Britský premiér David Cameron popsal svým protějškům ze zemí Evropské unie, jak Velká Británie dospěla k rozhodnutí z Unie vystoupit a také nastínil budoucí plány. Při pracovní večeři s dalšími premiéry a prezidenty zdůraznil, že chce zachovat co nejlepší vzájemné vztahy. Na večeři, ale i před ní ovšem zazněly jak od premiérů, tak od europoslanců výzvy, aby Londýn oficiálně oznámil odchod co nejdříve.
Cameron povečeřel s evropskými lídry. Brexitu jim je líto, považují ho za nezastavitelný
Déle než tři hodiny trvala úterní pracovní večeře představitelů zemí Evropské unie. David Cameron na jejím začátku vystoupil a podle českého státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy asi 25 minut vysvětloval, co se minulý čtvrtek ve Velké Británii vlastně stalo a proč jeho snaha o setrvání ostrovního království v Evropské unii selhala.
Po skončení večeře uvedl britský premiér, že při jednání se svými protějšky vnímal jejich smutek, ale také respekt k výsledkům britského referenda. Německá kancléřka Angela Merkelová ostatně uvedla, že po summitu považuje za nemožné, že by ještě byl způsob, jak britský odchod zastavit. Cameron poznamenal, že sám výsledku referenda lituje, nicméně za jeho vypsáním si stojí. „Především ale chci dát do pořádku vztahy Británie s Evropou,“ poznamenal.
David Cameron
Zbylé státy chtějí rychlý brexit, ale Cameron k němu zatím nepřistoupí
David Cameron si ovšem večer vyslechl další výzvy, aby Velká Británie co nejrychleji svůj odchod z EU oficiálně oznámila. K témuž směřuje i nezávazná rezoluce Evropského parlamentu, který dopoledne o brexitu také jednal.
Předseda europarlamentu Martin Schulz ovšem poznamenal, že pokud jde o oficiální spuštění procedury britského odchodu z EU, „pochopili jsme, že britská vláda potřebuje několik týdnů, aby analyzovala, co se stalo“. „V parlamentu jsem cítil smutek, mnozí poslanci opravdu litují toho, co se stalo,“ řekl.
Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz
Dodal ale, že dlouhé čekání bude znamenat prodlužování nejistoty. Na dotaz, zda je možné ještě brexit zvrátit, odvětil, že tato otázka je v rukou Londýna, nikoli Bruselu. Také podle předsedy Evropské rady unijní politici „chápou, že je potřeba určitý čas, aby se v Británii 'usadil prach', ale také čekají, že budou co nejdříve vyjasněny záměry britské vlády“.
Britský premiér ovšem ustoupil od původního záměru oznámit brexit na tomto summitu, jak plánoval před referendem. Večer zopakoval, že oficiální jednání nechá až na svém nástupci, který však nastoupí do úřadu nejdříve v září. Cameron ovšem připustil, že Londýn může začít formulovat svoji představu budoucích vztahů s EU již nyní. Na novém předsedovi vlády však bude konečné rozhodnutí.
Zdá se, že nový lídr Konzervativní strany by mohl být znám na začátku září, a myslím, že většina členských zemí EU včetně ČR pokládá za rozumné, aby tento nový premiér, jakmile přijede do Bruselu, oznámil aktivaci článku 50.
Martin Schulz již před večerním jednáním upozornil, že většina z 27 zemí EU souhlasí s tím, že s Británií lze vyjednávat o jejím odchodu teprve poté, co Londýn tento krok oficiálně oznámí. Británie tedy musí nejprve aktivovat článek 50 Lisabonské smlouvy, který spouští proceduru odchodu z EU. A teprve poté bude možné s Londýnem o vystoupení z Unie začít jednat. Naopak Britové by chtěli nejdříve jednat a teprve poté aktivovat mechanismus vystoupení z Unie.
Klidná diskuse anebo ticho před bouří?
Za klidné a konstruktivní označili jednání s britským premiérem prakticky všichni jeho účastníci od premiérů Malty či Estonska přes německou kancléřku po předsedu Evropské rady Donalda Tuska.
Zazněly však i náznaky, že součástí „rozvodu“ by mohly být tvrdé tahanice o peníze a přístup na trh. David Cameron uvedl, že jasnou zprávou, kterou si odnesl z večerní diskuse, je, že Británie nemůže mít výhody členství v EU bez nákladů. Zamyslet se nad tím bude muset další britská vláda.
Francouzský prezident Francois Hollande potom zdůraznil, že pokud si bude chtít Velká Británie zachovat přístup na evropský společný trh, bude muset respektovat čtyři svobody pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu. Český premiér Bohuslav Sobotka ostatně zdůraznil, že členské země usilují o to, aby byly do budoucna vztahy s Británií vyvážené, blízké a „aby nám ty vztahy umožnily ochránit práva pracovníků z EU v Británii“.
