Francouzský zákoník práce se změní bez souhlasu parlamentu

Francouzská vláda se rozhodla zavést reformu zákoníku práce pomocí dekretu, tedy bez hlasování parlamentu. Reforma zaměstnavatelům usnadní přijímání i propouštění pracovníků. Plánované změny v uplynulých týdnech vyvolaly vlnu protestů po celé zemi. Opozice na rozhodnutí vlády reagovala návrhem na hlasování o vyslovení nedůvěry.

Vláda se tímto mimořádným krokem, který umožňuje ústava, vyhnula nebezpečí, že schválení změn rok před volbami parlamentu a hlavy státu zablokují její vlastní poslanci.

Zmírnění ochrany zaměstnanců podle vlády povzbudí podniky k přijímání nových pracovníků. Kritici však tvrdí, že reforma umožní zaměstnavatelům obcházet práva zaměstnanců.

Hlasování o nedůvěře vláda ustojí

Rozhodnutí vlády prosadit reformu bez hlasování parlamentu oznámil premiér Manuel Valls po mimořádné schůzce s ministry. „Návrh by mohl být zablokován,“ uvedl. „Tato reforma musí projít, země se musí posunout kupředu,“ dodal.

Navrhnuté hlasování o důvěře Valls zřejmě ustojí. Rebelujícím poslancům vládní strany se sice reforma zákoníku práce nelíbí, pravděpodobně však nebudou ochotni ohrozit stabilitu vlády, poznamenala agentura AP.

Odpůrci reformy z vládní Socialistické strany nicméně kabinet kvůli jeho postupu podrobili kritice. „Je to drsný způsob využití ústavy k tom, jak zbavit zástupce lidu jejich práva rozhodovat,“ uvedl rebelující socialistický zákonodárce Laurent Baume. Rozhodnutí vlády označil za „nedemokratické“.

Zemi čekají další protesty

Podle průzkumů je proti reformě většina Francouzů. Kritici odsuzují hlavně tři prosazované body, a to zavedení maximální výše odstupného v případě propouštění, zmírnění podmínek propouštění zaměstnanců z ekonomických důvodů a menší závaznost dodržovat pětatřicetihodinový pracovní týden, který socialisté prosadili v roce 2000. Ve „výjimečných případech“ by podle návrhu reformy mohli zaměstnanci pracovat až 60 hodin týdně.

Cílem vlády je zpružnit pracovní trh a snížit vysokou nezaměstnanost. Na konci února bylo ve zhruba 66milionové Francii bez práce přibližně 3,6 milionu lidí.

Ve čtvrtek se proti reformě budou konat další protesty, které svolalo sedm odborových svazů a mládežnických organizací. Podle svazu středoškolských studentů FIDL vláda svým rozhodnutím „odmítla demokratickou debatu o tomto zákonu“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americký Senát odvrací shutdown federální vlády

Senát Spojených států v pátek schválil návrh zákona, který zajišťuje federální vládě financování do 30. září, tedy do konce amerického fiskálního roku. Odvrátil tak částečný shutdown, tedy omezení chodu federální vlády, který hrozil od půlnoci místního času (od soboty 05:00 SEČ). Informovala o tom agentura Reuters. Návrh ještě musí podepsat americký prezident Donald Trump.
před 3 hhodinami

„Není náš typ.“ Putin odstavil Trumpova vyslance, uvádí NBC

Americký prezident Donald Trump v návaznosti na čtvrteční jednání mezi Washingtonem a Moskvou v pátek uvedl, že existuje velmi dobrá šance, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou skončí. Zvláštní vyslanec amerického prezidenta pro Ukrajinu Keith Kellogg byl ale vyloučen z mírových rozhovorů poté, co Kreml prohlásil, že si jeho přítomnost nepřeje, uvádí NBC News s odkazem na americké a ruské činitele. Šéf Kremlu Vladimir Putin si myslí, že Kellogg je příliš nakloněný Kyjevu, sdělil jeden ze zdrojů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Německé strany se dohodly na bilionovém balíku pro obranu a infrastrukturu

Strany možné příští německé vlády, konzervativní CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), se dohodly se stranou Zelených na podpoře finančního balíku s penězi na obranu a investice. Potvrdil to předák konzervativců a nejspíš příští německý kancléř Friedrich Merz. Na základě kompromisu se má podle webů RND či Handelsblatt mimo jiné do fondu na boj s klimatickými změnami přesunout místo padesáti až sto miliard eur (2,5 bilionu korun). CDU/CSU a SPD potřebují hlasy Zelených, aby mohly opatření schválit ve Spolkovém sněmu dvoutřetinovou většinou.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Polsku obvinili běloruského žháře, měl útočit na příkaz Moskvy

Polsko rozkrylo případ Ruskem placené sabotáže, obvinění si vyslechl běloruský občan Stěpan K. Prý na pokyn z Moskvy loni v dubnu zapálil hobbymarket na okraji Varšavy. Hrozí mu za to doživotí. Experti upozorňují, že případy sabotáží se stupňují – podle nich jsou jejich pachatelé nejčastěji najímáni přes sociální síť Telegram.
před 5 hhodinami

Čeští vojáci se chystají na misi na Islandu

Přes devět desítek tuzemských vojenských pilotů se připravuje na misi na Islandu, kde bude od konce května do července pomáhat s obranou vzdušného prostoru. Ačkoliv tento ostrov patří k zakládajícím členům NATO, nemá vlastní armádu, jedinou jeho bezpečnostní složkou je pobřežní stráž. Na základně v Keflavíku na jihozápadě ostrova se tak nejčastěji střídají vojska ze Spojených států, Kanady a Norska. Do pravidelné rotace aliančních vojsk se Praha právě tam zapojí už počtvrté.
před 6 hhodinami

Kanadským premiérem se stal Mark Carney

Kanadským premiérem se po složení přísahy oficiálně stal ekonom Mark Carney. Nahradil ve funkci Justina Trudeaua, který v lednu oznámil rezignaci.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Haagu začal proces s filipínským exprezidentem Dutertem

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu zahájil první slyšení v případu bývalého filipínského prezidenta Rodriga Duterteho, zatčeného kvůli vraždám spáchaným během jeho protidrogového tažení. Devětasedmdesátiletý Duterte se prvního slyšení účastní na dálku prostřednictvím videa z nedaleké vazební věznice. Jeho obhájce argumentoval, že exprezident byl proti své vůli unesen z vlastní země a kvůli zdraví není schopen u soudu vypovídat. Podle závěrů soudního lékaře je však zdravotně v pořádku.
před 11 hhodinami

EU prodlouží sankce proti ruským a běloruským občanům

Členské státy Evropské unie se shodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám, uvedly v pátek diplomatické zdroje. Nakonec se podařilo najít kompromis, ze seznamu podle bruselských médií zmizela čtyři jména a Maďarsko i Slovensko stáhly svou blokaci. Bez dohody by sankce vypršely v sobotu 15. března, musí se prodlužovat každých šest měsíců. Nyní jsou tedy platné do 15. září.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...