Celkem 16 televizních kanálů, 45 deníků, 23 rozhlasových stanic, tři tiskové agentury. Turecké čistky jako odveta za puč z poloviny července udeřily na další veřejný segment – média. Úřady navíc vydaly zatykač na 47 novinářů. Prezident chce mít navíc do budoucna pod kontrolu armádu i tajné služby.
Policie dostala za úkol novináře zadržet v rámci vyšetřování osob blízkých duchovnímu Fethullahu Gülenovi. Ankara ho obviňuje ze zosnování puče, při němž přišlo o život nejméně 246 lidí.
Zmínění novináři pracovali pro opoziční list Zaman, který byl s Gülenem spojován a který začátkem března převzal pod kontrolu turecký režim. Ještě předtím nechaly úřady zavřít jiná opoziční média spojovaná s duchovním, který už léta žije v exilu ve Spojených státech. Gülen, který kdysi býval spojencem nynějšího prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, převrat odsoudil a veškerá obvinění odmítl.
Z velké části byla zakázána média regionálního charakteru, ale také několik celostátních. Mezi nimi třeba Cihan – jedna z největších tureckých agentur. Z tištěných listů dostaly kromě Zamanu stopku také opoziční Taraf, Bugun či Meydan – většina z nich spojená s Gülenovým hnutím.
Turecko dosud v žebříčku svobody médií v jednotlivých zemích bylo na 151. pozici. Statistiku pravidelně vyhodnocuje společnost Reportéři bez hranic.
Personální čistky v nejrůznějších institucích v Turecku se už dotkly přes 60 tisíc vojáků, policistů, soudců, prokurátorů či učitelů, kteří byli buď zatčeni nebo propuštěni z práce. Dnes ministerstvo vnitra informovalo, že úřady už zadržely přes 15 tisíc lidí, z toho více než 10 tisíc vojáků. S 8113 osobami probíhá soudní řízení.
Turecko tvrdí, že Gülen může uprchnout z USA
Turecko má prý nyní informace, že by duchovní Gülen mohl uprchnout z USA. Uvedl to turecký ministr spravedlnosti Bekir Bozdag. Jako případné destinace Gülenova útěku jmenoval Austrálii, Mexiko, Kanadu, Jihoafrickou republiku či Egypt.
Islámský duchovní Gülen, který žije od roku 1999 v USA, býval kdysi spojencem nynějšího tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Ten ho ale nyní viní ze zosnování pokusu o puč z 15. července a Gülenovo hnutí Hizmet (Služba) označuje za teroristickou organizaci.
Gülen obvinění z přípravy puče odmítá, naopak naznačil, že pokus o převrat mohl zinscenovat sám Erdogan, aby zdůvodnil intenzivnější pronásledování svých kritiků. Washington Gülena vydat zatím odmítá, dokud mu Ankara nepředloží jasné důkazy o jeho podílu na pokusu o svržení vlády.
