Rusko podle Putina začalo při bojích v Sýrii využívat námořní flotilu v Kaspickém moři. Z lodí na cíle v Sýrii vzdálené 1500 kilometrů vypálilo 26 střel. Ruské letouny zase intenzivně bombardovaly cíle v syrských provinciích Hamá a Idlíb. Podle šéfa branného výboru iráckého parlamentu Hákima Zámilího bude Irák možná brzy nucený požádat Rusko o boj proti Islámskému státu (IS) i na svém území.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu na schůzce s Putinem řekl, že čtyři raketové lodě kaspické flotily ráno vypálily na jedenáct cílů v Sýrii 26 řízených střel. „Podle kontrolních údajů byly všechny cíle zničeny a nebyl zasažen žádný civilní objekt. Potvrdila se vysoká účinnost střel dlouhého doletu při útoku na cíle vzdálené skoro 1500 kilometrů,“ řekl Šojgu.
Putin práci ruské armády v Sýrii ocenil. „Je ještě brzy činit závěry, ale to, co už bylo vykonáno, si zasluhuje ocenění,“ řekl prezident.
Prohlášení ruského ministerstva obrany uvádí, že rakety s plochou dráhou letu typu Kalibr byly odpáleny z raketových křižníků Dagestan, Grad Svijažsk, Uglič a Velikij Usťug operujících v jihozápadním sektoru Kaspického moře.
Raketový útok byl údajně veden na muniční závody Islámského státu, velitelská stanoviště a skladiště zbraní, munice a paliva. Trasa raket prý procházela neosídlenými oblastmi, cíle v Sýrii byly zasaženy s přesností do tří metrů.
Podle informací opozičních aktivistů ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Londýna, Rusko zaútočilo také v provinciích na severozápadě Sýrie. Nejméně na čtyři základny povstalců zaútočila také syrská armáda. Podle zpravodaje ČRo Štěpána Macháčka se zdá, že cíle ruských náletů určují sami Syřané.
Jeden z aktivistů, který je právě v Idlíbu, sdělil, že syrská armáda ostřelovala centrální oblasti této západní provincie, kde povstalci zaútočili na armádní stanoviště a zničili jeden tank. Podle SOHR se boje odehrávají v blízkosti dálnice spojující severní provincie s Damaškem. Po boku syrských vojáků bojují prý spojenci z libanonského Hizballáhu.
Turecko varovalo Moskvu před dalším narušením vzdušného prostoru
Rusko, které je hlavním spojencem syrského prezidenta Bašára Asada, v Sýrii útočí od 30. září. Jeho operace znepokojují Turecko. Ruská letadla totiž podle Ankary narušila o minulém víkendu dvakrát turecký vzdušný prostor. Turecká armáda oznámila, že raketové systémy umístěné v Sýrii ve středu ohrožovaly osm tureckých letounů, které byly vyslány na kontrolní misi podél turecko-syrských hranic.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý varoval Moskvu, aby nezničila své přátelství s Ankarou, se kterou „spolupracuje v mnoha ohledech“. Mluvčí turecké vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) prohlásil, že další narušování tureckého vzdušného prostoru bude Turecko vnímat jako ohrožení. Premiér Ahmet Davutoglu řekl, že si nepřeje, aby syrský konflikt vyvolal krizi mezi NATO a Ruskem.
NATO a USA, které vedou od loňska koalici bojující proti Islámskému státu na severu a východě Sýrie, se k leteckým incidentům staví kriticky. Západ Rusko obviňuje z útoků i na umírněnou opozici a civilisty. Turecký premiér prohlásil, že z 57 leteckých útoků, které Rusové zatím v Sýrii vedli, pouze dva zasáhly cíle IS. Ostatní pak směřovaly podle Davutoglua na umírněnou opozici. Podle ruského ministra obrany Rusko zaútočilo už na 112 objektů a útoky jsou stále intenzivnější.
USA odmítají vojenskou spolupráci s Ruskem v Sýrii
Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov řekl, že by Rusko mohlo přijmout americké návrhy na koordinaci operací. „Ruské ministerstvo obrany odpovědělo na žádosti Pentagonu a prostudovalo americké návrhy na koordinaci operací proti teroristické skupině Islámský stát na syrském území. Tyto návrhy mohou být přijaty. Upřesňujeme pouze některé technické detaily a dnes o nich budou jednat experti našeho ministerstva a Pentagonu,“ sdělil Konašenkov.
Americký ministr obrany Ashton Carter ale následně řekl, že USA vojensky spolupracovat nehodlají. „Nejsme připraveni spolupracovat na strategii, která je, jak jsme vysvětlili, chybná, tragicky chybná,“ řekl. USA jsou podle něj ochotny vést pouze rozhovory o technických otázkách, aby zajistily bezpečí pilotů.
Konašenkov prohlásil, že je to Pentagon, kdo v Sýrii útočí na jiné než teroristické cíle. „Americké letectvo a letectvo jiných států bombarduje (syrské cíle) už rok. A my máme důvod předpokládat, že ne vždy, a přesněji velmi často, neútočí na teroristické cíle,“ řekl mluvčí. Kdo je podle Moskvy terčem spojeneckých náletů, Konašenkov neupřesnil. Popřel, že by se ruské letectvo chovalo stejně jako americké: „My útočíme jen na teroristy.“
Irák nevylučuje žádost o zásah Ruska na svém území
V úterý syrská televize informovala, že ruské letectvo bombarduje pozice radikálů z Islámského státu ve městě Palmýra v centrální části země a také v severní provincii Aleppo. Ruské ministerstvo obrany informace o útoku na Palmýru popřelo, oznámilo nicméně dalších zhruba 20 leteckých útoků na jiné cíle v Sýrii. Podle šéfky horní komory ruského parlamentu Valentiny Matvijenkové by mohlo operace rozšířit i do Iráku, pokud o to Bagdád požádá.
„Možná budeme brzo nuceni požádat Rusko, aby zahájilo nálety v Iráku. Záleží to na jejich úspěších v Sýrii,“ uvedl šéf branného výboru iráckého parlamentu Hákim Zámilí. Podle něj by Bagdád mohl Moskvu požádat o vstup do bojů v Iráku do několika dní, možná týdnů. USA a jejich spojenci zahájili nálety na cíle IS v Iráku před rokem, ale podle kritiků se tyto operace míjejí účinkem.
