Jižní Korea odpojila dodávky elektřiny a vody do Kesongu

Jižní Korea odpojila dodávky elektřiny a vody do průmyslové zóny Kesong, kterou společně s KLDR od roku 2004 provozovala na severokorejském území. Kvůli poslednímu severokorejskému jadernému testu a odpálení balistické rakety se Soul rozhodl ukončit provoz v Kesongu už ve středu. KLDR v reakci na toto rozhodnutí deportovala všechny jihokorejské dělníky a nařídila armádě, aby komplex obsadila.

Pchjongjang také oznámil uzavření mezikorejské silnice vedoucí do Kesongu a přerušení dvou přeshraničních nouzových komunikačních linek. Rozhodnutí Soulu uzavřít průmyslový komplex označila KLDR za neodpustitelné a za faktické vyhlášení války.

Soul později oznámil, že všech 280 jihokorejských zaměstnanců, kteří byli v té době v komplexu, se vrátilo zpět. „Bylo mi řečeno, abych si nebral nic jiného než osobní věci, takže jsem si mohl odnést jen svoje oblečení,“ řekl agentuře AP nejmenovaný jihokorejský manažer.

V průmyslovém komplexu Kesong, který byl založen v roce 2004, pracovalo ve zhruba 120 jihokorejských továrnách více než 50 000 Severokorejců. Zóna, financovaná převážně Jižní Koreou, byla posledním symbolem spolupráce obou korejských států z dob sbližování.

Pro KLDR je Kesong důležitým zdrojem tvrdé měny, z čehož těžil hlavně úzký okruh představitelů režimu. Dělníkům byla vyplácena severokorejská měna. Díky devizám mohla KLDR také nakupovat materiál pro vývoj svého jaderného a raketového programu.

Naposledy byl komplex uzavřen v dubnu 2013, kdy si to na protest proti americko-jihokorejským vojenským manévrům vynutila Severní Korea. Po několika měsících ho ale znovu uvedla do provozu.

Severokorejská raketa vynesla na oběžnou dráhu družici, která ale podle všeho nevysílá signál a není funkční. Podle Jižní Koreje a USA nový odpal svědčí o tom, že Severní Korea disponuje v současnosti raketami s doletem 12 000 kilometrů. Jižní Korea spadlé kusy severokorejské rakety vylovila z moře a ukázala je novinářům na jedné ze svých lodí.

Trosky severokorejské rakety
Zdroj: Hong Ki-won/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...