Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali Japonec Takaaki Kadžita a kanadský vědec Arthur B. McDonald za důkaz, že neutrální částice (neutrina) mají hmotu. Oznámila to Královská švédská akademie věd.
Nobelovu cenu za fyziku získali vědci díky důkazu, že neutrino má hmotu
Události, komentáře: Dolejší k Nobelově ceně za fyziku 2015 (zdroj: ČT24)
Neutrina, která jsou druhými nejhojnějšími částicemi v kosmu, vznikají při jaderných reakcích a jejich hmotnost je ve srovnání s většinou elementárních částic velmi malá. Neutrina také nereagují prakticky vůbec s okolním prostředím a je velmi obtížné je detekovat. Předpovězena byly už ve 30. letech minulého století, první neutrina pak byla objevena v roce 1956.
Zatím byly zjištěny tři typy těchto částic a oceněná dvojice vědců podle akademie pokusy doložila, že neutrina při průletu vesmírem mezi těmito třemi polohami oscilují, tedy mění svou identitu, včetně své hmotnosti. Aby něco takového mohlo platit, musejí neutrina nějakou hmotnost mít.
„Tento objev změnil naše chápání toho nejniternějšího fungování hmoty a může se stát klíčovým pro naše vnímání vesmíru,“ podotkla Královská švédská akademie věd.
Japonec Kadžita dělá experimenty v zinkovém dole v Japonsku, Američan McDonald zase v dole v Kanadě, uvedl český fyzik Jiří Chýla. „Tyto experimenty zásadně přispěly k pochopení mechanismu, že neutrina mezi sebou přecházejí, tomu se říká oscilace neutrin,“ uvedl Chýla. Tento jev se podle něj studuje už dlouhá léta, Kadžita a McDonald ale svými experimenty zásadně přispěli k tomu, že vědci přeměně neutrin rozumí.
„Byl to skutečně okamžik vítězství, když jsme viděli, že neutrina se při cestě ze Slunce na Zemi mění z jednoho typu v druhý,“ řekl McDonald po vyhlášení laureátů. Zároveň dodal, že vědci budou dál zkoumat, jaká je skutečná hmotnost neutrin. Při experimentech chtějí rovněž zjišťovat, jestli existují i další typy neutrin kromě zmíněných tří, které byly prokázány.
Vesmír - Ilustrační foto
Podle ředitele Ústavu částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulta UK Jiřího Dolejšího je oceněný objev významným posunem v chápání toho, jak svět a příroda fungují. Objev zatím nemá žádné konkrétní praktické využití. Podle vědců jsou ale do budoucna možnosti velké. Přispívá k tomu především skutečnost, že tyto částice hladce prostupují téměř jakýmkoli prostředím, mohly by se tedy stát základem pro novou formu bezdrátové komunikace.
Mohlo by jít o přenos informací na opačnou stranu zeměkoule či o mezihvězdný přenos informací. Zatím se nejvíce mluví o využití neutrin pro jednosměrnou komunikaci s jadernými ponorkami. Problémem je ale sestrojení urychlovače, který by byl schopný produkovat intenzivní svazky neutrin s vysokou energií.
I loni bodovali Japonci
Je to již podruhé za sebou, co Nobelova cena za fyziku putuje do Japonska. Minulý rok Nobelovu cenu za fyziku získali Japonci Isamu Akasaki a Hiroši Amano a Američan japonského původu Shuji Nakamura za vývoj modrých světelných diod umožňujících vytvoření nového, ekologického světelného zdroje.
- Nobelova cena za fyziku měla doposud 199 držitelů, mezi nimiž jsou jen dvě ženy. Pouze 47krát se od roku 1901 stalo, že cenu získal jediný laureát.
Letošní týden vyhlašování Nobelových cen začal v pondělí oznámením Nobelovy ceny za lékařství. Tu dostali tři parazitologové – irský vědec působící v USA William C. Campbell a Japonec Satoši Omura za výzkum hlístic a Číňanka Tchu Jou-jou za výzkum přispívající k léčbě malárie. Ve středu se svět dozví laureáta ceny za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí bude vyhlášena Nobelova cena za ekonomii.
Nobelovu cenu za fyziku získali vědci díky důkazu, že neutrino má hmotu (zdroj: ČT24)