Ázerbájdžánský parlament pozastavuje členství v evropských meziparlamentních institucích a vyzývá vládu, aby přezkoumala účast země v programu Východního partnerství. Rozhodnutí poslanců je reakcí na rezoluci Evropského parlamentu z minulého týdne, která kritizuje porušování lidských práv v Ázerbájdžánu. Na návštěvě země je v těchto dnech český prezident Miloš Zeman, podle něhož by projekt Východního partnerství EU odchodem Ázerbájdžánu ztratil svou klíčovou část.
Ázerbájdžánský parlament bude bojkotovat spolupráci s EU
Rezoluce europarlamentu odsuzuje „nevídané represe proti občanské společnosti v Ázerbájdžánu“ a vyzývá evropské představitele, aby zvážili sankce vůči všem politikům, funkcionářům a soudcům zapojeným do politického pronásledování. Unijní poslanci také vyzvali k důkladnému vyšetření korupčních obvinění vznesených proti prezidentovi Ilhamu Alijevovi a členům jeho rodiny.
Rezoluce europoslanců byla schválena krátce po rozsudku nad ázerbájdžánskou opoziční novinářkou Chadídžou Ismailovou, která proslula odhalováním korupce ve vládních kruzích. Začátkem září byla odsouzena za údajné daňové úniky a nezákonné podnikání na 7,5 roku vězení. Nedlouho předtím soud v Baku poslal za mříže na 8,5, respektive sedm let, Lejlu a Arifa Junusovy, kteří patří k předním osobnostem ázerbájdžánského disentu.
Parlament v Baku označil rezoluci evropských poslanců za „důkaz systematické kampaně, jejímž cílem je očernit Ázerbájdžán“. V Evropském parlamentu prý funguje nepřátelská lobby, která pomlouvá ázerbájdžánské vedení, ignoruje problémy v jiných zemích a hodlá poškodit parlamentní volby, které se v jihokavkazské zemi uskuteční počátkem listopadu. Tato lobby údajně podporuje okupaci Náhorního Karabachu, ázerbájdžánské enklávy vojensky obsazené sousední Arménií.
Ázerbájdžánský parlament z těchto důvodů zastavuje členství v projektu Euronest, což je meziparlamentní instituce sdružující zástupce Evropského parlamentu a poslance šesti postsovětských států. Poslanci rovněž vyzvali vládu, aby přezkoumala účast v programu Východního partnerství, iniciativy zaměřené na podporu spolupráce EU s Ázerbájdžánem, Běloruskem, Ukrajinou, Moldavskem, Arménií a Gruzií. Pokud budou proti ázerbájdžánským politikům přijaty v Evropském parlamentu jakékoli sankce, je vláda v Baku povinna vydat zákaz vjezdu europoslanců na ázerbájdžánské území, uvádí se v rezoluci.
GALERIE
Zeman v Ázerbájdžánu
O protestní rezoluci média v Baku informovala krátce po příletu českého prezidenta Miloše Zemana, který se v ázerbájdžánském hlavním městě setkal s Alijevem a účastní se podnikatelského semináře. Zeman se v Baku zaměří na podporu ekonomické diplomacie, což se podle kritiků děje na úkor obhajoby lidských práv.
Zeman na společné tiskové konferenci s Alijevem řekl, že odchodem Ázerbájdžánu z Východního partnerství by tento program ztratil svou klíčovou část. Východní partnerství podle něj nemá s rezolucí Evropského parlamentu nic společného. Nevznikla z jeho iniciativy ani v něm nebyla projednána, poznamenal.
Alijev novinářům řekl, že rezoluci europarlamentu nepovažuje za smysluplnou. Vidí za ní zájmy arménské lobby. Ázerbájdžánské úřady by podle něj měly vyšetřit vazby mezi některými členy Evropského parlamentu a arménskou lobby. Poznamenal, že cílem rezoluce je „očernit Ázerbájdžán".