Turecká proislámská vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) získala po nedělních předčasných volbách v parlamentu absolutní většinu. Strana, kterou založil a vedl nynější prezident Recep Tayyip Erdogan, tak bude moci opět vládnout sama. Premiér Ahmet Davutoglu z AKP označil výsledek voleb za vítězství demokracie.
Turecké parlamentní volby vyhrála AKP - a bude vládnout sama
Po sečtení 95,86 procenta volebních lístků vede AKP s 49,4 procenta hlasů, zatímco sekulární a hlavní opoziční Lidová republikánská strana (CHP) získala 25,34 procenta hlasů. Na dalších místech skončila nacionalistická Strana národní akce (MHP) s necelými 12 procenty hlasů a prokurdsky orientovaná Lidová demokratická strana (HDP) s 10,4 procenta hlasů. HDP se po červnových volbách se 13 procenty dostala do parlamentu poprvé, nyní jen těsně překonala nutnou desetiprocentní hranici.
V přepočtu na mandáty získá AKP v 550členném parlamentu pohodlnou většinu 316 křesel, CHP jich bude mít 133, nacionalisté 42 a Kurdové 59. HDP dosud měla 80 poslanců. Oficiální konečné výsledky budou vyhlášeny za 12 dní, uvedla centrální volební komise. Prodleva umožní zvážit případné stížnosti jednotlivých stran na průběh hlasování.
Hlasování proběhlo bez větších incidentů
Vzhledem k důležitosti hlasování se očekávala vysoká volební účast. Volby ve více než 175 000 středisek byly převážně bez incidentů. Například v severovýchodní provincii Kocaeli policie ale zasáhla slzným plynem k ukončení potyčky mezi přívrženci Erdogana a separatistických Kurdů.
GALERIE
Předčasné volby v Turecku drtivě vyhrála vládní AKP
Na jihovýchodě Turecka se demonstruje proti výsledkům voleb
Turecké bezpečnostní síly v převážně kurdském Diyarbakiru na jihovýchodě země použily slzný plyn proti demonstrantům. Ty do ulic vyhnal výsledek voleb, v nichž se prokurdsky orientovaná HDP nebezpečně přiblížila k hranici deseti procent nutných pro vstup do parlamentu.
Turci znovu zamířili k volebním urnám po pěti měsících. Prezident a zakladatel AKP Recep Tayyip Erdogan nechal mimořádné volby vypsat po červnovém neúspěchu své strany. Ta po 13 letech přišla o nadpoloviční většinu v parlamentu a musela hledat koaličního partnera. Ani s jednou ze stran se však nedohodla.
Povolební protesty v Turecku
AKP věřila, že absolutní většinu získá
AKP věřila tomu, že v nových volbách dokáže získat potřebnou většinu. To potvrdil i dosavadní premiér Davutoglu v jednom ze svých vystoupení v předvolební kampani. „Po prvním listopadu budeme zase schopni vládnout sami,“ prohlásil a vyzval voliče, aby přišli v hojném počtu a ukázali, že se průzkumy mýlí. Většina z nich totiž naznačovala, že se AKP jejího cíle nepodaří dosáhnout ani tentokrát.
„Dnešek je vítězství naší demokracie a našeho lidu. Snad vám v následujících čtyřech letech budeme moci dobře sloužit a v roce 2019 se před vás opět postavíme,“ prohlásil po volbách Davutoglu v projevu ke svým příznivcům.
Ahmet Davutoglu po oznámení výsledků promluvil ke svým příznivcům
- Turecký parlament má 550 křesel, ke změně ústavy je třeba 367 hlasů, k vyhlášení referenda 330. V červnu získala AKP 258 křesel. Erdogan před volbami věřil, že jeho zisk bude natolik vysoký, že mu i bez nutnosti hledání koaličního partnera dovolí měnit ústavu a rozšířit prezidentské pravomoci. Triumf si proislámská AKP ale slibovala i u červnových voleb. Strana však tehdy na většinu v parlamentu nedosáhla a získala necelých 41 procent hlasů.
Volební komise v Diyarbakiru provádí sčítání hlasů
AKP podle expertů riskuje, že Turecko uvrhne do chaosu
Kritici předem varovali, že pokud by AKP nerespektovala ani výsledek listopadových voleb, mohla by přivést Turecko k naprostému rozkolu podobnému tomu, jaký prožívá Sýrie. Idris Baluken z Demokratické strany lidu (HDP) řekl, že se stačí podívat do Sýrie, kde kurdské milice bojují nejenom proti Islámskému státu, ale i proti syrské armádě. „V Turecku může nastat chaos srovnatelný s tím, jaký panuje v Sýrii,“ řekl.
Erdogan: Mír se Stranou kurdských pracujících je u ledu
Většina Turků si přeje návrat stability a klidu. Podle mnohých je k tomu nutné obnovit mírový proces se Stranou kurdských pracujících (PKK) zahájený před třemi lety. Erdogan ale prohlásil, že tento proces je prozatím uložen k ledu. Vláda zahájila tažení proti Straně kurdských pracujících, která je označovaná za teroristickou organizaci, krátce po červnových volbách, kdy Tureckem začaly otřásat atentáty.
Útoky vyvrcholily 10. října atentátem na účastníky mírového pochodu v Ankaře a smrtí 102 lidí. Akci pořádaly levicové a kurdské kruhy. HDP pak ztlumila svou kampaň a AKP jí začala jednoznačně připisovat podporu separatistů ze Strany kurdských pracujících ve snaze zdiskreditovat HDP natolik, aby strana nedosáhla na desetiprocentní práh pro vstup do parlamentu.
obrázek