Ve Francii začala časově neomezená stávka železničářů, kteří se tak zapojili do mohutných protestů proti plánované reformě zákoníku práce. Už příští týden přitom ve Francii začíná fotbalový šampionát. Premiér Manuel Valls už sice připustil možnost změn reformy, odpůrci ale požadují její zrušení, což Valls odmítá.
Ochromená Francie: K protestům se pár dnů před Eurem připojili železničáři
Ve středu nevyjede v zemi asi 40 procent rychlovlaků TGV a 60 až 70 procent regionálních vlaků. U spojů do zahraničí by se stávka neměla dotknout spojení s Británií a Německem, zatímco do Švýcarska vyjede asi 75 procent souprav, do Španělska 40 procent a do Itálie jen třetina vlaků, tvrdí SNCF.
Vláda ve snaze zabránit problémům na železnici oslovila přímo odboráře, s nimiž zatím vyjednávalo vedení SNCF. Od stávky poté ustoupil odborový svaz CFDT, odbory Unsa sice výzvu k zastavení práce nestáhly, ale ocenily nové návrhy vlády. Nespokojeny jsou stále odbory SUD-Rail a CGT. Podle rozhlasové stanice Europe 1 vedení SNCF odsoudilo zásah vlády a její návrhy označilo za „sebevražedné“.
Kritici novému zákonu vyčítají, že příliš vychází vstříc zaměstnavatelům a ohrožuje jistotu práce nynějším zaměstnancům. Pracovníci státních drah SNFC chtějí ovlivnit hlavně vyjednávání o pracovní době, která mají vyvrcholit 6. června, tedy čtyři dny před zahájením evropského fotbalového šampionátu.
Právě SNCF je oficiálním dopravcem této akce. „Nebudeme lidem bránit, aby se jeli podívat na fotbalové zápasy, ale je potřeba, aby vláda také hodlala diskutovat. Vše je v rukou vlády,“ prohlásil podle webu rozhlasové stanice RTL šéf mocného odborového svazu CGT Philippe Martinez.
Předseda vládní Socialistické strany Jean-Christophe Cambadélis je přesvědčený, že v době šampionátu železničáři stávkovat nebudou. „Ani vteřinu nemohu uvěřit tomu, že by (železničáři) z Francie udělali rukojmí,“ řekl podle agentury AFP Cambadélis.
Stávka se bude každý den večer automaticky prodlužovat o dalších 24 hodin, pokud odboráři neodhlasují konec protestu.
GALERIE
Francie
Před pár dny narušily stávky a blokády také provoz francouzských ropných rafinerií a vedly k nedostatku pohonných hmot ve velkých částech Francie včetně Paříže. K protestům proti reformě se připojili na den i zaměstnanci jaderných elektráren a ve čtvrtek by měli začít stávkovat rovněž zaměstnanci městské hromadné dopravy v Paříži.
„Vysokorychlostní vlaky budou během stávky jezdit ze 60 procent, pokud jde o městskou hromadnou dopravu, i tady soupravy budou jezdit, jen s většími časovými odstupy, takže metro bude plnější, ale nečekal bych nic dramatického, na co by Francouzi nebyli zvyklí,“ informoval zpravodaj ČT Petr Zavadil.
Ve francouzských městech byly v uplynulých týdnech pravidelně vidět střety mezi policií a demonstranty. Pařížské turistické sdružení varovalo, že by násilné scény mohly odradit turisty. „Guerillové akce v centru Paříže umocňují strach po teroristických útocích v listopadu minulého roku, při nichž zemřelo 130 lidí,“ varovalo sdružení.
Podle průzkumu, který zveřejnil v neděli list Journal du Dimanche, ale protesty podporuje 46 procent Francouzů navzdory tomu, že narušují jejich každodenní život. Lidem nejvíc vadí neústupnost na straně vlády i odborů, která nikam nevede, poznamenal Zavadil.
Protesty v Paříži
Vláda obešla parlament pomocí dekretu
Prezident Francois Hollande demonstrantům vzkázal, že přes měsíce trvající protesty od reformy neustoupí, protože je nutná pro snížení nezaměstnanosti, čímž Hollande podmínil svou kandidaturu v příštích prezidentských volbách. Na konci února bylo ve zhruba 66milionové Francii bez práce přibližně 3,6 milionu lidí.
Cílem vlády je zpružnit pracovní trh a snížit vysokou nezaměstnanost. Kabinet v režii socialistů reformu protlačil i bez souhlasu parlamentu pomocí dekretu. Kvůli tomu byla vystavena hlasování o důvěře, na její pád ale nakonec nedošlo.
Odpůrci reformy odsuzují hlavně tři prosazované body:
- Zavedení maximální výše odstupného v případě propouštění.
- Zmírnění podmínek propouštění zaměstnanců z ekonomických důvodů.
- Menší závaznost dodržovat pětatřicetihodinový pracovní týden, který socialisté prosadili v roce 2000. Ve „výjimečných případech“ by podle návrhu reformy mohli zaměstnanci pracovat až 60 hodin týdně.
- Demonstranti také odsuzují, že úřady využívají výjimečného stavu vyhlášeného po loňských teroristických útocích k tomu, aby zakazovaly vybraným osobám se demonstrací účastnit. Podle mnohých názorů tím začínají být ohrožovány základy demokracie ve Francii.
