Cameron článek 50 zatím neaktivuje. Je to naše suverénní rozhodnutí, tvrdí

Britský premiér David Cameron považuje aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy, který řeší vystoupení státu z Evropské unie, za suverénní rozhodnutí. V projevu v parlamentu zopakoval, že aktivaci článku zatím nevyužije. Tento úkol bude mít až jeho nástupce, který by měl být podle hlasů z britské politické scény znám nejpozději začátkem září.

V projevu před parlamentem Cameron zdůraznil, že rozhodnutí aktivovat článek 50 Lisabonské smlouvy je výhradně záležitostí Velké Británie. „Předtím se musíme ujistit, jak bude vypadat náš vztah s Evropskou unií. A jak jsem řekl už předtím, musí to vyjednat můj nástupce. Je to naše suverénní rozhodnutí a je na Británii, jak to bude probíhat,“ zdůraznil ministerský předseda.

Cameron bezprostředně po oznámení výsledků referenda minulý pátek oznámil, že v říjnu odejde z funkce a že jednání o vystoupení Británie z Unie bude úkolem pro nového premiéra.

Cameronův úmysl oddálit aktivaci článku 50 je v rozporu s požadavky unijních lídrů a představitelů řady členských států, kteří požadují, aby jednání o vystoupení Británie ze společenství začala co nejdříve.

26 minut
Cameron: Aktivace článku 50 je na mém nástupci
Zdroj: ČT24

Do jednání budou zahrnuty i regionální vlády

Cameronova vláda hodlá ustavit nový orgán, jehož úkolem bude příprava na odchod z Unie a vyjednání co nejlepších podmínek. Součástí úřadu budou představitelé z ministerstva zahraničí i financí.

Do příprav vyjednávání o odchodu Británie se plně zapojí i regionální vlády Skotska, Walesu a Severního Irska. „Musíme zajistit, že budou všechny části Spojeného království v tomto novém vyjednávání ochráněny,“ oznámil Cameron. V nadcházejících dnech se má také britská vláda sejít s irskou, aby spolu začaly jednat o podobě společné hranice.

Bude to nejkomplexnější a nejdůležitější úkol, jaký kdy musela britská státní správa podstoupit.
David Cameron
britský premiér k jednání o brexitu

Cameron chce nadále v nadcházejících týdnech spolupracovat se svými unijními partnery. Žádné okamžité změny nečekají ani občany unijních zemí, kteří v Británii žijí, to samé se týká i Britů v EU. „Británie zůstává členem EU, dokud neodejdeme,“ ujistil Cameronův kabinet.

Já bych si na odchod Británie z EU nevsadil. Referendum je samozřejmě legitimní, výsledek je jasný, ale není právně nijak závazný. Čili rozhoduje britský parlament, kde nyní není jasné, kdo vůbec bude Británii nakonec zastupovat a jaký bude mít mandát. Navíc se ukazuje, že spousta voličů se nyní cítí podvedeni sliby zastánců brexitu.
Libor Rouček
Bývalý místopředseda Evropského parlamentu

Skotské referendum? Není důvod, míní Cameron

Podle Camerona není žádný důvod, aby Skotsko uspořádalo nové referendum o své nezávislosti. To přitom nevyloučila skotská první ministryně Nicola Sturgeonová s tím, že není možné přinutit Skoty k odchodu z EU, když si přejí setrvání v evropském bloku.

Cameron je ale toho názoru, že důvody k udržení společného státu se Skoty jsou stejně silné, jak se ukázalo v referendu před rokem a půl. Také odmítá, že by Edinburgh mohl odluku s Bruselem vetovat, protože o odchodu z EU rozhodlo celé Spojené království.

7 minut
Syndrom post-brexit: V britské politice vládne kocovina a lavírování
Zdroj: ČT24

Nástupce Camerona má být znám do začátku září

Boris Johnson, budoucí britský premiér?
Zdroj: Reuters

Stranický výbor konzervativců oznámil, že nový britský premiér a šéf strany by měl být znám nejpozději do začátku září. „Doporučujeme, aby proces volby nového vůdce Konzervativní strany začal příští týden a aby byl uzavřen nejpozději do pátku 2. září,“ řekl předseda výboru Graham Brady. Zároveň připustil, že jméno nového premiéra by mohlo být známo i dříve.

Do čtvrtečního poledne tohoto týdne se mají shromáždit nominace na funkci.

Britský tisk již spekuluje o tom, že Cameronovým nástupcem může být bývalý londýnský starosta Boris Johnson, ministr spravedlnosti Michael Gove nebo ministryně vnitra Theresa Mayová. Zatímco Johnson a Gove se angažovali pro brexit, Mayová byla v této otázce neutrální.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin je připraven jednat s Macronem, uvedl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude opět užitečné s Putinem mluvit.
před 45 mminutami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
před 3 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 9 hhodinami

Japonsko posiluje kvůli Číně obranu na Okinawě

Japonsko posiluje kvůli napětí s Čínou obranu na souostroví Okinawa. Peking zvyšuje tlak, aby donutil premiérku Sanae Takaičiovou odvolat výrok, že útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat reakci japonské armády. Čínská stíhačka nedávno namířila radar navádějící střely před palbou na japonské letouny nad mezinárodními vodami. Na Okinawě se nachází sedmdesát procent amerických vojenských základen v zemi.
před 10 hhodinami

Rusko se Ukrajinu snaží odříznout od Černého moře, řekl Zelenskyj

Moskva se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského snaží bránící se zemi odříznout od Černého moře. Zelenskyj řekl, že situace v Oděské oblasti, na kterou ruská armáda v posledních týdnech zesílila útoky, je tvrdá.
před 14 hhodinami

Úřady zveřejnily jen část spisů k Epsteinově kauze. Někteří zákonodárci to kritizují

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Někteří zákonodárci administrativu kritizovali za to, že nezveřejnila všechny dokumenty, což podle nich není v souladu se zákonem.
19. 12. 2025Aktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...