 000 policistů.

Akce měla završit třídenní pravidelné demonstrace, na nichž lidé v ulicích vyjadřovali podporu vládě od pokusu o převrat z 15. července. Na závěr svého projevu ale Erdogan v Istanbulu uvedl, že demonstrace za demokracii budou pokračovat až do středy.

Erdogan: Gülen musí být zničen

Erdogan zdraví své příznivce
Zdroj: Reuters

Ze zosnování puče turecká vláda obviňuje islámského duchovního Fethullaha Gülena, který žije léta v USA a jehož sociálně zaměřené hnutí Erdogan pronásleduje dlouhodobě. Po pokusu o převrat tažení proti němu ještě zintenzivnil. Ve státních institucích přišlo o místa několik desítek tisíc lidí, včetně soudců, prokurátorů nebo učitelů.

Pronásledování jeho skutečných nebo domnělých spojenců se blíží honu na čarodějnice. Vyšetřovatelé jdou při domovních prohlídkách po zbraních, dokumentech a penězích. Důkazem viny jsou podle nich i jednodolarové bankovky s konkrétním písmenem v sériovém čísle.

Během demonstrace Erdogan zopakoval, že Gülen i se svou sítí spolupracovníků musí být zničen za použití právních mezí. Premiér Yildirim dodal, že Gülen po převozu do Turecka za své činy náležitě zaplatí.

Před týdnem se konala velká demonstrace příznivců tureckého prezidenta v Kolíně nad Rýnem, kde chtěli pořadatelé před asi 40 000 shromážděnými vysílat živě Erdoganův pozdrav. Německý ústavní soud to ale den předtím zakázal. „Kde je demokracie?“ tázal se turecký prezident svých příznivců.

3 minuty
Události: Další demonstrace Erdoganovy moci v Istanbulu
Zdroj: ČT24

Erdogan chce s Putinem otevřít novou stránku vztahů

V rozhovoru pro ruskou agenturu TASS Erdogan řekl, že během nadcházejícího setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem chce načít novou stránku ve vzájemných vztazích.

„Bude to historická návštěva. Věřím, že během rozhovorů s mým přítelem Vladimirem otevřeme novou stránku našich vzájemných vztahů. Naše země toho mají mnoho společného,“ ujistil Erdogan, který má do Petrohradu přiletět v úterý.

Turecká armáda loni sestřelila nad syrsko-tureckou hranicí ruské vojenské letadlo, které podle Ankary vlétlo do vzdušného prostoru Turecka. Incident hluboce poznamenal vzájemné vztahy. Moskva dokonce vůči Ankaře zavedla sankce.

Erdogan se za incident po delší době omluvil a ruský prezident Putin se s ním v červnu dohodl na obnově vztahů. Den po pokusu o červencový převrat v Turecku Putin Erdoganovi telefonoval a pučisty odsoudil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...