Krvavé útoky v Paříži: Co dosud víme?

ŽIVĚ: Speciál ČT24 k útokům v Paříži
Zdroj: ČT24

V pátek večer zažila Francie nejkrvavější útok ve svých poválečných dějinách. Při sérii šesti incidentů zemřelo v Paříži podle francouzských úřadů 128 lidí, francouzské nemocnice ošetřují 300 pacientů z toho 80 v kritickém stavu. K útoku se přihlásil Islámský stát.

  • 22:48

    Online k aktuálnímu dění kolem pařížských útoků končí. Děkujeme za pozornost.

  • 22:25

    Podle FBI to nevypadá, že by Spojeným státům hrozil v současné době podobný útok, jaký teroristé uskutečnili v Paříži.

  • 22:04

    Manuel Valls také řekl, že někteří z těch, kteří mají co dočinění s útoky, využili chaosu způsobeného migrační krizí a podařilo se jim "proklouznout" bez povšimnutí.

  • KDE TERORISTÉ ÚTOČILI?

Nejvíce lidí, podle CNN celkem 112, zemřelo v hudebním klubu Bataclan. Devatenáct obětí má na svědomí střelba před barem La Belle Equipe v ulici Rue de Charonne, 14 osob nepřežilo podobný incident v restauraci Le Petit Cambodge na Rue Bichat. Čtveřici mrtvých hlásili policisté na Avenue de la Republique, stejný počet obětí za sebou nechaly exploze u stadionu v Saint Denis. Podle agentury AFP je tři sta lidí zraněno a francouzská prokuratura přidává 80 lidí v kritickém stavu. Většina útoků se odehrála na místech relativně blízko sebe a s větší koncentrací lidí.

  • KDO ZA ÚTOKY MŮŽE?

K útokům se přihlásil Islámský stát. Motiv? Nejčastěji se spekuluje o odvetě za angažování Paříže v syrských a iráckých bojích. Pro tuto verzi hovoří mínění některých svědků z hudebního klubu. Jeden z útočníků se prý přímo hlásil k Islámskému státu. Organizace pak v prohlášení ale uvedla, že na Paříž zacílila proto, že je křižovatkou “ohavnosti a perverzity„ celé Evropy. Dále dodala, že se jedná jen o špičku ledovce a celá země zůstává jako hlavní cíl budoucích akcí. 

  • CO MOHLO ÚTOČNÍKY MOTIVOVAT?

Francie od loňského léta podniká po boku mezinárodní koalice nálety na pozice IS na iráckém území. Na cíle v Sýrii francouzské letectvo poprvé zaútočilo letos koncem září. Francie také poskytuje logistickou podporu syrským povstalcům, které považuje za umírněné. Jsou mezi nimi i Kurdové.

„Přesně jsem slyšel, co říkali rukojmím: ,To je Hollandova vina. Je to vina vašeho prezidenta. Neměl zasahovat v Sýrii,‘“ uvedl novinář Pierre Janaszak, který byl v době útoku údajně v koncertní síni Bataclan. „Mluvili také o Iráku,“ dodal.

Agentura AFP v sobotu nad ránem uvedla, že během útoků zemřelo osm zbrojenců. Sedm z nich zabily exploze výbušnin, které na sobě sami odpálili. Jednoho teroristu zastřelila policie. Nicméně není jasné, zda další z atentátníků neuprchli. Ví se, že mezi teroristy byli držitelé egyptského, francouzského i syrského pasu. Dva ze sebevražedných atentátníků byli chlapec a dívka ve věku od 15 do 18 let. Jeden z držitelů syrského pasu byl zaregistrován v říjnu v Řecku jako uprchlík. 

  • JAK ZAREAGOVALA FRANCIE?

Do centra metropole bylo okamžitě vysláno 1500 vojáků a stovky policistů, Pařížané dostali doporučení, aby nevycházeli ven. Prezident Hollande vyhlásil výjimečný stav, slíbil domovní prohlídky v Paříži a okolí. Přísné kontroly byly spuštěny i na hranicích Francie.

Mimo provoz zůstávají některé linky pařížského metra. Vlaky Eurostar pod Lamanšským kanálem nicméně počítají s provozem podle běžného jízdního řádu. Otevřena zůstávají i francouzská letiště a vlaková nádraží.

  • REAKCE SVĚTA

Bezprostředně po útocích začali vyjadřovat představitelé států soustrast obětem i celé Francii. Americký prezident Barack Obama prohlásil, že teroristické útoky na Francii jsou útokem na celé lidstvo a ujistil, že Paříž má plnou podporu Spojených států.

Soustrast a podporu Francii vyjádřili mimo jiné také představitelé Evropské unie, NATO, OSN, Ruska a Číny. Soustrast obětem vyjádřil i český premiér Bohuslav Sobotka a ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek.

Kondolence a projevy podpory zaplavily i sociální sítě. Světová velkoměsta na důkaz sympatií nasvítila své dominanty do franckouzské trikolóry. Útoky se dotkly i sportovního světa, k jednomu z výbuchů došlo u stadionu Stade de France, kde právě hrála Francie přátelské utkání s Německem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 30 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 7 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...