Generální tajemník OSN Pan Ki-mun kritizoval evropské země, které uplatňují v souvislosti s uprchlíky stále restriktivnější politiku, a varoval před xenofobií. Ploty a další omezení jsou podle něj v rozporu s povinnostmi členských států, přijetí a integrace běženců je „výhrou pro obě strany“, zdůraznil Pan Ki-mun v rakouském parlamentu. Rakousko už připravuje kontroly v Brenneru a zpřísnilo azylový zákon.
Rakouští zákonodárci ve středu schválili zpřísnění azylového zákona. V případě nouze může být do budoucna vyhlášen „výjimečný stav“ a většina žádostí o azyl zamítána už na hranicích, které by tak běženci nemohli překročit. Azyl by navíc platil jen po dobu tří let. Normu už kritizovaly lidskoprávní organizace.
„Mám obavy, že evropské země nyní přijímají stále více restriktivní imigrační a uprchlickou politiku, což negativně ovlivní povinnosti členských států vyplývající z mezinárodního humanitárního práva a evropského práva,“ řekl Pan Ki-mun poslancům ve Vídni.
Předseda rakouských Svobodných Heinz-Christian Strache jeho řeč kritizoval s tím, že Rakousko uprchlíkům vždy pomáhalo ze všech sil. Jako příklad uvedl pomoc Maďarům po roce 1956, Čechoslovákům po roce 1968 či obyvatelům Jugoslávie v 90. letech. Vídeň chce podle něj pomáhat i nyní, „nemůže ale zvládnout všechny konflikty a vlny stěhování národů z celého světa – od Afriky po Blízký východ“.
Rakousko chce nejpozději od 1. června zavést kontroly v Brennerském průsmyku na hranicích s Itálií. Na vybraných úsecích se bude smět jet rychlostí jen 30 kilometrů za hodinu. V úvahu přichází také stavba 400metrového plotu – vše podle Vídně záleží na ochotě italských úřadů spolupracovat.
Na místě se pravidelně konají demonstrace. Italská vláda tvrdí, že by Vídeň uzavřením Brenneru porušila evropské právo, a obrátila se proto na Brusel.
Schengen musí fungovat normálně do konce roku, zní z Bruselu
Mluvčí unijní exekutivy Mina Andreevová zdůraznila, že podle Komise by neměla být přijímána žádná opatření, která by mohla ovlivnit zamýšlený návrat k normálnímu fungování schengenského prostoru volného pohybu nejpozději na konci letošního roku.
Mnozí migranti se snaží dostat do Německa a dalších západních zemí přes západní Balkán. Maďarsko postavilo na hranici se Srbskem a Chorvatskem plot, bariéry pak vybudovali i Slovinci a Bulhaři. K uzavření takzvané balkánské trasy došlo počátkem března, kdy hranice uzavřela Makedonie. Tisíce utečenců proto uvázly v Řecku.
Mezitím ale roste počet běženců, kteří volí nebezpečnou trasu ze severu Afriky přes Středozemní moře do Itálie. Letos se už během cesty za lepším životem utopily stovky lidí. Loni to byly čtyři tisíce.
