Terčem kritiky opozice a evropských orgánů je novela zákona o ústavním soudu, kterou loni v prosinci prosadila v parlamentu konzervativní strana Právo a spravedlnost. Kroky podle pátečního vyjádření Benátské komise „oslabují demokracii, respektování lidských práv a právní stát“. Podobné připomínky vyjádřila již dříve Evropská komise.
Sám polský ústavní soud ve středu označil nová pravidla regulující jeho činnost za neústavní. Premiérka ale už předem avizovala, že nález ústavního soudu nebude považovat za legitimní a nezveřejní jej v úředním věstníku. Toto odmítání podle komise Rady Evropy jen prohlubuje krizi.
„Polská vláda nemůže zveřejnit verdikt některých soudců ústavního soudu, protože není právoplatný,“ uvedl v prohlášení vládní mluvčí Rafal Bochenek. Podle agentury AFP je přitom podle polské ústavy povinností vlády zveřejňovat ve věstníku, a tím vyhlásit za platná, veškerá rozhodnutí ústavního soudu a zapracovat je.
Galerie: Protivládní demonstrace v Polsku
Před budovou ústavního soudu ve Varšavě se v sobotu kolem poledne sešlo asi 27 tisíc odpůrců vlády premiérky Szydlové, kteří svůj průvod s transparentem „Obnovte ústavní pořádek“ směřovali až k prezidentskému paláci. Podle neoficiálních odhadů se sešlo více než 50 tisíc demonstrantů. Zveřejnění rozhodnutí ústavního soudu v úředním věstníku požadují lidé v pouličních protestech už od středy.
Zpravodaj ČT: Před budovou ÚS se sešly tisíce Poláků
Kontroverzní novelu zákona o ústavním soudu prosadila strana Právo a spravedlnost krátce po svém vítězství v loňských volbách, které jí zajistilo většinu v parlamentu. Podle opozice měla tato novela za úkol ochromit fungování nejvyššího justičního orgánu v zemi, omezit jeho nezávislost a kontrolní roli vůči nové vládě.
