Evropská unie jednoznačně odsuzuje nedávný pokus o vojenský puč v Turecku, dává ale zároveň najevo, že jeho důsledkem nesmí být odklon země od ochrany demokratických hodnot. Na okraj jednání ministrů zahraničí zemí EU to řekl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek s tím, že i po neúspěšném puči je důležité, aby měl v Turecku každý nárok na spravedlivý soud. Premiér Bohuslav Sobotka doufá, že turecká vláda nezneužije pokusu o puč k tomu, aby se masivně vypořádala se všemi politickými kritiky, i když některé její kroky tak začínají vypadat.
Turecko po zmařeném povstání
- 21:12
Zda bude v Turecku znovu zaveden trest smrti, záleží na tamním parlamentu. Jestliže zákonodárný sbor takový zákon schválí, prezident Recep Tayyip Erdogan jej podepíše. Erdogan to řekl v rozhovoru s televizní stanicí CNN. Po obnovení nejvyššího trestu volají někteří příznivci vlády v souvislosti s potrestáním účastníků pátečního zmařeného pokusu o vojenský puč.
- 20:58
Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek o aktuální situaci v Turecku: "Ať už jde o lynčování řadových vojáků, o zjevně již předem připravený seznam téměř tří tisíc soudců, jichž se Erdogan zbavil, o masové čistky či volání po znovuobnovení trestu smrti. Takto prostě právní stát nevypadá."
- 20:28
Turečtí vojáci pátrají v okolí Marmarisu po příslušnících armády, kteří mají být údajně zapleteni do přípravy převratu.
Autor: Kenan Gurbuz, Zdroj: Reuters
Sobotka uvedl, že Česko i mezinárodní společenství potřebují stabilní demokratické Turecko schopné spolupracovat na řešení migrační krize a situace v Sýrii. Ozbrojený puč je třeba odmítnout, ale turecká vláda by se měla chovat v mezích ústavy a právního státu, řekl premiér. „Není třeba možné retroaktivně zavádět trest smrti a není možné uplatňovat
princip kolektivní viny,“ podotknul.
Evropská unie musí situaci v Turecku pečlivě sledovat s ohledem na to, jaké následky potlačení vojenské vzpoury bude mít, míní Zaorálek. V reakci na pokus o puč totiž turecké úřady zahájily rozsáhlé zatýkání a diskutuje se o možnosti obnovit trest smrti.
Takový vývoj by byl podle českého ministra v rozporu se všemi principy, ze kterých dosud vztahy EU a dlouholetého kandidáta na členství v Unii vycházely. Zaorálek připomněl, že Turecko dosud mělo o přístupová jednání zájem. „Pokud tento zájem platí, tak toto jsou dlouhodobé podmínky, které je nutné splnit,“ poznamenal ministr.
Ministři zahraničí zemí Evropské unie po pondělní schůzce vyzvali Turecko k dodržování ústavnosti a zdůraznili význam vlády práva. Vyzvali také turecké úřady, policii a bezpečnostní síly ke zdrženlivosti. V závěrech svého jednání ministři evropské osmadvacítky uvedli, že je třeba se vyhnout násilí, chránit lidské životy a obnovit klid v zemi.
Pokud zavedete trest smrti, nemůžete mezi nás, varovala EU Turecko
Turecko je dlouholetým kandidátem na členství v Unii. Rozhovory o přistoupení se zintenzivnily po jarní dohodě mezi EU a Ankarou, která přispěla k uzavření balkánské migrační trasy. V reakci na povstání se ale začalo mluvit o možnosti obnovit trest smrti.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v neděli před shromážděnými stoupenci v Istanbulu prohlásil, že vláda bude o trestu smrti jednat s opozicí. „V demokraciích se rozhoduje podle toho, co říká národ. Naše vláda bude jednat s opozicí a rozhodne. Nebudeme toto rozhodnutí odkládat. Ti, kteří se pokusili o převrat v této zemi, za to musí zaplatit,“ řekl.
Někteří z účastníků shromáždění vyzývali k hrdelnímu trestu pro duchovního Fethullaha Gülena, kterého Erdogan označil za strůjce puče. Stejné výzvy se objevily i na setkání tureckého prezidenta s příznivci před jeho istanbulskou rezidencí. V pondělním rozhovoru pro CNN pak Erdogan upřesnil, že jestliže zákonodárný sbor takový zákon (o znovuzavedení trestu smrti) schválí, tak jej podepíše.
Gülen žije v americkém exilu a jakoukoliv spojitost s povstáním odmítá. Šéf americké diplomacie John Kerry vzkázal, že případné vydání Gülena do Turecka přichází v úvahu jen po dodání jasných důkazů. Premiér Binali Yildirim nyní prohlásil, že dokumenty prokazující konkrétní vinu za puč vláda má.
Turecko nikoho nepopravilo od roku 1984 a nejvyšší trest byl zrušen v roce 2004 v rámci snahy Ankary o vstup do Evropské unie. V členských zemích je totiž jak z ustanovení samotné EU, tak i Rady Evropy plošně zakázán.
„My to nepodpoříme,“ jednoznačně prohlásil mluvčí prokurdské HDP Ayhan Bilgen. Pokud podle něj bude přijat nový zákon, nebude moci být použit se zpětnou platností.
Právě vztah ke Kurdům, kteří obývají jihovýchodní část Turecka, je pro centrální vládu dlouhodobým problémem. Etnikum žijící na rozhraní několika států se netají snahou posílit svou autonomii – jejich radikální složky pak stojí za řadou teroristických útoků v posledních letech.
Po zmaření vojenského puče v noci z pátku na sobotu zahájily úřady v Turecku rozsáhlé zatýkání. Zadrženo bylo kolem 7500 lidí, především vojáků, mezi nimiž jsou i vysoce postavení generálové. Ve vazbě skončili také soudci a státní zástupci včetně těch z ústavního soudu a dalších nejvyšších justičních instancí země. Na 8000 tisíc policistů bylo odvoláno.
- Pokus části armády převzít moc začal v pátek večer uzavřením dvou důležitých mostů v Istanbulu, přelety stíhaček přes metropoli Ankaru a obsazením důležitých médií včetně státní televize.
- Představitelé povstání uvedli, že přebírají moc „kvůli rostoucí autokratičnosti současného režimu, narušení vlády sekulárního práva a kvůli zvýšené hrozbě terorismu“. V zemi se chystali zavést novou ústavu.
- Do ulic navzdory varování armády vyrazily davy podporovatelů i odpůrců povstání. Ochromen byl provoz hlavního istanbulského letiště, bomby dopadaly například na budovu parlamentu v Ankaře.
- O několik hodin později prezident Erdogan dorazil na Atatürkovo letiště mezi své příznivce a prohlásil pokus o převrat za zmařený. Slíbil rozsáhlé zatýkání, mstu všem povstalcům a také „konec éry, kdy byla armáda státem ve státě“.
- Během bojů zemřelo dle vládních údajů nejméně 208 lidí, z toho několik desítek na straně povstalců. Zraněných osob je zhruba 1440, po celé zemi dosud bylo zatčeno kolem 7500 lidí, z velké části členů armády či soudů.
- Erdogan před shromážděným davem vyzval USA k vydání duchovního Fethullaha Gülena, který žije od roku 1999 v Pensylvánii jako exulant. Turecká vláda ho má za hlavního strůjce povstání, Gülen ale spojitost s událostmi v Turecku ostře odmítl. Vláda v pondělí oznámila, že vlastní důkazy o zodpovědnosti za povstání.
