Členské země Evropské unie by měly v rámci dohodnutého programu přerozdělování žadatelů o azyl přebírat z Řecka a z Itálie nejméně šest tisíc lidí měsíčně. Po jednání unijních ministrů vnitra to řekl eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos. Podle něj bylo zatím přesunuto málo lidí – pouhých 885.
Státy EU musí podle eurokomisaře brát alespoň 6 tisíc běženců měsíčně
Na přerozdělení žadatelů o azyl pocházejících ze Sýrie, Iráku a z Eritreje – kteří jsou nyní na území Itálie a Řecka – do jiných unijních zemí se EU přes odpor některých členských států dohodla loni v září. Celkem má být tímto způsobem za dva roky přesunuto 160 tisíc osob. Země ale od té doby otevřely celkem jen 3412 míst, přičemž některé státy zatím nenabídly ani jedno.
Se zavíráním hranic se naděje migrantů stále ztenčuje (zdroj: ČT24)
Zmíněných 6 tisíc lidí není podle eurokomisaře ambiciózní cíl. „Dosavadní výsledky jsou velmi slabé. Ale u nich to nezůstane. Byl jsem v kontaktu s většinou ministrů vnitra napříč Evropou, žádám o zvýšení příspěvků. A první výsledky jsou velmi povzbuzující,“ řekl Avramopulos.
Za „pozitivní moment“, na němž je možné dál stavět, eurokomisař označil bezproblémové předání celkem 287 osob v minulém týdnu. Jen z Řecka bylo podle něj v tomto období do jiných zemí Unie přesunuto 214 uprchlíků.
Avramopoulos a Timmermans představili plán na posílení Frontexu
Mezi zeměmi, které přerozdělování a kvóty odmítají, je například Česká republika či Slovensko. Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák míní, že celý koncept je špatně vymyšlený a nefunkční. „Měli bychom si upřímně přiznat, že to byl špatný nápad a že je třeba ho zrušit,“ řekl novinářům. Slovensko se kvůli migračním kvótám obrátilo na evropský soud.
Pokud nějací žadatelé o azyl přesunuti byli, bylo to podle Kaliňáka v naprosté většině do států, které jsou i tak pro migranty cílovou zemí. „Když má být osoba přesunuta do země, která jí není po chuti, žádost o azyl stáhne a automaticky se pokouší o další cestu,“ poznamenal slovenský ministr.
Požadavky Turecka se části Unie nelíbí
Část unijních ministrů je také skeptická k přání Turecka, které chce výměnou za pomoc s migrací zrychlit jednání o bezvízovém styku. Turecko nabídlo, že převezme zpět z řeckých ostrovů všechny migranty, kteří na ně připlují. Za každého Syřana mezi nimi by Unie měla nabídnout azyl jednomu syrskému občanovi z táborů v Turecku.
Ankara také žádá další tři miliardy eur (81 miliard Kč) nad stejnou částku, domluvenou v rámci společného akčního plánu loni v listopadu. Peníze mají sloužit ke zlepšení situace více než 2,5 milionu syrských uprchlíků přímo v Turecku.
obrázek
Například rakouská ministryně Johanna Mikl-Leitnerová připomněla, že Turci s návrhy přišli jen tři dny poté, co úřady v Ankaře tvrdě zasáhly proti opozičnímu listu Zaman. „Ptám se, zda přes palubu neházíme evropské hodnoty,“ řekla novinářům.
Kaliňák připustil, že výhrad k návrhům Turecka měli jeho kolegové celou řadu. Dohodu obecně označil za dobrou, ale za pouhý začátek řešení. „Sám za sebe říkám, že nejsem nadšený z toho, že předbíháme Ukrajinu. Jako kdybychom trochu zapomínali na jiné problémy, které máme. A to bychom asi dělat neměli,“ odpověděl na otázku týkající se víz s tím, že hlavní slovo musejí mít ministři zahraničí. Ti se v Bruselu sejdou v pondělí.