Bolek svými hlášeními poškodil 20 lidí, referuje polský tisk o údajném Walesově spisu

Server polského listu Gazeta Wyborcza zveřejnil informace ze svazku spolupracovníka Státní bezpečnosti přezdívaného Bolek, kterým měl být bývalý disident a prezident Lech Walesa. Ten veškerá obvinění ze spolupráce s tajnou policií odmítá. Podle Gazety Wyborczy měl agent Bolek spolupracovat od prosince 1970 do července 1971 a svým donášením přitížil asi 20 lidem.

Spis s výkazem práce Bolka je v prvním ze šesti balíků dokumentů zabavených v domě bývalého ministra Czeslawa Kiszczaka. Podle Kiszczakova dopisu se týká spolupráce Lecha Walesy se Státní bezpečností (SB). Walesa stále popírá, že by udával kolegy, a tvrdí, že svazky zfalšovalo ministerstvo vnitra. Walesovi odpůrci považují svazky za důkaz zrady, který maže pozdější zásluhy. Oficiální expertíza pravosti spisu dosud neproběhla.

Pracovní svazek o rozsahu 575 stran není podle redaktora Gazety Wyborczy lehké čtení. Většinou jde o rukou - vesměs tajných policistů - psaná hlášení, anebo poznámky policistů ze schůzek s Bolkem. Bolkova ruka měla napsat maximálně čtyři z 28 hlášení.

Spis, který zveřejnil polský Institut národní paměti, má dokazovat Walesovu spolupráci se Státní bezpečností
Zdroj: Reuters/Kacper Pempel

Bolkovo písmo se na první pohled liší od psaní příslušníků SB, především kapitána Edwarda Graczyka, který byl řídícím důstojníkem Bolka.

Kapitánova ruka je vypsaná a také se dopouští mnohem méně chyb. Přestože Graczyk zapisoval udání konfidenta v prvé osobě, je zjevné, že byl spolutvůrcem celých odstavců: Bolkova slova se proplétají s policejním slovníkem. Kapitánovo hlášení je napsáno úhledným rukopisem, Bolkovo neohrabaným písmem a je plné chyb. Část hlášení, hlavně zpočátku, psali policisté na psacím stroji.

Intenzivní styky Bolka se Státní bezpečností trvaly podle záznamů od 21. prosince 1970 do konce července 1971. Pak se schůzky stávaly vzácnějšími, až došlo k formálnímu ukončení spolupráce v červnu 1976.

Potvrzuje to shrnutí z roku 1974. SB spočítala, že Bolek v roce 1971 dostal za informace 9400 zlotých, v roce 1972 pouze 1600 a v roce 1973 nic, protože „předávané informace neměly operativní hodnotu“.

Polští novináři studují kopii spisu agenta Bolka
Zdroj: Reuters/Kacper Pempel

Po událostech z prosince 1970 (kdy polský režim krvavě potlačil protesty na severu země vyvolané náhlým zdražením potravin a spotřebního zboží) SB masově verbovala dělníky gdaňské loděnice, ke spolupráci se zavázalo 200–250 lidí. SB záleželo na tom, aby nepřipustila zopakování vzpoury, která otřásla režimem a stála desítky životů.

Bolek, stejně jako další agenti, měl informovat o stávkových náladách a potenciálních vůdcích nových protestů. Důležitým úkolem bylo také identifikovat pachatele podpálení výboru strany, zmlácení policistů a zničení policejních vozů. Je to vidět na prvních udáních, která Gazeta Wyborzca zveřejňuje:

„K nim (stoupencům stávky) patřil Lenarciak Henryk - a taky tlustý zámečník. Jeho jméno a další dodám v příštím hlášení.“

„Uvádím dvě příjmení nejagresivnějších osob, které vybízely ke stávce: zámečník Arczyński, elektrikář Kacprzak.“

„Nespokojenost s politikou úřadů jsem slyšel od elektrikáře Zarzyckého, zámečníka Mioto, mistra Suszka i dalších.“

„V dílně W 4 pracuje jako elektrikář Szyler Józef, je jedním z nejaktivnějších inspirátorů přestávek v práci.“

Bolek na počátku roku 1971 hlásí, kdo pobuřuje zaměstnance, kdo chystá stávku, kdo chce přimět úřady k souhlasu se stavbou kostela či kdo rozdává letáky. Radí, jak zabránit projevům nespokojenosti dělníků v prvomájovém průvodu: „Třeba připravit jim peníze, ale tak, aby věděli, že je dostanou až po průvodu.“ 

Polský server přetiskuje i další hlášení: „Dělník z dílny W4 mi slíbil, že rozmnoží letáky. Dotyčný jménem Kantor má přístup ke kopírce, protože v rozmnožovně pracuje jeho kolega.“

„Od elektrikáře Kozlowského jsem se dozvěděl, že v prosinci byl jedním z účastníků, kteří se zmocnili policejního vozu. Získal taky dvě krátké zbraně. Jednu prý hodil do kanálu, druhou dal kolegovi z W4 jménem Leszek.“

Ve svazku není zmínky o následcích, ale SB chválí Bolka za „cenné informace“.

Spis údajného spolupracovníka Bolka
Zdroj: Jacek Turczyk/ČTK/PAP

Ke krizi při spolupráci dochází koncem července 1971. V hlášeních převládají úvahy typu, zda „skutečně činitelům řídícím stát záleží na udržení autority strany?“, s policejní poznámkou „nemá operativní hodnotu“. Schůzek ubývá, Bolek na ně buď nepřichází, nebo není připraven.

Když v září 1971 navrhuje pamětní desku na počest obětí prosince, kapitán Ratkiewicz ho poprvé varuje. A hlásí: „Kategoricky jsem mu zakázal takové chování. Upozornil jsem také na formu hlášení. Má uvádět jen výroky třetích osob bez svých komentářů a domněnek. Bolek musí být často kontrolovaný.“

Podle spisu se ale Bolek nepolepšil. Dráždil policisty řečmi a nářky na osud dělníků a nesplněné sliby úřadů. „Chybí mu chuť spolupracovat,“ stěžují si autoři hlášení. V únoru 1976 je Bolek za pobuřování vyhozen z práce. Státní bezpečnost potvrzuje, že nemá zájem mu pomoci.

Walesa: Nikomu jsem neublížil

Lech Walesa dal znovu najevo, že vše považuje za kampaň proti své osobě. „To vyrobila SB, aby na základě mého spisu brala peníze. Já jsem se musel v práci na příkaz vedoucího bavit ne s SB, ale s kontrarozvědkou, a to bylo možná pětkrát do roku 1976,“ uvedl Walesa. Dodal, že nikdy neprozradil žádné příjmení a nikomu neublížil. Již dříve ho nařčení ze spolupráce s komunistickou policií zbavil lustrační soud.

Polská veřejnost je v pohledu na Walesovu údajnou spolupráci rozdělena. Část tvrdí, že současný nález potvrzuje dlouho známou pravdu. Naopak Walesovi stoupenci tvrdí, že jde o snahu pošpinit jméno nositele Nobelovy ceny za mír, a na neděli do Walesova domovského Gdaňsku svolali manifestaci, na níž se očekává účast tisíců lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 9 mminutami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 29 mminutami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 56 mminutami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 2 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 11 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...