Stovky demonstrantů se opět sešly v Paříži, aby vyjádřily nesouhlas s plánovanou reformou zákoníku práce. Během násilností vandalové zapálili policejní vůz a zranili dva policisty. Ti proti nim použili slzný plyn. Každodenní násilné střety odsoudili policisté na vlastních manifestacích v šedesáti městech. Pro demonstranty žádají přísnější postihy.
Násilnosti a slzný plyn jsou ve Francii poslední dobou na denním pořádku. Ve středu skandovalo asi 300 demonstrantů poblíž pařížského náměstí Republiky hesla o tom, že policisté jsou prasata a vrazi. „Policistům, kteří tu dnes jsou, říkám: ,Dejte si pohov. Vy, kteří v sobě ještě máte lidské a demokratické svědomí, dejte si pohov!‘“ prohlásil jeden z protestujících.
Skupina asi padesáti maskovaných demonstrantů pak zapálila policejní vůz. Bezpečnostní jednotky následně k rozehnání nepovolené demonstrace použily slzný plyn.
Demonstranti odsuzují brutalitu policejních zásahů, jejichž záznamy se objevily na sociálních sítích. Policie zahájila v poslední době interní vyšetřování třicítky případů, v nichž policisté byli obviněni z nepřiměřeného násilí. Nejvážnější incident se odehrál koncem dubna v Rennes, kde mladý demonstrant po zranění policistou přestal vidět na jedno oko.
Přes výhrady se ale policie v zemi těší podpoře jasné většiny obyvatel. Podle nejnovějších průzkumů o ní má dobré mínění 82 procent Francouzů. Lidé si zvlášť cení toho, jak policie reagovala na loňské atentáty a snaží se chránit lidi před dalším terorem.
Policisté naopak využili pauzy na oběd ke klidné manifestaci, aby po celé zemi upozornili na případy násilí během protestů. „Policisté mají plné zuby toho, že se na demonstracích stávají terčem nenávistných hesel i fyzických útoků ze strany nejradikálnějších demonstrantů,“ konstatoval zpravodaj ČT Petr Zavadil.
Podpořit je přišla i celá řada politiků. Francouzský prezident Francois Hollande v úterý uvedl, že zraněno bylo dosud 350 policistů.
Do stávky namířené proti vládní reformě zákoníku práce se zapojili nově i železničáři. Vlaků tak jezdila ve středu asi polovina oproti normálu. Klesl také počet trajektových spojů ze severu země do Británie.
Vláda obešla parlament pomocí dekretu
Prezident ale demonstrantům vzkázal, že přes měsíce trvající protesty od reformy neustoupí, protože je nutná pro snížení nezaměstnanosti, čímž Hollande podmínil svou kandidaturu v příštích prezidentských volbách. Na konci února bylo ve zhruba 66milionové Francii bez práce přibližně 3,6 milionu lidí.
Cílem vlády je zpružnit pracovní trh a snížit vysokou nezaměstnanost. Kabinet v režii socialistů reformu protlačil i bez souhlasu parlamentu pomocí dekretu. Kvůli tomu byla vystavena hlasování o důvěře, na její pád ale nakonec nedošlo.
Podle průzkumů je proti reformě většina Francouzů. Kritici novému zákonu vyčítají, že příliš vychází vstříc zaměstnavatelům a ohrožuje jistotu práce nynějším zaměstnancům.
Odpůrci reformy odsuzují hlavně tři prosazované body:
- Zavedení maximální výše odstupného v případě propouštění.
- Zmírnění podmínek propouštění zaměstnanců z ekonomických důvodů.
- Menší závaznost dodržovat pětatřicetihodinový pracovní týden, který socialisté prosadili v roce 2000. Ve „výjimečných případech“ by podle návrhu reformy mohli zaměstnanci pracovat až 60 hodin týdně.
Demonstranti také odsuzují, že úřady využívají výjimečného stavu vyhlášeného po loňských teroristických útocích k tomu, aby zakazovaly vybraným osobám se demonstrací účastnit. Podle mnohých názorů tím začínají být ohrožovány základy demokracie ve Francii.
Návrh musí ještě ve druhé polovině června projít francouzským senátem. „Odbory a další protestující tak stále doufají, že se jim podaří rozhodnutí vlády nějakým způsobem zvrátit,“ poznamenal Zavadil.
