Ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Barack Obama ocenili nedávná jednání o Sýrii v Mnichově a podpořili úsilí zahájit v zemi příměří. Váha mírové dohody však budí pochyby, přímo v Mnichově ji kritizoval americký senátor John McCain. Podle něj neznamená průlom v konfliktu, protože Putin nemá zájem být partnerem Západu. Skepsi k dohodě dal najevo i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Senátor McCain: Mírová dohoda není průlom, Putin nechce být partnerem
Obama a Putin se během telefonického rozhovoru shodli, že USA a Rusko upevní diplomatickou i další spolupráci, aby byla naplněna dohoda z Mnichova, která hovoří o klidu zbraní a rozdělení rozsáhlé humanitární pomoci v Sýrii. Ruský prezident prý rovněž hovořil o důležitosti vytvoření jednotné protiteroristické fronty.
V Mnichově se ve čtvrtek sešli zástupci 17 zemí včetně USA a Ruska poté, co byly minulý týden pozastaveny mírové rozhovory v Ženevě. Americký ministr zahraničí John Kerry následně uvedl, že účastníci jednání se pokusí do týdne zajistit ukončení „nepřátelských akcí“ v Sýrii.
GALERIE
Dohoda o Sýrii
Podle předsedy české Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka (ČSSD), který se konference v Mnichově účastnil, byla atmosféra velmi sklíčená, protože problémů k řešení je opravdu mnoho. Minimálně v otázce konfliktu v Sýrii podle něj přesto došlo k posunu.
Podle jiných komentářů jsou však postoje jednotlivých stran tak rozdílné, že dohoda nebude účinná. „Dohodu chápu jako možnou přestávku k dozbrojení a doručení humanitární pomoci,“ uvedl pro ČT bezpečnostní analytik Lukáš Dyčka. Mírová jednání o Sýrii se tak zřejmě přesunou zpátky do Ženevy. K jejich obnovení by mělo dojít 25. února.
K dohodě je zatím velmi daleko. V podstatě jsme mohli v přímém přenosu sledovat pád té nejisté dohody o budoucím příměří. Z toho, co zaznělo, a z toho, co se děje na bojišti v Sýrii, je vidět, že naplnění dohody je v současné situaci nemožné.
Turecká armáda v neděli druhým dnem ostřelovala pozice kurdských milic na severu Sýrie a usmrtila dva bojovníky. Syrské vládní jednotky zase v sobotu dobyly další území kolem Aleppa a mají blízko k obklíčení významného města. Syrský prezident Bašár Asad v pátek prohlásil, že opět dostane pod kontrolu všechny oblasti Sýrie.
McCain: Dohoda o Sýrii není průlom
Dohodu přímo na konferenci kritizoval americký republikánský senátor John McCain. Podle něj neznamená průlom v konfliktu, protože umožňuje silám prezidenta Bašára Asada a Ruska dál beztrestně zabíjet civilisty. Podle McCaina nemá ruský prezident Vladimir Putin zájem na tom, aby se dohodl se Západem na ukončení syrského konfliktu.
Putin chce zesílit uprchlickou krizi a využít ji jako zbraň k rozdělení transatlantické aliance a k podkopání evropského projektu.
„Pan Putin nemá zájem být naším partnerem. Chce posílit Asadův režim, chce, aby se Rusko znovu stalo významnou silou na Blízkém východě, chce využít Sýrii jako prostor pro vyzkoušení ruské modernizované armády, chce změnit provincii Latákíja na ruskou vojenskou základnu, z níž by mohl ovládat ruskou sféru zájmů,“ řekl McCain
Kritizoval i to, že dohoda neobsahuje sankce pro případ, že by Asad nebo Rusko porušili přijaté závazky. McCain je americký senátor a veterán války ve Vietnamu. V roce 2008 byl republikánským kandidátem pro prezidentské volby, které nakonec vyhrál Barack Obama.
Ke kritice Ruska se připojil i vůdce syrské opozice Rijád Hidžáb: „Místo toho, aby se chovaly zodpovědně, Rusko a Írán využívají nestabilitu, aby rozšířily své sféry vlivu. Využívají existující spory k prosazování vlastních strategických zájmů a bezcitně přehlížejí zájmu lidí v regionu.“
Skepsi dal najevo i Sergej Lavrov
Skepsi k dohodě o Sýrii dal v sobotu v bavorské metropoli najevo i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který prý vidí šanci 49 procent, že skutečně povede k příměří. Podle Lavrova však úspěch dohody ohrožuje neochota Spojených států ke spolupráci s Ruskem při boji s IS. Američanům podle něj jde pouze o to, aby Rusko přestalo se svými nálety v Sýrii.
obrázek
Američané stojí v čele koalice, která již od roku 2014 podniká nálety na islamistické cíle v Sýrii. Rusko se do bombardování zapojilo loni na konci září. Moskva tvrdí, že její letecká kampaň míří rovněž na ozbrojence z Islámského státu a další extremisty.
Západ a někteří jeho spojenci ale Rusy obviňují z toho, že se terčem jejich náletů stávají i členové umírněné opozice. Ruské nálety ze vzduchu podporují syrské vládní vojáky, kterým se tak na bitevním poli za poslední týdny podařilo dosáhnout významných úspěchů.
Na konferenci v Mnichově promluvil i bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan. Příčinou nestability a násilností v Africe a na Blízkém východě jsou podle něj nedostatek respektu k lidským právům a skutečnost, že z hospodářského růstu nemají prospěch všechny skupiny.