Rasistické Oscary? Afroamerické filmové hvězdy vyzývají k bojkotu cen

Stále víc amerických umělců si stěžuje, že jsou filmové ceny Oscar jen pro bílé. Letošní ceremoniál hodlají bojkotovat afroamerické hvězdy Spike Lee i Jada Pinkett Smithová. Na Twitteru lidé kritizují akademii pod hashtagem „OscarsSoWhite“. Šéfka oscarové akademie Cheryl Boone Isaacsová prohlásila, že jí nedostatek rozmanitosti „láme srdce“. V příštích letech chce proto obměnit členy akademie.

Režisér Lee na Instagramu uvedl, že nemůže podpořit předávání cen, které jsou určeny výhradně bělochům. „Čtyřicet (nominovaných) bělošských herců za dva roky. Copak my neumíme hrát?“ zlobí se Lee.

V podobném duchu se vyjádřila na Facebooku i Smithová, která rovněž na ceremoniál nedorazí. Na sociální síti zveřejnila emocionální video. „Prosit o to, aby si nás všimli, snižuje naši důstojnost. A my jsme hrdí a silní lidé,“ konstatovala herečka. Oba umělci zveřejnili svá prohlášení symbolicky v den Martina Luthera Kinga.

Spike Lee
Zdroj: ČTK/AP/Charles Sykes

Výzvy k bojkotu se objevují už druhým rokem. Za filmy z roku 2015 přehlížené akademií je považován třeba životopisný snímek Straight Outta Compton. Ozývají se také hlasy, že měl být nominován Will Smith, který si zahrál hlavní roli v dramatu ze světa sportu Concussion (Diagnóza: Šampión). 

Hollywood je jako pohoří Rocky Mountains – čím výše se dostanete, tím je víc bílo. A tento rok to budou jen další Oscary ve stylu Rocky Mountain.
Reverend Al Sharpton
Nahrávám video
Promluvil do oscarových nominací rasismus?
Zdroj: ČT24

Šéfka oscarové akademie oznámila „dramatické změny“

Prezidentka akademie Isaacsová, která je sama Afroameričanka, pochválila herce a herečky, kteří se letos dočkali nominace, za úžasnou práci, rozmanitost ale podle ní chybí. Oznámila proto, že se akademie „dramaticky změní“. „V nadcházejících dnech a týdnech provedeme přezkum našeho členství,“ konstatovala šéfka akademie.

Ta se skládá z lidí z filmového průmyslu, kteří rozhodují o nominacích. „Je to složitá, ale důležitá diskuse. Nastal čas velkých změn,“ zdůraznila Isaacsová. Podle ní nejde o bezprecedentní krok – už v 60. a 70. letech byli přijímáni mladí nováčci. Nyní bude kladen důraz na „rasu, pohlaví, etnický původ a sexuální orientaci“.

Asi polovina lidí, která si ve Spojených státech koupí lístek do kina, je tmavé pleti. Na plátně je tmavé pleti ale přibližně jen čtvrtina herců.

Letošních Oscarů se umělci dočkají 28. února. Ceremoniál bude moderovat černošský komik Chris Rock. Nejvíc – celkem dvanáct nominací – má snímek Zmrtvýchvstání s Leonardem DiCapriem v hlavní roli.

Afroameričané, kteří se dočkali Oscara za hlavní roli

  • 2006 - Forest Whitaker
  • 2004 - Jamie Foxx
  • 2001 - Denzel Washington
  • 2001 - Halle Berryová (jako jediná žena)
  • 1963 - Sidney Poitier

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...