První král Madagaskaru, dobrodruh, cestovatel, mořeplavec, objevitel, spisovatel, voják tří armád – tím vším byl Móric Beňovský. Prožil život, který by byl neuvěřitelný i dnes, ve světě propojeném moderními technologiemi. On však žil v osmnáctém století.
Móric Beňovský, rodák z malého města Vrbové v Uhrách, nacházejícího se v dnešním západním Slovensku, se dostal až na konec světa a vůbec se tam neztratil. V rodném domě po něm však bohužel nezůstalo vůbec nic, všechny stopy smazala historie. Dnes je tento dům v centru Vrbového využíván hlavně jako výstavní prostory či jako obřadní síň. Právě tady malý Móric prožil dětství. Jako mladší ze 17 sourozenců byl podle tehdejšího zvyku předurčen k armádní kariéře a v důstojnické uniformě rakouské armády se zapojil do sedmileté války.
Beňovský ale neměl právě pokojnou povahu ani úctu k autoritám. Zanedlouho už bojoval za Barskou konfederaci – tedy za nezávislost Poláků proti Rusům. Padl do zajetí a carevna Kateřina II. Veliká ho dekretem vyhnala na Kamčatku. Jeho první velká pouť tedy vedla přes celé Rusko a Sibiř. Ze zajetí se mu podařilo s dalšími vězni uniknout na ukradené lodi. Stal se tak vůbec prvním Evropanem, který plul severním Pacifikem.
Přes Japonsko se Móric dostal do Macaa, kde vstoupil do francouzských služeb, čehož následně vrchovatě využil – na krále Ludvíka XV. zapůsobil tak, že byl jmenován jeho zástupcem na Madagaskaru, který byl tehdy kolonií větší než celá Francie. Tři roky na ostrově chránil domorodce před zavlečením do otroctví, tudíž se zde stal velmi váženou a ctěnou osobností. V říjnu roku 1776 byl jmenován hlavním králem a králem králů, tzv. An-pan-saka-bem.
Beňovský používal na Madagaskaru svou vlajku s půlměsícem a dvěma hvězdami na modrém podkladu. Tyto znaky by dnes možná evokovaly znak smajlíku – tohle tedy byl Beňovského smajlík z 18. století, který se však na rodovém erbu vyskytoval ještě v předešlém období.
Po návratu do Evropy se díky blízkému přátelství s Benjaminem Franklinem brzy vydal zase na cesty, při kterých se dostal i do právě vzniklých Spojených států amerických. S vládcem Francie v té době neměl nejlepší vztahy, tudíž se dohodl s americkými obchodníky, že bude na Madagaskaru zastupovat jejich zájmy. V té době také Móric sepsal paměti. Kniha byla později přeložena do mnoha jazyků a dodnes vychází po celém světě. Bývá také označována za první bestseller autora se slovenskými kořeny, přestože ji psal hlavně jako vlastní reklamu.
Život jako román
Podle odborníků si mnoho zážitků přikrášlil a upravil – s jistotou například víme, že zfalšoval rodný list, aby vypadal starší. György G. Németh, prezident Asociace přátel Mórice Beňovského v rozhovoru řekl, že organizace v září pořádá konferenci, na níž se bude řešit, co je o životě Beňovského pravda a co je jen vymyšlené, protože se za staletí stal legendou a je tudíž těžké určit, co je mýtus a co ne.
Není dosud známo, jak Beňovský přesně vypadal. Podle záznamů byl vysoké postavy a měl mimořádné komunikační vlastnosti. Malíři kreslili Beňovského portréty až po jeho smrti, a to nejen podle dobových reálií, ale i dle vlastní fantazie. Ďérď Német například jeho podobiznu nechal namalovat podle Beňovského potomků.
Beňovského život nepřestává jeho obdivovatele fascinovat – nechybí mu totiž dramatický závěr. Jeho spojení s Američany se vůbec nelíbilo Francouzům, kterým na Madagaskaru ohrozil zájmy. Vyslali tedy trestnou výpravu do pevnosti, kterou Móric na ostrově vybudoval a pojmenoval po sobě – Mauritania. Tam také v boji s Francouzi bohužel padl. Ačkoliv jsou Beňovského předci a příbuzní pohřbeni v kostele ve Vrbovém, on sám má hrob kdesi na Madagaskaru a místo jeho posledního odpočinku se roky nedaří najít.
Rok 2016 je rokem Mórice Beňovského. Před 270 lety se narodil ve Vrbovém, před 240 se stal králem Madagaskaru a před 230 na ostrově zemřel. K tomuto výročí se připravuje mnoho vzpomínkových akcí, jejichž největší množství se soustředí právě do rodiště ve Vrbovém.
Podle slov Lubomíra Bosáka, vedoucího odboru kultury a školství města Vrbové, se Beňovského rodiště pravidelně věnuje jeho popularizaci a letos chce tyto činnosti ještě zintenzivnit. Budou spočívat v různých aktivitách, ať už edukačních, kulturních nebo uměleckých. Hlavní je přitom podle mnohých především dostat Beňovského do povědomí široké veřejnosti. Jeho jméno nesou cesty a náměstí na Madagaskaru i jinde po světě, jen doma jako by se na něj skoro zapomnělo.
O národnosti Mórice Beňovského se dlouho vedly vášnivé spory. Za svého ho kromě Maďarů a Slováků považovali i Poláci, dnes už se ale jeho obdivovatelé většinou shodnou, že byl uherským šlechticem se slovenskými kořeny. Je téměř nemožné vypočítat, čím vším Móric Beňovský za svého života byl – od vojáka, přes carského vězně, až třeba po zakladatele meteorologie na Madagaskaru a jeho krále. O dobrodružném životě Mórice Beňovského byl také natočen televizní seriál Vivat, Beňovský!, jeho roli ztvárnil Jozef Adamovič, či dokumentární film Móric Beňovský žije!
