Pozor, morální policie! Mladé Íránce varuje nová aplikace

Mladým Íráncům má zjednodušit život nová aplikace Gershad, která jim pomůže vyhnout se morální policii, která dohlíží na to, aby mládež dodržovala přísná islámská pravidla. Internet je plný příběhů žen, jež morální policie potrestala třeba za to, že si na sebe vzaly moderní oblečení.

Aplikaci vyvinli anonymní tvůrci. „Proč bychom měli být trestáni za oblékání, které je součástí naší svobodné vůle? Policie by se vůči občanům neměla stát represivním orgánem, který vyvolává strach,“ říkají vývojáři.

Název aplikace Gershad odkazuje na slovo Ershad, což je název pro místní hlídky morální policie, které mají v zemi stále větší vliv. Policisté mohou upozorňovat na nevhodné oblečení, výrazné líčení nebo nedostatečnou délku nikábu. Západní styl je zakázán.

Mladé Íránky
Zdroj: Jochen Eckel/ČTK/DPA

Muži si pak musí dát pozor na své oblečení, které by nemělo být příliš „trendy“. Vláda doporučuje nakupování ve specializovaných obchodech, kde se prodává oblečení splňující státní požadavky.

Policii zajímají i páry, které spolu jedou v autě nebo jdou po ulici. Jen za rok 2014 morální policie na nevhodné oblečení úředně upozornila přes tři miliony lidí, osmnáct tisíc stíhala a přes dvě stě tisíc Íránců se muselo zavázat k pokání.

Aplikace tak pomáhá zvyšujícímu se počtu mladých Íránců vyrovnat se s konzervativními předpisy místní vlády a přiblížit se západním hodnotám. Na správě aplikace a aktualizaci mapky s kontrolami se podílí všichni její uživatelé. Funguje podobně jako třeba česká aplikace FareBandit, která upozorňuje Pražany na výskyt revizorů.

Bouřlivé diskuse

Íránci novou aplikaci přijali jak s obavami, tak i s nadšením. Na sociálních sítích je to téma číslo jedna. „Neřeším, zda aplikace opravdu funguje, stáhnu si ji na protest proti Ershad,“ píše jedna z Íránek.

Jinému uživateli se aplikace až tak nezamlouvá: „Nemyslím si, že Gershad je dobrý nápad – kazí policii práci. Co kdybychom všichni věděli, kde jsou rozmístěné všechny policejní dopravní hlídky? To by pak bylo nehod!“

Íránky se mají za Rouháního vlády lépe

Íránské ženy i cizinky musí nosit od islámské revoluce v roce 1979 povinně hidžáb, tedy muslimský šátek zakrývající hlavu a krk. Za současného prezidenta Hasana Rouháního jsou ale ženy emancipovanější – mají kupříkladu lepší přístup ke vzdělání a některé se dokonce uplatnily jako starostky.

Írán má také od loňského podzimu poprvé od 70. let velvyslankyni – třiapadesátiletá Marzía Afchamová pracuje v Malajsii. Teherán na druhou stranu vězní řadu aktivistek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...