Ke kurdským jednotkám se v boji proti Islámskému státu přidává stále víc dobrovolníků z ciziny. Irácko-kurdské úřady tají, kolik Američanů, Britů a dalších cizinců v současnosti bojuje na jejich straně. Jsou jich ale desítky, většinou jde o armádní veterány. Mezi odhodlanými bojovníky jsou i ženy. Na frontových liniích natáčel zpravodaj ČT Jakub Szántó.
„Prostě jsem viděl lidi v nouzi a musel něco udělat. Tak jsem se zbavil svého pěkného života v Americe a přijel sem,“ říká americký dobrovolník v Kurdistánu John Cole. Stejně jako ostatní přijel dobrovolně a na vlastní náklady.
„Islamisti jsou vždycky napakovaní granáty. Neumějí se pohybovat na bojišti. Když řídí auto, jedou prostě rovně. Nevidím u nich jakékoliv vojenské schopnosti. U armády jsem strávil 44 let,“ říká americký veterán v Kurdistánu David Shimak.
Ke Kurdům se přidávají i ženy
Mezi prokurdskými bojovníky se objevují i ženy, třeba Kanaďanka s izraelským pasem Gill Rosenbergová. „Nejdřív jsem musela projít týdenním výcvikem, protože jsem neuměla ovládat ruské zbraně. Ale jakmile jsme se s nimi naučili zacházet, poslali nás rovnou na frontu,“ popisuje kanadsko-izraelská dobrovolnice v Kurdistánu Gill Rosenbergová.
Kurdové chápou zahraniční posily jako neformální součást západní podpory. Stejně jako výzbroj, kterou získávají přímo, ale i nepřímo. Například obrněná vozidla původně dodaly Spojené státy irácké armádě. Ta o ně ale přišla při útěku před Islámským státem v roce 2014. Teď je mají kurdští pešmergové, kteří je ukořistili při své válce s islamisty.
Další cíl je Mosul
Několik zahraničních dobrovolníků už ale za svůj idealismus zaplatilo životem. Po osvobození jezídského Sindžáru se většina dobrovolníků chystá na asi nejtěžší bitvu s Islámským státem v Mosulu. Mosul leží zhruba 360 kilometrů severozápadně od Bagdádu, ozbrojenci z IS město obsadili v červnu 2014. Mimo jiné tam vypálili knihovnu včetně 8 tisíc velmi vzácných svazků.
