Zaorálek přivezl Turkům 10 milionů na boj s pašeráky lidí

Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek navštívil turecký přístav Izmir, odkud migranti míří do Evropy. Do země přivezl finanční pomoc ve výši deset milionů korun, které má dostat tamní pobřežní stráž na boj s pašeráky lidí. Příliv běženců ale nepůjde úplně zastavit, protože většina chce do Evropy za každou cenu, prohlásil Zaorálek po jednání s místními představiteli.

Zaorálek jednal v Izmiru s guvernérem oblasti Mustafou Toprakem a starostou města Azizem Kocaogluem. Ti mu sdělili, že většina běženců bere Turecko pouze jako přestupní stanici na cestě do Evropy. „Představu, že by se podařilo vytvořit podmínky takové, aby tu zůstali, pokládali za iluzorní. Nicméně můžeme zvýšit počet těch, kteří tu zůstanou,“ míní ministr.

Chtějí na Západ, chtějí do Evropy. A jestliže chtějí zemřít na své cestě za nadějí, tak je v tom nikdo nezastaví.
Aziz Kocaoglu
starosta Izmiru

„Hledáme způsob, jak utvořit podmínky pro uprchlíky v Turecku, aby tady mohli skutečně zůstat a pracovat,“ konstatoval Zaorálek s tím, že běženci tak budou mít větší šanci vrátit se do vlasti, pokud se situace v jejich zemi zlepší.

Zaorálka zajímala mimo jiné situace na pobřeží, kde pašeráci nakládají lidi do člunů a posílají je na starý kontinent. Na ministrově programu byla proto i prohlídka pláže, odkud je vidět řecký ostrov Chios, který bývá cílem lodí s migranty.

Sítě pašeráků lidí sahají až do politiky

„Existuje tu robustní síť převaděčů, na jejíž rozbití bychom měli být ochotni přispět lidskými silami i technickými možnosti,“ uvedl. Boj proti pašerákům by podle něj neměl ztroskotat na tom, že sítě pašeráků sahají i do politických vrstev. „Je nepřijatelné se smiřovat s tím, že dosahují mezi politiky, to je nesmysl. Je třeba být v tomto naprosto nekompromisní,“ řekl.

Finanční příspěvek z Česka půjde jednak na pobřežní stráž a jednak na humanitární pomoc a zlepšení situace uprchlíků v Turecku, aby neměli důvod vyrazit do Evropy. Turecká strana by se podle Zaorálka měla pokusit zajistit vzdělání pro děti uprchlíků a dostat běžence na pracovní trh.

Z řeckých ostrovů se běženci většinou vydávají do Atén, odkud se snaží dostat dál do Evropy. Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v lednu připlulo z Turecka do Řecka téměř 58 600 lidí.

Uprchlíci v Turecku
Zdroj: ČTK/ABACA/AA

Ve 4,5milionovém přístavu Izmir je registrováno přibližně 80 tisíc běženců, převážně ze Sýrie, ale i z Afghánistánu nebo Iráku. Starosta města Aziz Kocaoglu řekl Zaorálkovi, že ve skutečnosti počet běženců sahá ke 120 000 lidí, podle některých odhadů se jich ve městě pohybuje až 200 tisíc. V ulicích Izmiru ale prakticky nejsou vidět. Podle pracovníků místní nevládní organizace se hlavně v poslední době pohybují v menších skupinkách a zdržují se převážně v malých levných hotelech.

Podle Bruselu Ankara nedělá dost

Evropská unie v listopadu slíbila Turecku tři miliardy eur a posun v přístupových jednáních s EU za to, že zavede opatření k omezení nelegální migrace. Podle Bruselu se ale Turci nesnaží dost, jelikož počet příchozích migrantů nijak zvlášť neklesá. Navzdory zimnímu počasí dorazí z tureckého pobřeží denně i více než 1900 osob.

Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans na začátku ledna upozornil, že z Turecka přichází stále větší počet ekonomických migrantů a klesá počet Syřanů, které EU uznává jako válečné uprchlíky.

Zaorálkův program v Turecku:

  • 08:30 setkání s guvernérem provincie
  • 09:30 setkání se starostou Izmiru
  • 11:30 jednání a schůzka s podnikateli
  • 13:45 prohlídka pláže s výhledem na řecký ostrov Chios za doprovodu pracovníka neziskové organizace
  • V následujících dnech navštíví Zaorálek Makedonii a Řecko.

Zdroj: tiskový odbor MZV

Desetitisíce Syřanů vyhnaly z domovů intenzivní boje u Aleppa

V Turecku už žije zhruba 2,7 milionu syrských uprchlíků. Jen v předchozích dnech země přijala asi 15 tisíc Syřanů. Na uzavřených hranicích se přitom kvůli syrsko-ruské ofenzivě u Aleppa nahromadilo dalších 30 tisíc lidí. Ankara ale údajně do země pouští jen nemocné a zraněné.

Turecký premiér varoval, že intenzivní boje u Aleppa by mohly vyhnat z domovů dalších až 70 tisíc lidí. Organizace OSN vyzvala Ankaru, aby pro tyto běžence otevřela hranice. Syrská opozice mezitím žádá o ukončení ruských leteckých útoků – jinak prý ženevské mírové rozhovory nebudou pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
před 7 mminutami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 22 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 45 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 3 hhodinami
Načítání...