Belgie vydá do Francie Abriniho, který je podezřelý z útoků v Paříži i Bruselu

Belgický soud rozhodl, že vydá k trestnímu stíhání Mohameda Abriniho. Ten je podezřelý ze spoluúčasti na loňských teroristických útocích v Paříži. Belgičan byl zatčený letos v dubnu. Prokuratura ho poté obvinila z účasti na březnových atentátech v Bruselu. Už předtím po něm ale policie pátrala právě v souvislosti s pařížskými útoky.

Podle belgické prokuratury soud nestanovil žádné datum vydání a je nepravděpodobné, že by Abrini do Francie odjel v dohledné době. V Belgii totiž běží vyšetřování bruselských útoků, kde je 31letý Abrini jedním z hlavních podezřelých.

Abrini se po zadržení policistům přiznal, že je tajemným „mužem v klobouku“ z březnových atentátů na bruselském letišti. Na videu z letištní haly je vidět, jak doprovází dva teroristy, kteří se na místě později odpálili.

„Konfrontovali jsme ho s důkazy na videu, které připravil náš zvláštní tým. Musel přiznat, že je to on,“ uvedl dříve mluvčí belgické federální prokuratury.

Záběr letištních kamer na trojici podezřelých
Zdroj: Belgická policie

Útoky na bruselském letišti a v metru si vyžádaly 32 mrtvých a další stovky zraněných. Během loňských útoků v Paříži zemřelo 130 lidí.

  • V Bruselu udeřili teroristé 22. března 2016. Nejprve dvojice sebevražedných atentátníků zaútočila v osm hodin ráno v odletové hale letiště Zaventem, o hodinu později se třetí sebevrah odpálil ve stanici metra Maalbeek.
  • Teroristé zabili 32 lidí, dalších více než tři sta lidí bylo zraněno. Za atentáty byla stejná teroristická skupina napojená na Islámský stát, která udeřila v Paříži.

Abrini se dostal na evropský seznam nejhledanějších osob poté, co ho kamery loni na podzim zachytily u čerpací stanice v severní Francii na silnici vedoucí do Paříže, jak řídí pronajatý vůz Renault Clio, který o dva dny později použili teroristé.

Mohamed Abrini
Zdroj: ČT24

Role Abriniho při pařížských útocích je stále nejasná. Jeho příbuzní tvrdí, že v době útoků byl v Bruselu. Sám od atentátů v Paříži nebyl spatřen. Podle listu The Guardian se zřejmě podílel na plánování a logistice akcí. Belgická policie na něj po útocích v Paříži vydala zatykač.

Abrini, který se učil na svářeče, se údajně zapletl do činnosti radikálů v 18 letech. Do policejních záznamů se jeho jméno dostalo kvůli drogovým přestupkům a drobným zločinům. Belgická policie ho zatkla začátkem letošního dubna v bruselském Anderlechtu na Place Albert.

2 minuty
Amatérské záběry svědka, který natočil zatčení Mohameda Abriniho
Zdroj: Facebook

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 45 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...