Severokorejské jaderné zbraně jsou připravené k okamžitému použití – stalo se tak na pokyn vůdce KLDR Kim Čong-una, píše oficiální severokorejská tisková agentura KCNA. Podle světových agentur jde o reakci na středeční rezoluci OSN o zpřísnění mezinárodních sankcí kvůli nedávným jaderným testům. Jižní Korea vedle toho oznámila, že v pátek zahájila se Spojenými státy jednání o umístění amerického protiraketového štítu na svém území.
KLDR provokuje – Kim Čong-un nařídil pohotovost jaderných zbraní
Severní Korea je připravená ihned použít jaderné zbraně (zdroj: ČT24)
Evropská unie aktuálně rozšířila seznam sankcí proti KLDR o dalších 16 osob a 12 společností. Následovala tak krok OSN, jež se rozhodla ještě víc přitvrdit postoj vůči severokorejskému režimu. EU zavedla omezující opatření proti Severní Koreji v prosinci 2006.
Agentura Reuters píše, že Kim nařídil okamžitou připravenost jaderného arzenálu na „preventivní útok“ při inspekci nových odpalovacích zařízení pro rakety. Zbraně by měly být „ve kteroukoli chvíli“ připraveny ihned udeřit proti nepřátelům, kteří stupňují své hrozby vůči zemi, uvedl severokorejský diktátor.
Teď je ta chvíle, abychom převedli naši vojenskou protiakci vůči nepřátelům do stavu preventivního útoku v každém jednom ohledu.
Ministerstvo obrany Spojených států vzápětí vyzvalo Pchjongjang, aby upustil od provokací a „soustředil se na dodržování svých mezinárodních povinností a závazků“. „Pokud je to pravda, jde jen o další příklad stupňované, zbytečné provokace ze strany Pchongjangu,“ reagoval mluvčí Pentagonu John Kirby. Severní Korea totiž v lednu uskutečnila svou čtvrtou jadernou zkoušku. V únoru pak vypustila raketu dlouhého doletu.
GALERIE
KLDR má jádro v pohotovosti
„Z hlediska vojensko-politického to nemá žádný dopad. Má to pouze propagandistický, proklamační význam,“ dodává odborník na jaderné zbraně z Katedry mezinárodních vztahů FSV UK Vlastislav Bříza.
Nejpřísnější v historii
Rada bezpečnosti OSN na severokorejské zbrojení středu zareagovala dalšími sankcemi, které jsou za posledních 25 let vůbec nejpřísnější. „V padesátých, šedesátých letech, po skončení korejské války, byly sankce ještě přísnější,“ dodává Bříza s tím, že aktuální sankce jsou podstatné v tom, že pro ně po dlouhé době hlasovala i Čína.
Nově se tak bude muset podrobit prověrce veškerý náklad, který bude směřovat do Severní Koreje, případně ji bude opouštět. Zakázán byl i veškerý prodej lehkých zbraní určených Pchjongjangu. Na černou listinu se dostalo dalších 16 Severokorejců a 12 severokorejských organizací.
Každá další aktivita KLDR zvyšuje napětí v už tak neklidném regionu. Například ve čtvrtek severokorejská armáda podle úřadů sousední Koreje vypálila šest střel krátkého doletu do Japonského moře. Soul označil palbu z KLDR za projev rozhořčení a vzdoru a očekává, že další podobné demonstrace síly budou následovat.
Účinnou jadernou zbraň, která by byla donesena na cíl, v tuto chvíli Severní Korea nemá, protože její jaderné zbraně jsou tak velké, že by je žádný nosič, kterým země disponuje, nebyl schopný k cíli donést.
Severní Korea tvrdí, že nechce použít své jaderné zbraně vůči Jižní Koreji, ale potřebuje je k zachování stability na rozděleném Korejském poloostrově.
Na jihu poloostrova vyroste americký štít
Jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje prohlásila, že její země tvrdě odpoví na jakoukoliv provokaci ze strany KLDR. Zdůraznila, že Soul bude pokračovat ve snaze přimět Severní Koreu vzdát se jaderných zbraní. „Musíme Severní Koreu přesvědčit, že její režim nepřežije, pokud se nevzdá jaderných programů,“ řekla prezidentka.
Vedle toho ale Jižní Korea oznámila, že zahájila rozhovory s Washingtonem o umístění amerického protiraketového štítu na svém území. Moderní obranný systém THAAD (Terminal High Altitude Area Defence), který by USA měly instalovat na Korejském poloostrově, ničí nepřátelské rakety v poslední fázi jejich letu, jen asi minutu před zasažením předpokládaného cíle.
Jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje
Štít je podle Soulu reakcí na severokorejské zbrojní testy z poslední doby. Jižní Korea podle agentury AFP uvedla, že počáteční jednání by se měla zabývat tím, kde přesně bude štít umístěn, jeho potenciální cenou a časovým programem instalace systému. Číně se ale korejské plány s Američany nelíbí.
Podle jihokorejských médií by štít mohl být instalován v oblasti města Pchjongtek, které se nachází 70 kilometrů jižně od metropole Soulu a kde jsou významná americká vojenská zařízení. Náklady na vybudování systému se podle prvních odhadů budou pohybovat kolem 810 milionů dolarů.