V oblasti Náhorního Karabachu zůstává po víkendových bojích napjatá situace. Karabašské úřady hlásily prudké ranní ostřelování frontové linie ázerbájdžánskými raketomety, houfnicemi a tanky. Baku naopak obvinilo arménskou stranu z porušování příměří - podle ázerbajdžánského ministra obrany prů v případě nutnosti nasadí těžké zbraně k ostřelování karabašské metropole.
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany dnes vydalo komuniké, v němž Arménii pohrozilo útokem na karabašskou metropoli Chankendi (arménsky Stěpanakert). „Pro případ pokračujícího ostřelování našich obcí vydal ministr obrany příkaz všem druhům zbraní, včetně dělostřelectva a raketového vojska, aby byly připraveny k zasazení zničujících úderů na Chankendi a další okupovaná města,“ uvádí se v prohlášení.
Arméni obviňují z eskalace konfliktu Baku. Boje podle nich propukly útokem ázerbájdžánských vojsk v noci z pátku na sobotu. Při přestřelkách pak zemřely o víkendu desítky lidí.
Ázerbájdžánský ministr zahraničí Elmar Mammadjarov ale v pondělí dopisem oslovil evropské kolegy a z odpovědnosti za konflikt obvinil Jerevan, oznámila agentura Salam News. „Hlavní příčinou porušení režimu příměří a vyostření situace je přítomnost arménských ozbrojených sil na okupovaném ázerbájdžánském území,“ uvedl ministr.
Ázerbájdžán sice v neděli ohlásil jednostranné ukončení palby, potyčky ale pokračují. Podle zpravodaje ČT Miroslava Karase palba začala po celé délce hranice v sedm hodin ráno. Nasazeny byly i raketomety GRAD.
Údaje o obětech se přitom různí - podle Baku ztratila Arménie v pondělí 170 vojáků, Jerevan zase oznámil desítky mrtvých ázerbájdžánských vojáků. Země ale přiznávají mnohem menší ztráty ve vlastních řadách. Zástupce Náhorního Karabachu ve Francii kupříkladu hovoří pouze o čtyřech obětech na arménské straně. Celkem si už konflikt vyžádal na 200 obětí.
„Bojeschopnost ázerbájdžánských jednotek podle prověřených zpráv upadla natolik, že jim nemohou pomoci ani zkušení žoldáci. Ázerbájdžánské trestné roty střílejí po ustupujících vojácích,“ oznámil agentuře Armenpress arménský armádní mluvčí Arcrun Ovannisjan.
Arménský prezident Serž Sargsjan také pohrozil, že pokud ozbrojené akce Ázerbájdžánců neustanou, arménská vláda uzná samostatnost karabašské enklávy. Podmínkou urovnání nynějšího konfliktu je podle prezidenta záruka, že Náhorní Karabach se nestane obětí „opakované kolonizace“.
Karabašské úřady už dříve oznámily, že jsou ochotny posoudit návrh na ukončení palby pouze v případě, že dojde k návratu vojsk na dřívější pozice.
Korespondenti RFE/RL v Náhorním Karabachu informovali, že arménské síly posilují své frontové pozice. Povolat měly stovky záložníků a nasadit těžké dělostřelectvo. Ke karabašským silám se prý připojily stovky arménských veteránů, kteří bojovali s ázerbájdžánskými silami ve válce mezi lety 1991 až 1994.
Naléhavou výzvu k ukončení bojů adresovali ministři zahraničí Ruska a USA. Sergej Lavrov a John Kerry zároveň odsoudili pokusy „vnějších hráčů“ o rozněcování konfrontace kolem karabašského problému. Dohodli se také na potřebě aktivizovat činnost takzvané
minské skupiny, jejímiž spolupředsedy jsou zástupci Ruska, Francie a USA.
Skupina se už dlouhá léta bez viditelných výsledků snaží o urovnání karabašského
konfliktu.
Strany konfliktu se navzájem obviňují ze smrti civilistů
Arménské úřady tvrdí, že vinou nepřátelského ostřelování byl v Náhorním Karabachu zabit dvanáctiletý chlapec, Ázerbájdžán zase připisuje arménské palbě odpovědnost za smrt dvou civilistů.