Účastníci večeře se také neshodli na hlavní příčině výsledku britského referenda. Cameron, ale například i Tomáš Prouza dali najevo, že za zásadní považují vliv migrační krize. „Všichni se spletli mimo jiné proto, že neodhadli, jak důležitým tématem bude migrace. David Cameron sázel na to, že to, co rozhodne, budou ekonomické argumenty,“ uvedl Tomáš Prouza v Událostech, komentářích.
To však odmítl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Na vině jsou podle něj léta, kdy Londýn Evropskou unii jen haněl.
On-line přenos
Brexit se řeší na evropské úrovni
- 20:23
Vážení čtenáři, pro tuto chvíli končíme naši on-line reportáž o situaci po britském referendu. Nejnovější informace a vývoj vyjednávání mezi Velkou Británií a Evropskou unií naleznete na našich stránkách. Děkujeme za pozornost.
- 19:34
Několik potenciálních francouzských kandidátů na prezidenta z pravicového politického spektra se po britském referendu vyslovilo rovněž pro konání referenda ve Francii. Šlo by ale o schvalovací hlasování po změnách, jež by v EU měly podle jejich názoru nastat. V případě odmítnutí by zůstalo vše při starém. K této skupině nepatří vůdkyně nacionalistů Marine Le Penová, která chce zpochybnit rovnou členství Francie v Unii.
- 18:47
Jeden z vůdčích představitelů kampaně pro odchod Británie z EU Chris Grayling míní, že země by měla požádat o aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy až v okamžiku, kdy na to bude připravena. Jednáním o brexitu bude předcházet široká diskuse mezi Unií a Británií.
Shoda na debatě o budoucnosti Evropy
Jiná atmosféra podle něj panovala i na samotné schůzce šéfů států a vlád, která v Bruselu začala odpoledne. Měl rovněž pocit, že mezi státníky panuje shoda, že je třeba zahájit fundamentální debatu o budoucnosti Evropy.
Současnou obtížnou situaci podle něj demonstruje fakt, že ratingová agentura Standard & Poor's (S&P) snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Británie o dva stupně na úroveň AA. Po ní změnila svůj postoj k Británii i agentura Moody's, která upravila výhled britského bankovního systému ze stabilního na negativní.
GALERIE
Summit Brexit
Předseda evropského výboru: Komise nemá být vládou EU
Své požadavky na budoucí podobu Evropské unie bude mít i Česko. Předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík řekl v Hyde Parku ČT24 v rámci pořadu 90' ČT24, že za zásadní považuje změnu kompetencí evropských institucí.
Změnit by se podle něj měla zejména pozice Evropské komise. I když jde původně o úřednické těleso, jeho současná podoba je docela odlišná. „Evropská komise je výkonný orgán. Měla zůstat výkonným orgánem. Členské státy učinily z EK svou neschopností a nečinností opravdovou vládu EU,“ uvedl Ondřej Benešík v Hyde Parku ČT24 v rámci pořadu 90' ČT24.
Považuje proto za podstatné, aby se komise vrátila z pozice „vizionářů, kteří určují směřování EU“ do role úředníků, kteří pomáhají hladce naplňovat to, co stanoví premiéři shromáždění v Radě EU.
Změna kompetencí evropských institucí je podle šéfa evropského výboru Poslanecké sněmovny jednou z možností, které otevřelo rozhodnutí Britů vystoupit z Evropské unie. „Hlasy, které říkají, že se instituce EU odcizily občanům, mají do jisté míry pravdu. Tvrdá rána, která nastala v podobě referenda ve Spojeném království, může přinést změnu,“ uvedl.
V4: Postavení občanů EU se nesmí zhoršit
Před oficiálním zahájením vrcholného summitu EU se sešli premiéři zemí Visegrádské čtyřky, aby sladili své pozice. Ve společném prohlášení uvedli, že výsledkem vyjednávání s Británií nesmí být horší postavení občanů a podniků EU než britských občanů a jejich společností.
„Země visegrádské skupiny důrazně požadují, aby nadcházející jednání byla zaměřena na ochranu zájmů EU. Občané Evropy a evropské podniky nesmějí mít ve výsledku horší postavení než britští občané a britské podniky. Konečné uspořádání vztahů mezi EU a Velkou Británií musí být založeno na reciprocitě a být spravedlivé pro obě strany,“ uvádí se v prohlášení.
Nejde ale jen o budoucí uspořádání vztahů mezi Londýnem a Bruselem, Unie by se měla zaměřit i na svou vlastní budoucnost. „Unie musí z této výzvy vyjít silnější. Musíme zaměřit naši pozornost na hladký proces vystoupení a dojednání nové dohody s Velkou Británií a rovněž na evropskou reformní agendu,“ uvedli premiéři V4.
Británie si podle Visegrádské čtyřky zvolila jinou budoucnost, než je ta v evropském bloku, suverénní rozhodnutí Londýna ale respektují.