Publicistka Šustrová: Změny v médiích? Polští konzervativci jen pokračují v ošklivém zvyku

Veřejnoprávní média s tendencí stranit vládě jsou v Polsku poměrně běžná, protože nový kabinet vždy vymění vedení – jen se to dosud dělalo elegantněji, než k tomu přistoupila konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS). V rozhovoru pro ČT to uvedla Petruška Šustrová. Kontroverzní mediální zákon nyní čeká na podpis prezidenta Andrzeje Dudy. Normu ostře kritizuje opozice a výhrady má i Evropská komise.

Konzervativci si stěžují, že jsou vůči nim veřejnoprávní média zaujatá. Poté, co předloha vejde v platnost, bude jednobarevný polský kabinet moci do vedení televize TVP a Polského rozhlasu prosadit svoje lidi. Až dosud přitom rozhodovaly o obsazení funkcí a dozorčí rady veřejné konkurzy. Vláda tvrdí, že kontrola je nutná kvůli špatnému financování a nepřehledné organizační struktuře.

Podle Šustrové je v Polsku normální, že nové vlády přistupují k personálním změnám, aby měly média provládní tendenci. Konzervativci to jen udělali příliš rychle.

„Dosud to bylo tak, že pokud nějaká strana vyhrála volby, tak bez cavyků nebo poněkud zaobaleněji vyměnila vedení,“ vysvětlila publicistka. „Když přišla před osmi lety k moci Občanská platforma, tak se vše odehrálo v elegantních bílých rukavičkách,“ podotkla Šustrová.

Nová vláda jen pokračuje v tom, co bylo v kraji ošklivým zvykem. Chová se ale trochu, jako kdyby měla vládnout jenom pár měsíců.
Petruška Šustrová
překladatelka a publicistka

Vláda chce národní média

Podle ní představuje návrh konzervativců spíše jakýsi „předzákon“. „Strana Právo a spravedlnost tvrdila, že je třeba udělat z polostátních, veřejnoprávních médií národní média, což tento zákon neřeší,“ konstatovala. Situace, kdy má nové vedení médií jmenovat ministr financí, je tak podle ní pravděpodobně jen dočasná. „Zákon, který by veřejnoprávní média změnil, zřejmě nebylo možné tak rychle připravit,“ podotkla publicistka.

Z veřejnoprávní televize odcházejí první novináři. Už na Nový rok rezignovali ředitelé tří stanic a přidružené informační agentury. „Zákon je ohrožením plurality a svobody slova,“ myslí si ředitel prvního kanálu polského rozhlasu Kamil Dabrowa.

Opozice označuje změny zákonů týkajících se médií a ústavního soudu za snahu upevnit si moc právně spornými kroky. Oponenti nového režimu hovoří o tom, že vůdce PiS Jaroslaw Kaczyński kráčí ve šlépějích maďarského premiéra Viktora Orbána. Proti krokům vlády se v polských městech v posledních týdnech scházejí desetitisícové demonstrace.

Voliči PiS podle Šustrové ale nemohou být překvapení. „(Již během předvolební kampaně) tvrdili, že změní tvář Polska, že udělají Polsko konečně takovým, jaké by mělo být poté, co se zbavilo komunismu,“ podotkla překladatelka. „Jsou potřeba rychlé změny a společnost, Poláci je očekávají,“ prohlašuje i nyní ministr státního pokladu Dawid Jackiewicz.

Změny, které přišly s novou vládou, přišly tak rychle a jsou tak hluboké, že to může vyvolávat obavy, že demokracie je v ohrožení. Zákony se schvalují v jednu hodinu v noci, kdy nejsou demonstrace. Podle toho, jak aktivní začínají být lidé, kteří nikdy nebyli, to vypadá, že už o něco jde.
Barbara Sierszula
polská novinářka

Analytik Dostál: Demokracie v Polsku zatím ohrožena není

O ohrožení demokracie se ale v této chvíli nedá mluvit, míní analytik Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál. „Strana Právo a spravedlnost dlouhodobě říkala, že provede zásadní změny ve fungování polského státu. Získala absolutní většinu v Sejmu i v Senátu, má prezidenta, který z této strany vyšel a kroky této strany podporuje, a to PiS umožňuje prosazovat změny velmi rychle, bez dohody s koaličními partnery a usnadňuje jí to realizovat program,“ konstatoval Dostál, který připomněl, že řada změn ještě nebyla dotažena do konce.

