Doba neřízené migrace končí, prohlásil Tusk. Turecké návrhy EU vítá

„Neřízený proud migrantů po západobalkánské trase končí.“ Po pondělním summitu EU a Turecka to uvedl předseda Evropské rady Donald Tusk. Evropská unie tak potvrdila uzavření tzv. balkánské migrační trasy. Turecký premiér Ahmet Davutoglu podle Tuska souhlasil s tím, že Ankara bude brát zpět migranty, kteří nemají nárok na azyl. Turecké návrhy na řešení migrační krize, kterými turecký premiér v Bruselu překvapil, státy osmadvacítky prý „vřele uvítaly“. Vrátit se k nim mají na pravidelném březnovém summitu EU za deset dní.

Součástí vznikající dohody má být také spolupráce při zlepšování humanitárních podmínek přímo v Sýrii tak, aby místní i uprchlíci mohli bezpečněji žít přímo tam. Závěrečné prohlášení šéfů států a vlád osmadvacítky zdůrazňuje, že cílem je uzavření tras pašeráků lidí, ochrana vnějších hranic Unie a obecně konec migrační krize.

„Potřebujeme přerušit propojení mezi nástupem do lodí a usazováním se v Evropě,“ uvedli lídři osmadvacítky. S Turky jako klíčovým partnerem v této věci Brusel počítá už od loňského listopadu, nyní ale Davutoglu nabídl nový přístup. Základem plánu Ankary je slib, že Turci převezmou zpět všechny migranty, kteří se od zatím ještě nedohodnutého data nelegálním způsobem dostanou na řecké ostrovy, tedy na půdu EU.

Vraceni budou všichni, náklady bude mít na starosti Unie. Avšak za každého syrského občana, který bude tímto způsobem po strastiplné cestě přes moře vrácen zpět do Turecka, by měly evropské státy přijmout od Turků jednoho syrského uprchlíka s nárokem na azyl.

„Návrh, předložený tureckou stranou, bude průlomem, pokud se ho podaří uskutečnit,“ řekla novinářům německá kancléřka Angela Merkelová. Řecký premiér Alexis Tsipras jej označil dokonce za „atraktivní“. Za zajímavé řešení navržený postup považuje i český premiér Bohuslav Sobotka, „dramatické snížení“ počtu uprchlíků v případě realizace plánu čeká v několika týdnech.

Shodně se slovenským kolegou Robertem Ficem i s textem závěrečného prohlášení Sobotka zdůraznil, že budoucí dohoda nebude pro ČR znamenat nové přerozdělování či přesídlování uprchlíků. Česko by se ale mohlo zapojit v rámci svého už přijatého závazku přesídlit celkem 525 osob z krizových regionů.

Nového plánu na „věrohodný program humanitárního přijímání“ by se ale měly členské země EU účastnit jen dobrovolně.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker před novináři zdůrazňoval, že turecký koncept je právně v pořádku vzhledem k tomu, že Turecko je vnímáno jako bezpečná země pro občany třetích států. „Rozhodnutí je legální,“ prohlásil. Turci ale také něco chtějí a právě to nejspíš definitivní schválení plánu zdrželo. 

V první řadě se jedná o tři miliardy eur (přes 80 miliard Kč) navíc nad rámec stejné sumy domluvené už loni v listopadu ve společném akčním plánu Ankary a osmadvacítky. Distribuce těchto peněz by se měla zrychlit.

Není možné, abychom dostali na stůl papír, kde létají miliardy jako kachny na trhu a kde jsou popsané věci, které jsme viděli poprvé v životě.
Robert Fico
předseda vlády Slovenska

„Byl to jiný summit, než na jaký přijeli“

Premiér Davutoglu po pondělním jednání zdůraznil, že veškeré tyto peníze půjdou na pomoc více než 2,5 milionu syrských uprchlíků přímo v Turecku. Evropa by také měla na příštím summitu potvrdit nyní rámcově podpořený záměr urychlit jednání tak, aby bezvízový styk pro Turky mohl platit od letošního června. A EU by také měla začít připravovat otevření nových kapitol přístupových rozhovorů s Tureckem, které je dlouholetým kandidátem na členství v Unii.

Kypr bude možné členství Turecka v EU nadále blokovat

Obnovení přístupových rozhovorů Turecka s EU ale odmítá Kypr a nehodlá k němu dát souhlas. Podmínky pro přijetí migrační dohody se tak komplikují. Kyperská republika zdůvodňuje svůj nekompromisní přístup k Ankaře tím, že severní část Kypru je okupovaná tureckou armádou. Z 35 kapitol přístupových rozhovorů jich Kypr zablokoval šest.

Kypr je rozdělený od turecké invaze z července 1974, kdy Ankara vyslala do severní třetiny ostrova vojska v reakci na pokus o převrat nacionalistických kyperských Řeků. Ti chtěli připojit Kypr k Řecku. Kypr je nyní členským státem EU, ale fakticky jde jen o jižní, řeckou část ostrova. Severní republiku s převážně tureckým obyvatelstvem uznává jen Turecko.

Vlajka EU a Kypru
Zdroj: KATIA CHRISTODOULOU/ISIFA/EPA

Diskuse na summitu byla napjatá, mnohé lídry osmadvacítky překvapil nejen obsah nových návrhů, ale také to, že byly poprvé předloženy zřejmě až vpředvečer summitu německé kancléřce Merkelové a Marku Ruttemu, premiérovi Nizozemska, předsednické země EU. „Byl to jiný summit, než na jaký přijeli,“ podotkl jeden z unijních diplomatů. Zjevně se totiž nekonala Tuskem původně avizovaná přehlídka obnovené evropské jednoty a odhodlanosti.

Proti libovolné zmínce o novém, byť třeba dobrovolném, přesídlování syrských uprchlíků do EU ostře protestoval například maďarský premiér Viktor Orbán. Není tak nyní jasné, jaké podpoře se za deset dní na březnovém summitu EU bude konečná dohoda těšit. Turecký premiér Davutoglu dal ale najevo, že 17. března do Bruselu zamíří.