Turecká armáda v neděli druhým dnem ostřelovala pozice kurdských milic YPG na severu Sýrie a usmrtila dva bojovníky. S odkazem na pozorovatele to uvedla agentura Reuters. Ostřelování kritizovala syrská vláda, podle ní jde o jasnou a přímou podporu teroristů. Ke kritice se přidal i francouzský ministr zahraničí. Vyzval Ankaru, aby úplně zastavila bombardování. A to jak v Sýrii, tak i v jihozápadní části země, kde také turečtí vojáci bojují proti Kurdům.
Jednotky YPG jsou ozbrojenou složkou kurdské Strany demokratické unie (PYD) a v boji s ozbrojenci z hnutí Islámský stát je podporuje Rusko i Spojené státy. Ankara ale stranu považuje za teroristickou organizaci.
Turecko v sobotu vyzvalo kurdské milice, aby se stáhly z oblastí, které nedávno získaly pod svou kontrolu na severu provincie Aleppo. Cílem ostřelování se stala zejména letecká základna a další nově vydobyté pozice kurdských jednotek v Sýrii. Strana PYD ale požadavek Turecka odmítla. Varovala rovněž, že Syřané se budou bránit jakékoli turecké intervenci v zemi.
Sálih Muslim, jeden z členů vedení Strany demokratické unie, v rozhovoru s agenturou Reuters uvedl, že Turecko nemá právo vměšovat se do vnitřních záležitostí Sýrie. Základna, kterou kurdské jednotky získaly pod kontrolu, byla podle něj předtím v rukou radikálů z fronty An-Nusra, která je napojena na teroristickou síť Al-Káida. „To chtějí, aby tam zůstala fronta An-Nusra? Nebo by přišel (syrský) režim a obsadil ji?“ uvedl Muslim.
Jak Muslim dodal, základnu dobyly jednotky Demokratických sil Sýrie. K nim patří většina oddílů Syrské svobodné armády, která bojuje proti prezidentu Bašáru Asadovi od začátku povstání. Součástí organizace jsou právě i kurdské milice YPG.
Francie vyzvala k zastavení veškerého bombardování na severu Sýrie včetně regionu Halab. Okamžitě ustat má i turecké ostřelování oblastí kontrolovaných Kurdy, prohlásilo ministerstvo zahraničí. Naléhavý je nyní podle něj boj proti Islámskému státu.
„Francie je zneklidněna zhoršující se situací v regionu Halabu a severu Sýrie. Vyzýváme k zastavení veškerého bombardování, prováděného režimem i jeho spojenci na celém území a toho, které provádí Turecko v kurdských zónách,“ vyzvala Francie.
Turecko na telefonu s kancléřkou
Rusko už přitom dalo najevo, že bude pokračovat v bombardování pozic syrských povstalců. Rovněž turecký premiér Ahmet Davutoglu v telefonickém rozhovoru s německou kancléřkou Angelou Merkelovou řekl, že Turecko bude pokračovat v bojích proti PYD. Turecko prý kurdské organizaci nedovolí, aby prováděla agresivní akce. „Naše bezpečnostní síly odpověděly přiměřeným způsobem a budou v tom pokračovat,“ řekl Davutoglu Merkelové podle tiskové zprávy kanceláře tureckého premiéra.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí John Kirby již v noci na neděli vyzval jak Turecko, tak syrské Kurdy, aby ustoupili a raději se zaměřili na „společnou hrozbu“ v podobě bojovníků hnutí Islámský stát, kteří kontrolují značnou část Sýrie.
„Naléhali jsme na syrské Kurdy a další síly spjaté s YPG, aby nevyužívali zmatené situace k ovládnutí nového území,“ uvedl Kirby. „Viděli jsme rovněž zprávy o dělostřelecké palbě z turecké strany a vyzvali Turecko, aby přerušilo toto ostřelování,“ dodal.
Asad varoval před intervencí Saúdské Arábie a Turecka
Syrské vládní jednotky v sobotu dobyly další území kolem Aleppa a mají blízko k obklíčení významného města. Už za několik dní by přitom mělo v zemi začít platit příměří, jak se dohodla mezinárodní skupina v čele se Spojenými státy a Ruskem.
Syrský prezident Bašár Asad v pátek prohlásil, že opět dostane pod kontrolu všechny oblasti Sýrie. Boje podle něj potrvají ještě dlouho kvůli zásahu regionálních mocností. Asad v rozhovoru pro agenturu AFP také varoval před intervencí Saúdské Arábie a Turecka.
Navzdory tomu Turecko i Saúdská Arábie daly najevo, že by v Sýrii mohly zahájit pozemní operaci. Rijád rovněž posílá na tureckou základnu své vojenské letouny. Ankara i Rijád podporují syrské povstalce, kteří bojují proti režimu prezidenta Bašára Asada.
Pochybná mírová dohoda
O situaci v Sýrii v neděli telefonicky hovořili ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Barack Obama. Ocenili nedávná jednání v Mnichově a podpořili úsilí zahájit v příměří.
Váha mírové dohody však budí pochyby, přímo v Mnichově ji kritizoval americký senátor John McCain. Podle něj neznamená průlom v konfliktu, protože Putin nemá zájem být partnerem. Skepsi k dohodě dal najevo i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Konflikt, který trvá již téměř pět let, si dosud vyžádal 260 tisíc obětí. Chaosu v zemi využili radikálové z hnutí Islámský stát a dalších islamistických organizací a obsadili rozsáhlá území.
