Irák žádá po Izraeli odškodnění za zničení reaktoru před 35 lety

Irák žádá od Izraele odškodnění za zničení atomového reaktoru Osirak v roce 1981. Právní kroky, jak toho dosáhnout, nastínil parlament v Bagdádu. Od nečekaného útoku, který zastavil snahu Saddáma Husajna o získání jaderné zbraně, letos uplynulo 35 let.

O získání atomové zbraně se Irák snažil už od 50. let minulého století. Za podpory USA byla v roce 1956 ustavena Irácká komise pro atomovou energii. Dva roky poté však došlo v zemi k převratu a k moci se dostal levicově orientovaný generál Abdul Karin Kásim. USA ukončily s Irákem spolupráci a jaderný program pokračoval za pomoci Sovětů. V 60. letech započala výstavba prvního jaderného výzkumného zařízení a v roce 1968 v něm byl spuštěn malý sovětský reaktor.

Na nestabilní irácké politické scéně se v 70. letech objevil Saddám Husajn. Nejdříve jako předseda vlády, po převratu v roce 1979 jako prezident. S jeho nástupem ztratil Irák v jaderném programu podporu Sovětského svazu. Proto v roce 1975 uzavřel Husajn dohodu s Francií, která měla Iráku dodat výkonnější reaktor a dále pomáhat zemi v jaderném výzkumu. Již v následujícím roce zahájili 25 kilometrů jihovýchodně od Bagdádu stavbu jaderného komplexu Tuvajsa. Nový reaktor pojmenovali Osirak.

6 minut
Od operace Opera uplynulo 35 let, Irák žádá odškodné
Zdroj: ČT24

Izrael s premiérem Menachemem Beginem se nejdříve snažil irácký jaderný program zastavit diplomatickou cestou. Žádný z oslovených států Izraeli pomoc v zastavení programu nezaručil. Izraelci se tedy pokusili překazit již samotný převoz reaktoru. V dubnu 1979 zničila několik součástí Osiraku v námořním přístavu u Marseille exploze. Jeho zprovoznění se tím o několik měsíců zpozdilo.

Obavy z iráckého jaderného programu měl i Írán. V průběhu irácko-íránské války se v září 1980 pokusil komplex Tuvajsa zničit. Íránci však zvolili letouny nevhodné pro útok na pozemní cíle, a tak skončila akce bez úspěchu.

Velitel zásahu Ze'ev Raz
Zdroj: ČT24

Let na hranici možností

Izraelský premiér Begin rozhodl, že reaktor musí být zničen ještě před aktivací paliva, aby nedošlo k úniku radioaktivity do okolí. Operace Opera s cílem zastavit irácký jaderný program byla spuštěna v neděli 7. června.

Na devadesátiminutový let nad okupovaným Sinajským poloostrovem se vydalo osm stíhacích bombardérů F-16 v doprovodu šesti stíhacích letounů F-15. „Jediný, kdo nás zahlédl, byl jordánský král Husejn, který byl náhodou na své jachtě. Okamžitě informoval svůj generální štáb v Ammánu. Jenže oni nevěděli, co s námi mají dělat,“ vzpomíná velitel zásahu Ze'ev Raz.

Izraelské stíhačky cílí během operace Opera na reaktor Osirak
Zdroj: ČT24

Chvíli po půl šesté místního času shodily letouny 18 pum na reaktor, 16 z nich zasáhlo cíl. Bombardování trvalo minutu a 20 vteřin, zemřelo při něm jedenáct lidí – deset Iráčanů a jeden Francouz.

Teprve když jsme přistáli a vypnuli motory, přišla obrovská úleva. Nemohli jsme uvěřit, co se stalo! Byli jsme si jistí, že aspoň dva z nás zpátky v Izraeli nepřistanou.
Ze'ev Raz
velitel izraelského náletu

Všech deset pilotů se s úplně prázdnými nádržemi z mise za hranicí doletu vrátilo v pořádku domů. Rada bezpečnosti OSN útok odsoudila a nařídila Izraeli odškodnit Husajnův režim. Dnes, po 35 letech, o to Bagdád usiluje.

„Nemyslím si, že existuje nějaká šance, že tím něčeho dosáhnou. Zvlášť v situaci, v jaké se teď Irák nalézá. Nikdo to nebude brát vážně. A pokud opravdu podají žalobu, myslím, že nebudou mít velkou šanci vyhrát,“ přemítá izraelský expert na Irák Efraim Kam.

Saddám Husajn už reaktor nikdy neopravil a i jeho utajený zbraňový program postupně skomíral. Izrael naopak dodnes kontroverzním útokem oznámil, že svým protivníkům nedovolí vyvinout atomové zbraně.

Za zdmi sídla izraelské vojenské špionáže proto vznikl další plán útoku proti jadernému zařízení v nepřátelské zemi. V září 2007 zničil izraelský nálet přísně utajený atomový reaktor ve vesnici Al Kibár na východě Sýrie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 15 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 37 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 3 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 12 hhodinami
Načítání...