Poslanec Martin Komárek (ANO) upozornil, že modely fungování veřejnoprávních televizí jsou různé – vláda má zásadní vliv třeba v Británii, pokud jde o BBC. „Jenže v Británii si z toho nikdo nic nedělá, protože vědí, že ti trusties budou vykonávat správně svoji práci. Zásadní vliv na veřejnoprávní televizi má také dánský ministr kultury. V Rakousku si něco jako Rada ČT najímá soukromou společnost, aby televizi a rozhlas kontrolovala,“ podotkl Komárek. Sám je ale proti tomu, aby politici rychlými kroky omezovali svobodu veřejnoprávních médií.

obrázek
Zdroj: ČT24

Kontroverzní kroky PiS probere i Brusel

Situací kolem vlády práva v Polsku se má příští týden zabývat Evropská komise, jejíž místopředseda Frans Timmermans chce kolegy seznámit s dopisy adresovanými v prosinci Varšavě. Timmermans se v nich táže mimo jiné i na kontroverzní zákony o ústavním soudu.

Eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová uvedla, že dopis související s médii spolupodepsala ještě s komisařem pro digitální společnost Güntherem Oettingerem. Obsahuje prý výzvu, aby Polsko respektovalo příslušná ustanovení smlouvy o EU.

Varšava zatím na dopisy nereagovala. Eurokomisař Günther Oettinger jí o víkendu pohrozil mimořádnou procedurou pro porušení základních hodnot EU.

Obavy tu jsou. Pokud si (Brusel) vykládá změny jako útok na demokracii nebo na právní stát, tak si klade otázku, zda je Polsko ještě stále v mezích základních hodnot, které se všechny členské státy zavázaly plnit, a zda splňuje náležitosti, které má členský stát splňovat.
Pavel Svoboda
předseda výboru pro právní záležitosti EP

Kdo má skutečnou moc? Podle všeho u kormidla stojí Kaczyński

Polskou vládu sice řídí premiérka Beata Szydłová, v čele PiS ale stojí vlivný Jaroslaw Kaczyński. Spolu se svým bratrem stál u zrodu Solidarity, s vůdcem Lechem Walesou se ale brzy názorově rozešel.

V roce 2005 se stal premiérem, zatímco jeho bratr usedl do prezidentského křesla. Podle kritiků ale přivedl Kaczyński do vlády populisty a nacionalisty. Nespokojenost Poláků následně vyústila v předčasné volby, ve kterých podlehl Občanské platformě Donalda Tuska a PiS čekaly roky v opozici.

Předseda PiS Jaroslaw Kaczyński
Zdroj: Pawel Kopczynski/Reuters

Po tragédii ve Smolensku, kde zahynul prezident Lech Kaczyński, šéf konzervativců Jaroslaw Kaczyński dlouho vyčkával. Jeho strana se profilovala jako silně protiruská, euroskeptická, odmítá rozvody i homosexualitu. Trpělivost se mu letos vyplatila.

Přehledně: Změny prosazené konzervativci

  • Nová vláda okamžitě vyměnila šéfy čtyř tajných služeb, bezpečnostních orgánů a státních úřadů a dosadila do vedení státu několik lidí s problematickou minulostí.
  • Skončil rovněž šéf čerstvě vytvořeného polsko-slovenského kontrašpionážního centra NATO ve Varšavě.
  • Kabinet prosadil také změny ve fungování ústavního soudu. Místo pětičlenného soudního senátu by většinu sporů muselo napříště rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale dvoutřetinovou. Jinak pře zůstane nerozhodnuta. To podle kritiků povede k faktické paralýze této instituce.
  • Kontroverzní novela o médiích počítá s tím, že vstupem zákona v platnost skončí mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad veřejnoprávní Polské televize a Polského rozhlasu.