Letošním laureátem Nobelovy ceny míru se stal tuniský kvartet pro národní dialog - čtyři organizace, které se zasadily o demokratizaci Tuniska v době, kdy byla země na prahu občanské války. Nobelův výbor ocenil, že instituce přispěla k porozumění ve společnosti. Arabské jaro začalo v Tunisku v letech 2010 až 2011 a rychle se rozšířilo do dalších zemí na severu Afriky a na Blízkém východě.
Úspěšné arabské jaro: Nobelovu cenu míru má tuniský kvartet pro národní dialog
Tuniský kvartet pro národní dialog vznikl v létě 2013. V té době se proces demokratizace v Tunisku mohl zhroutit následkem politických vražd a rozsáhlých nepokojů, upozornil spolupracovník ČT Yngwar Brenna. „Je to hodně překvapivé, málokdo to očekával,“ okomentoval Brenna rozhodnutí.
Tuniský kvartet pro národní dialog „nastolil alternativní mírový politický proces v době, kdy byla země na pokraji občanské války“, uvedl samotný Nobelův výbor.
GALERIE
Nobelova cena míru
Ve čtyřčlenné skupině jsou odborová centrála Všeobecný tuniský svaz práce (UGTT), Tuniský svaz průmyslu, obchodu a řemesel (UTICA), Tuniská liga na obranu lidských práv (LTDH) a Tuniský spolek právníků. „Nobelova cena za mír za rok 2015 je udělena tomuto kvartetu, nikoli čtyřem jednotlivým organizacím, které ho tvoří,“ dodal.
V mnoha z těchto zemí se boj za demokracii a základní práva dostal do slepé uličky a skončil nezdarem. Nicméně Tunisko zvládlo přechod k demokracii založené na pulzující občanské společnosti a požadující dodržování lidských práv.
Podle agentury AP ocenění znamená velké vítězství pro tuto malou severoafrickou zemi, jejíž křehkou demokracii poznamenaly letos dva extremistické útoky. Atentáty, při nichž zahynulo 60 lidí, měly těžký dopad na turistický průmysl v Tunisku.
Favority byli Merkelová i papež František
Na letošní Nobelovu cenu za mír bylo nominováno 273 kandidátů, z toho 68 organizací. U papeže Františka byla vyzdvihována jeho snaha přimět svět, aby zakázal jaderné zbraně, a také role při vyjednávání dohody mezi USA a Kubou, které se po dlouhých desetiletích rozhodly rozmrazit diplomatické ledy. U německé kancléřky Angely Merkelové šlo zejména o snahu najít řešení ukrajinské a uprchlické krize.
Šance dostat prestižní cenu měli rovněž ruský opoziční deník Novaja gazeta, íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf nebo šéf americké diplomacie John Kerry, kteří letos dospěli k dohodě o omezení íránského jaderného programu.
Podobně jako v minulých letech bylo zmiňováno i jméno konžského gynekologa Denise Mukwegeho, který pomáhá obětem znásilnění, a někdejšího spolupracovníka americké tajné služby NSA Edwarda Snowdena. Ten před dvěma lety zveřejnil materiály amerických tajných služeb o rozsáhlém sledování komunikace Američanů i lidí v zahraničí.
obrázek
Na vyznamenané čeká kromě osmi milionů švédských korun (více než 24 milionů korun) i tradiční slavnostní ceremoniál, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince.
Kdo jsou laureáti?
Nobelovu cenu míru uděluje norský Nobelův výbor. Dostat ji mohou jednotlivci, skupiny i organizace. Poprvé byla udělena v roce 1901 zakladateli Červeného kříže Henrymu Dunantovi a ekonomovi Fréderiku Passymu.
Překvapující volba
Kontroverzním laureátem se stal v roce 2009 americký prezident Barack Obama, který byl v té době méně než rok v úřadu. V roce 2012 mnohé překvapilo vítězství celé Evropské unie, která zahrnuje asi 500 milionů lidí.
obrázek
Gándhí se nedočkal
Duchovní vůdce Indie Mahátma Gándhí byl na Nobelovu cenu míru nominován celkem pětkrát (1937, 1938, 1939, 1947, 1948), nikdy se jí ale nedočkal. Když byl v roce 1948 zavražděn, Nobelův výbor se rozhodl neudělit cenu proto, že v tomto roce „nebyl žádný vhodný žijící kandidát“.
Ženy-vítězky
I když už pátá cena míru patřila v roce 1905 spisovatelce Berthě von Suttnerové, celkově dostalo toto ocenění relativně málo žen. Loni to byla pákistánská bojovnice za vzdělání žen Malala Júsufzaiová, která se zároveň stala nejmladším laureátem v historii.
obrázek
Mír především
Alfred Nobel kdysi zdůrazňoval, že jeho cena neslouží jen těm, kteří dosáhli míru, ale i těm, kteří k němu nějakým způsobem přispěli. Mezi tyto osobnosti lze zařadit Michaila Gorbačova či Nelsona Mandelu.