Pětině dosud známých druhů rostlin hrozí vyhynutí. Podle nejrozsáhlejší světové studie jim škodí hlavně klimatické změny, zemědělství i těžba dřeva. Jde údajně o první komplexní zprávu o stavu vegetace ve světě a o druzích rostlin, jimž hrozí zánik kvůli lidské činnosti, chorobám a změnám klimatu.
Pětině známých druhů rostlin hrozí vyhynutí. Kvůli klimatu i chorobám
Přesnější počet dosud známých druhů představuje téměř 400 tisíc – a to bez mechů a lišejníků. „Pozitivní je, že pořád objevujeme hodně nových rostlin. V průměru dva tisíce druhů ročně. Často nacházíme nové vhodné k jídlu, výrobě paliva nebo léků,“ tvrdí Kathy J. Willisová, ředitelka Královské botanické zahrady v Kew Gardens.
Jenže vyhlídky zdaleka tak veselé nejsou. Zpráva jedním dechem dodává, že jednadvacet procent flóry ze seznamu může brzy přestat existovat. Varováním je hlavně mizení lesů a mangrovníkových hájů, které zadržovaly vodu a chránily ostatní flóru před slunečním žárem.
Člověk by se měl vyhnout všem aktivitám, které masivně mění ekosystémy a jejich pestrost. To se týká i naší krajiny.
Postupně se však vytrácejí také rostliny v nižších patrech. Přitom nezáleží na tom, jestli se stromy kácí v Amazonii na výrobu drahého nábytku, nebo se v Indonésii vypálí stovky hektarů kvůli pěstování palem na olej.
Studie označuje skoro 1800 botanicky významných lokalit na celém světě. Jen zlomek z nich ale v současnosti spadá aspoň pod minimální stupeň ochrany. Přírodní rezervace totiž většinou vznikají jen tam, kde žijí ohrožení živočichové.
Soumrak rostlinných druhů? (zdroj: ČT24)
Zprávu nazvanou State of the World's Plants (Stav rostlin ve světě) budou vědci vydávat každý rok s cílem lépe sledovat vývoj vegetace na planetě a chránit ji. „Již se zabýváme stavem ptáků či mořských želv ve světě. Ale přes jejich velký význam se dosud čekalo na zmapování stavu rostlin ve světě. Už se to tedy udělalo,“ dodala Willisová.
Podle Willisové je prý ale ještě brzy na to přesně říct, jak velký je dopad klimatických změn na světovou vegetaci. To prý bude možné zjistit nejdříve kolem roku 2030. Většina světových ekosystémů se ale v posledním desetiletí změnila na povrchu z více než deseti procent, což je dáno klimatickými změnami a také změnami ve využívání půdy.