Nezhojená rána
Ázerbájdžán, který těží ze zásob ropy a plynu v oblasti Kaspického moře, nalil v posledních dekádách hodně peněz do armády – nové zbraně a vojenské vybavení nakupoval třeba v Rusku.
Řada analytiků se proto obává, že se Baku pokusí Náhorní Karabach zabrat. Světem neuznaná republika, kterou vyhlásili před 21 lety místní Arméni, totiž představuje pro Ázerbájdžánce nezhojenou ránu.
- V Náhorním Karabachu žije asi 145 tisíc obyvatel, z toho zhruba 95 procent tvoří v současné době Arméni.
- Nevraživost mezi Arménií a Ázerbájdžánem se datuje hluboko do historie. Mezi lety 1918 až 1920 probíhala válka (mimo jiné právě o Náhorní Karabach), do níž se zapojila i Británie a Osmanská říše, nakonec ale spor ukončilo Rusko, jež udělalo z obou zemí sovětské republiky.
- Ve druhé polovině 80. let 20. století přišly Gorbačovovy reformy a moc SSSR postupně slábla. V Náhorním Karabachu Arménců postupně ubývalo – školy měly k dispozici jen ázerbájdžánské učebnice, arménsky se nemluvilo ani v televizi.
- Mezi Arménci tak postupně sílila nevole vůči statu quo v ázerbájdžánské režii a řada z nich žádala připojení Karabachu k Arménii. V lednu 1988 byla zahájena masivní deportace Azerů z Arménie do měst Baku a Sumgait.
- Demonstrace gradovaly, přičemž k vyhrocení situace přispělo v únoru 1988 údajné znásilnění dvou ázerbájdžánských studentek, stejně jako vražda dvojice ázerbájdžánských mladíků.
- Gorbačov tehdy odmítl měnit hranice, ale konfliktu už nezabránil – SSSR sám směřoval k rozpadu. K tomu došlo v roce 1991, kdy v Karabachu zavládla úplná anarchie. Samostatnost tehdy vyhlásil nejprve Ázerbájdžán, pak i Karabach.
- V následné válce si Ázerbájdžán získal na svou stranu více spojenců, k dispozici měl dvojnásobek vojáků a více zbraní. Arménii částečně podpořily USA a Řecko.
- Nejzávažnějším případem porušování lidských práv byl masakr v Chodžali, při kterém 26. února zaútočily arménské síly za podpory těžké techniky na azerské civilisty ve vesnici Chodžali. Její obyvatelstvo žilo několik měsíců v obležení bez dodávek elektřiny a plynu a v nedostatku potravin. Vesnice byla evakuována a civilní obyvatelstvo se pěšky přesouvalo na ázerbájdžánské území.
- Několik kilometrů od bezpečné zóny však zahájily arménské síly palbu na konvoj ázerbájdžánských uprchlíků. O život přišlo během dne 613 ázerbájdžánských obyvatel, z toho 106 žen a 83 dětí. Na událost reagovali Ázerbájdžánci represáliemi, během kterých bylo dne 10. dubna 1992 zabito 53 Arménů v obci Maragha v Martakert (Náhorní Karabach).
- Vleklý krvavý konflikt se utišil až v květnu 1994, kdy zástupci Arménie a Ázerbájdžánu spolu s Ruskem podepsali Biškekský protokol. Vznikla tak Náhorně-karabašská republika. Válka si vyžádala asi 30 tisíc mrtvých a statisíce uprchlíků.
- Jednání až dosud k vyřešení sporu nevedla. Baku hrozí, že spornou oblast dobude zpět silou, nepovede-li diplomacie k výsledku, Arménie odpovídá, že se vojensky postaví proti každému takovému pokusu.
- Navzdory příměří na hranicích čas od času propukají přestřelky s oběťmi na životech. Mírovou smlouvu obě země dosud neuzavřely a nezávislost Karabachu de iure neuznala žádná další země – ani Arménie.
- Voliči v Náhorním Karabachu v únoru 2017 bezmála 90 procenty hlasů schválili v referendu změny v ústavě této arménské enklávy. Mění se tak název „státu“ na Arcach, což je podle dostupných zdrojů pojmenování používané za dob starověké Arménie.
- Rusko má v Arménii vojenskou základnu a Jerevan kvůli spojenectví s Ruskem odmítl podepsat dohodu o přidružení k Evropské unii a vstoupil do hospodářského společenství vedeného Moskvou.
