Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Švéd Tomas Lindahl, Američan Paul Modrich a Turek Aziz Sancar za výzkum oprav DNA. Oznámila to Královská švédská akademie věd. Jejich výzkum „nejen prohloubil naše znalosti toho, jak fungujeme, ale zároveň může vést k vývoji léčby, která zachrání životy,“ uvedla švédská akademie. Výzkum je využíván mimo jiné při vývoji nových způsobů léčby rakoviny.
„DNA je denně bombardována ultrafialovým zářením, kyslíkovými radiály a pořád se poškozuje. Aby se genetická informace udržela v dobrém stavu, musí tam probíhat proces opravy DNA, což je enzymatický proces, který poznává, kdy došlo k poškození,“ uvedl Zdeněk Hostomský, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.
Podobným výzkumem se podle něj zabývá množství lidí, nicméně tři ocenění „se zasloužili významně o pochopení, jak problém opravy DNA funguje na molekulární úrovni“. „Pakliže se DNA nepodaří opravit, může to vést k pokročilejším mutacím, které vedou typicky k rakovině střeva,“ dodal Hostomský s tím, že člověk se může takovému poškozování vyvarovat například vyhýbáním se závadným potravinám. K těm řadí zejména uzeniny a látky používané ke konzervaci masa.
Jak akademie uvedla, nositelka genetické informace DNA byla považována za stabilní až do 70. let minulého století, kdy Lindahl ukázal, že se může rychlým tempem rozkládat. DNA poškozuje ultrafialové záření a karcinogenní látky. Sancar následně odhalil mechanismus, který buňky používají k opravě poškození DNA ultrafialovým zářením, a Modrich ukázal, jak buňka opravuje chyby během replikace DNA (tvorbě kopií molekuly DNA) při dělení buněk.
Sedmasedmdesátiletý Lindahl, který se specializuje na výzkum rakoviny, je emeritním ředitelem střediska pro výzkum rakoviny v Británii. „Bylo to pro mne překvapení. Vím, že mé jméno bylo občas zvažováno, ale stejně tak i jména stovek dalších lidí. Jsem velmi šťastný, že jsem byl vybrán,“ uvedl Lindahl v první reakci na ocenění.
Modrich, narozený v roce 1946, je profesorem na univerzitě v Durhamu v Severní Karolíně. Na jiné univerzitě v Severní Karolíně je profesorem i devětašedesátiletý Sancar, který se narodil v Turecku, ale má i americké občanství.
V loňském roce Nobelovu cenu za chemii obdrželi Američané Eric Betzig, William Moerner a Němec Steran Hell za vývoj mikroskopu s velmi vysokým rozlišením. Mezi lety 1901 a 2014 bylo dosud uděleno celkem 106 Nobelových cen za chemii, v několika letech v období zejména první a druhé světové války nebylo uděleno žádné ocenění. V 63 případech cenu získal jen jeden laureát. Mezi oceněnými byly čtyři ženy.
Jen jediný člověk, britský biochemik Frederick Sander, získal Nobelovu cenu za chemii dvakrát, poprvé v roce 1958, podruhé v roce 1980. Nejmladším držitelem ocenění se stal v roce 1935 francouzský fyzik Frédéric Joliot-Curie, kterému bylo tehdy 35 let. Nejstarším byl v roce 2002 americký profesor analytické chemie John B. Fenn, kterému bylo 85 let. Průměrný věk všech dosavadních laureátů je 58 let.
