Nejasný osud čeká 850 běženců, které Austrálie umístila do detenčního tábora na ostrově Papua-Nová Guinea. Tamní premiér totiž oznámil, že tábor zavře poté, co ho papuánský vrchní soud označil za protiústavní. Canberra ale odmítá pustit migranty na australskou půdu. Kritici poukazují na špatné životní podmínky v australských detenčních zařízeních, které dostaly přezdívku „Guantánamo Pacifiku“. Někteří běženci se na protest pořezali, ve středu se chtěl jeden Íránec dokonce upálit.
Canberra platí ostrovním státům Nauru a Papua-Nová Guinea miliony dolarů za provozování táborů pro běžence, kteří doplují k australským břehům. Australská vláda tvrdí, že tak bojuje s převaděčstvím a nelegální migrací.
Papuánský soud ale v úterý označil australské detenční zařízení na ostrově Manus za protiústavní. Podle předsedy Australské komise pro lidská práva Gillian Triggsové rozhodnutí soudu ukázalo, že australská imigrační politika porušuje mezinárodní normy.
„Postoj vlády je naprosto jasný - nepřijmeme lidi, kteří se pokusili dostat do naší země nelegálně na lodi,“ reagoval na verdikt australský ministr pro imigraci Peter Dutton. „Nebude jim umožněno usadit se trvale v naší zemi,“ dodal s tím, že běženci se mohou vrátit do své vlasti nebo odejít do jiné země, která je bude ochotna přijmout.
Premiér Papuy-Nové Guineje Peter O'Neill později oznámil, že imigrační centrum bude uzavřeno. Ti, kdo budou uznáni za legitimní uprchlíky, mohou zůstat ve státě Papua-Nová Guinea, „pokud si budou přát stát se platnými členy místní společnosti“, zdůraznil.
Celkem jde asi o polovinu z 850 utečenců. Osud ostatních migrantů je ovšem nejasný. O'Neill chce po Canbeře, aby neprodleně našla alternativní řešení. „Pořád jsme uprchlíci, převezli nás sem proti naší vůli. Potřebujeme pomoc,“ konstatoval jeden z běženců Sajád Hussain.
Nejvyšší soud Papuy-Nové Guineje bude navíc tento týden řešit ještě další případ týkající se osudu migrantů z imigračního centra na ostrově Manus. Právníci zastupující běžence z tábora budou požadovat, aby migranti směli odjet do Austrálie a žádat odškodné za zadržování.
V dalším australském detenčním centru v ostrovním státě Nauru pobývá asi 500 migrantů. Ve středu se v tomto táboře pokusil upálit 23letý Íránec na protest proti tvrdé australské přistěhovalecké politice. Muž je ve velmi vážném stavu.
Případy sebepoškozování migrantů v australských detenčních táborech nejsou ničím výjimečným. Agentura AP připomíná, že někteří žadatelé o azyl se v minulosti na protest pořezali, spolykali chemikálie nebo si sešili ústa.
Kontroverzní téma migrační politiky se mezitím opět dostává do popředí politické debaty, jelikož do parlamentních voleb zbývají už jen dva měsíce.
„Měli bychom ty lidi přivézt do Austrálie, vyřídit jejich žádost rychle, spravedlivě a efektivně. A pokud potřebují ochranu, a u většiny případů to tak bude, nechme je začlenit do našich komunit,“ říká senátorka za australské Zelené Sarah Hansonová-Youngová.
Detenční tábor na papuánském ostrově Manus - kontroverzní řešení
- Tábor byl poprvé otevřen v roce 2001, kdy byl u vlády australský premiér John Howard.
- V roce 2008 byl sice uzavřen, ale pouze na čtyři roky. Poté se stal prudký nárůst žadatelů o azyl hlavním tématem labouristické vlády v Canbeře a zařízení opět otevřelo své brány.
- V roce 2013 Austrálie souhlasila, že Papua-Nová Guinea dostane 400 milionů dolarů za ubytování a přesídlení skutečných běženců.
- Nepokoje vypukly v táboře v únoru 2014, když se do zařízení dostali místní obyvatelé. V lednu 2015 se některé osoby zabarikádovaly uvnitř a zahájily hladovku.
- Australská vláda tvrdí, že její tvrdá azylová politika vede k prudkému poklesu počtu připlouvajících lodí s běženci.
- OSN a lidskoprávní organizace kritizují podmínky v táborech. Austrálie se podle nich vyhýbá svým povinnostem vůči uprchlíkům.
