Ruská vesmírná loď Progress na druhý pokus zamířila k ISS

Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu odstartovala nosná raketa Sojuz 2.1a, která má vynést k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) nákladní loď Progress MS. Start nosné rakety daného typu je prvním od dubnové havárie, při níž se kvůli konstrukční závadě nepodařilo nákladní loď Progress dopravit k ISS. Loď počátkem května shořela v atmosféře.

Progress MS je obnovenou verzí staršího typu ruských nákladních lodí. „Je to stará kosmická loď, ale kompletně zmodernizovaná,“ popsal publicista Pavel Toufar. Rusové museli změnit systém navádění, je tam také lepší meteorologická  nebo tepelná ochrana, podle ruské kosmické agentury Roskosmos má vylepšenou ochranu před srážkami s kosmickým „smetím“ a modernizovaný systém připojení k přistávacímu modulu ISS.

Nákladní loď je kromě zásob vybavena i kontejnery, z nichž se může při letu oddělit až osm malých autonomních družic.

Po deseti minutách letu se nákladní loď oddělila od třetího stupně nosné rakety a dosáhla oběžné dráhy. Progress má dopravit posádce ISS 2,5 tuny nákladu, zejména vodu, stlačený kyslík a palivo.

  • Celá operace se ale přece jen neobešla bez komplikací. Dva astronauti ISS museli ještě před přiblížením Progressu neplánovaně vystoupit do kosmu, ručně uvolnit mobilní transportér a posunout ho zhruba o 10 centimetrů. Byl tak uvolněn prostor pro zakotvení lodě. 

Členové posádky rovněž dostanou vánoční dárky, jejichž celková hmotnost pro každého nesměla přesáhnout pět kilogramů. S orbitální stanicí se má spojit po dvoudenním letu ve středu v 11:31 SEČ.

Toufar: Raketa Progress je sice modernizovaná, ale chtělo by to něco nového (zdroj: ČT24)
Progress je osvědčená technologie, ale chtělo by to už něco nového - například typ podobný lodi DragonX, která také vozí náklady a navíc se může s nákladem vrátit a přistát zpět na Zemi. To Progress neumí - vždy shoří v atmosféře.
Pavel Toufar
Publicista

Stanice nedávno oslavila 15 let

ISS je v současnosti jediná trvale obydlená vesmírná stanice. (Před ní fungovala v letech 1986–2001 ruská stanice Mir.) ISS, jejíž hodnota je 100 miliard dolarů (2,2 bilionu korun), se začala rodit v listopadu 1998 vynesením ruského modulu Zarja na oběžnou dráhu. Po spojení ruského modelu s prvním americkým vznikla základní konstrukce, která mohla přijmout tříčlennou posádku.

Mezinárodní vesmírná stanice
Zdroj: Reuters/NASA

Životnost ISS byla zatím prodloužena do roku 2024. Za dosavadních patnáct let se podle šéfa České kosmické kanceláře změnilo na stanici mnohé. Astronauti mají více místa, zlepšilo se zásobování i možnosti komunikace se Zemí.

Stanice je umístěna na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 350 kilometrů, Zemi oběhne za přibližně 92 minut rychlostí zhruba 27 744 kilometrů za hodinu. Váží asi 420 tun, je široká 109 metrů a dlouhá 73 metrů.

Mezinárodní vesmírná stanice
Zdroj: NASA.gov / National Geographic.com / Wikipedia.org
Vydáno pod