Francouzský zákoník práce se změní bez souhlasu parlamentu

Francouzská vláda se rozhodla zavést reformu zákoníku práce pomocí dekretu, tedy bez hlasování parlamentu. Reforma zaměstnavatelům usnadní přijímání i propouštění pracovníků. Plánované změny v uplynulých týdnech vyvolaly vlnu protestů po celé zemi. Opozice na rozhodnutí vlády reagovala návrhem na hlasování o vyslovení nedůvěry.

Vláda se tímto mimořádným krokem, který umožňuje ústava, vyhnula nebezpečí, že schválení změn rok před volbami parlamentu a hlavy státu zablokují její vlastní poslanci.

Zmírnění ochrany zaměstnanců podle vlády povzbudí podniky k přijímání nových pracovníků. Kritici však tvrdí, že reforma umožní zaměstnavatelům obcházet práva zaměstnanců.

Hlasování o nedůvěře vláda ustojí

Rozhodnutí vlády prosadit reformu bez hlasování parlamentu oznámil premiér Manuel Valls po mimořádné schůzce s ministry. „Návrh by mohl být zablokován,“ uvedl. „Tato reforma musí projít, země se musí posunout kupředu,“ dodal.

Navrhnuté hlasování o důvěře Valls zřejmě ustojí. Rebelujícím poslancům vládní strany se sice reforma zákoníku práce nelíbí, pravděpodobně však nebudou ochotni ohrozit stabilitu vlády, poznamenala agentura AP.

Odpůrci reformy z vládní Socialistické strany nicméně kabinet kvůli jeho postupu podrobili kritice. „Je to drsný způsob využití ústavy k tom, jak zbavit zástupce lidu jejich práva rozhodovat,“ uvedl rebelující socialistický zákonodárce Laurent Baume. Rozhodnutí vlády označil za „nedemokratické“.

Zemi čekají další protesty

Podle průzkumů je proti reformě většina Francouzů. Kritici odsuzují hlavně tři prosazované body, a to zavedení maximální výše odstupného v případě propouštění, zmírnění podmínek propouštění zaměstnanců z ekonomických důvodů a menší závaznost dodržovat pětatřicetihodinový pracovní týden, který socialisté prosadili v roce 2000. Ve „výjimečných případech“ by podle návrhu reformy mohli zaměstnanci pracovat až 60 hodin týdně.

Cílem vlády je zpružnit pracovní trh a snížit vysokou nezaměstnanost. Na konci února bylo ve zhruba 66milionové Francii bez práce přibližně 3,6 milionu lidí.

Ve čtvrtek se proti reformě budou konat další protesty, které svolalo sedm odborových svazů a mládežnických organizací. Podle svazu středoškolských studentů FIDL vláda svým rozhodnutím „odmítla demokratickou debatu o tomto zákonu“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova administrativa schválila jadernou dohodu se Saúdskou Arábií

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií pro civilní využití jádra, uvádějí zdroje agentury AP. Administrativa se ji chystá předložit Kongresu, dodávají zdroje agentury Reuters. Dohoda však podle nich neobsahuje omezení pro obohacování uranu či opětovného zpracování použitého jaderného paliva, což by mohlo vyvolat obavy ohledně jaderné proliferace.
před 26 mminutami

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 4 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 8 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.