Pavel: Kvůli vzdušnému prostoru jsme už dříve chtěli jednat. Moskva odmítla

10 minut
Pavel: Rusko dohody s NATO o preventivních opatřeních odmítlo
Zdroj: ČT24

Už po říjnovém narušení vzdušného prostoru Turecka chtěla Severoatlantická aliance domluvit s Ruskem bezpečnostní opatření – Moskva to ale prý odmítla s tím, že jde čistě o záležitost mezi federací a Tureckem. České televizi to řekl předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel. Oba státy se nyní vzájemně osočují kvůli sestřelenému ruskému letounu nad syrsko-tureckým pomezím. Vzájemně po sobě žádají omluvu – Moskva za likvidaci letadla, Ankara kvůli opětovnému nerespektování svého území.

Ankara si své letecké území úzkostlivě chrání už delší dobu. Nejvážnější krize v tomto ohledu přišla na začátku října. Tehdy se Ankara ohradila proti dvojímu proniknutí ruských letadel nad turecké území během jediného víkendu. Rusko tehdy ujistilo turecké představitele, že narušení bylo ojedinělou chybou, která se nebude opakovat.

O několik dní později už Turci neváhali sestřelit ruský dron, také nad syrsko-tureckým pomezím. Učinili tak po vypálení tří varovných výstřelů, jak ukládají pravidla NATO. „Teď jsme sestřelili dron. Kdyby to bylo letadlo, udělali bychom totéž," citovaly tehdy agentury premiéra Ahmeta Davutoglua. „Komukoli, kdo naruší naše hranice, se dostane nezbytné odpovědi," zmiňoval před téměř dvěma měsíci.

Šéf Vojenského výboru NATO Pavel po prvním incidentu podle svých slov oslovil náčelníka generálního štábu ruské armády. Chtěl, aby obě strany společně dohodly preventivní opatření, která mají podobným incidentům předejít. „Z Ruska odpověděli, že s NATO se nemají o čem bavit, protože je to dvoustranná záležitost mezi Ruskem a Tureckem – proto celou situaci řešili pouze s Tureckem,“ řekl generál.

Moskva odmítá, že by v posledním incidentu z úterý její letadlo nad tureckým územím přelétlo. Prezident Vladimir Putin považuje sestřelení stroje Su-24 za „absolutně nevysvětlitelný čin“ a „úder do zad“ od těch, které jeho země považovala za partnera v boji proti terorismu. 

Údajný pohyb letadel nad Tureckem
Zdroj: CNN/AFP

Pozemní nasazení proti IS? Nákladná akce s nejistým výsledkem

Tématem rozhovoru byl také syrský konflikt a možná role Aliance. Podle Pavla by ale například rozsáhlá pozemní operace v boji proti Islámskému státu měla nejistý výhled na úspěch. V pořadu Události, komentáře zmínil, že by podobná akce mohla být později vnímána jako invaze. Proto raději – stejně jako většina politiků – prosazuje spíše podporu místním jednotkám.

„Podle mého názoru je důležité vytvořit těmto silám co nejlepší podmínky výcvikem, materiálním vybavení, dodáváním technologií a asistencí mnohem raději než vyslat rozsáhlé pozemní síly pod hlavičkou Aliance," dodal.

Základní údaje o hlavních silách ve válce v Sýrii
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu probíhají ve čtvrtek ve městě i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
před 34 mminutami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 1 hhodinou

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 3 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 3 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 3 hhodinami
Načítání...