Srbsko je rozhodnuto nepřijmout uprchlíky, které mu bude chtít vracet Maďarsko. Bělehrad je tomu připraven zabránit, i kdyby měl na hranicích rozmístit armádu. Kvůli migrační vlně vyhlásilo Maďarsko na jihu země krizový stav; jen během pondělí zde policie zadržela 9380 uprchlíků. Nyní migranti čekají před azylovým přijímacím centrem v zemi nikoho mezi hranicemi - bez pomoci dobrovolníků, vody i jídla.
Od začátku roku se v Maďarsku zaregistrovalo více než 200 000 imigrantů. Premiér Viktor Orbán varuje, že všichni, kdo se pokusí maďarskou hranici překonat nelegálně, budou zadrženi. O půlnoci začala platit mimořádná opatření, která zahrnují mimo jiné zavedení trestněprávní odpovědnosti za překonávání nebo ničení čerstvě postaveného plotu na hranicích se Srbskem, odkud běženci do Maďarska míří.
Na srbské straně hranice strávily noc stovky běženců. Migranti mají minimum informací - i proto zde vládne chaos. Podle svědectví zpravodaje agentury Reuters se utečenci během dne shromažďovali u bariéry z ostnatého drátu a žádali volný průchod. „Otevřít hranici!“ skandovali.
Maďaři zamítají žádosti o azyl ostošest
Na takzvaném území nikoho vznikly tranzitní zóny, kde by měly být žádosti běženců vyřízeny během několika hodin. Realita je ale jiná. „V pondělí jsme přijeli v jedenáct v noci. Pořád nám všichni jen říkají: čekejte, čekejte, čekejte - a slibují. Nikdo se ale neobjevil, podívejte se, jak tam lidé stojí. Nikdo nevyšel, aby nám řekl, že nás pustí, vezmou dovnitř, nebo co se prostě stane,“ podotkl afghánský uprchlík Zidan.
Ti, kdo žádost o úpravu svého právního postavení nepodají, se budou muset bezodkladně vrátit do Srbska. Maďarské úřady už rozhodly o 16 žádostech o azyl a všechny zamítly, dalších 32 jich zpracovávají. Maďarská policie při pokusu o ilegální přechod hranic zadržela přes 170 lidí.
- Příští úterý se kvůli uprchlické krizi uskuteční mimořádná schůzka ministrů vnitra EU, oznámilo Lucembursko.
Budapešť musí vracet uprchlíky až do Řecka, žádají Srbové
Budapešť už dříve varovala, že většinu žadatelů o azyl čeká odmítnutí a vypovězení zpět do Srbska. „Pokud si je přejí vrátit, musí je vrátit do Řecka. To je první země jejich vstupu do Evropské unie. Nepřijmeme je i za cenu toho, že Srbsko na hranici postaví armádu,“ oznámil srbský státní tajemník na ministerstvu práce Nenad Ivanišević.
Uvedl, že Srbsko bude akceptovat jen osoby, které budou poslány zpět na základě readmisní dohody. Ta se však podle něj na většinu uprchlíků nevztahuje, protože srbsko-maďarskou hranici překročili nezákonně. Jak dodal, readmisní dohoda předpokládá potvrzení země původu a státní občanství migranta. „Srbsko nepřijme žádné rozhodnutí, jímž by změnilo vztahy s kterýmkoli státem, ale bude se umět postarat o své občany a o své zájmy. A co to znamená, uvidíme v několika nadcházejících dnech,“ konstatoval státní tajemník.
Toto stanovisko Bělehradu potvrdil i ministr práce Aleksandar Vulin. Řekl, že migranti, kteří přejdou do Maďarska a budou tam evidováni a následně násilím vraceni do Srbska, nebudou přijati. „My nikoho nebudeme násilím držet na našem území, ale stejně tak nedovolíme žádné zemi, aby násilím a bez odpovídající zákonné procedury a readmise kohokoli vrátila na naše území,“ zdůraznil ministr.
Také srbský ministr zahraničí Ivica Dačić, který jednal v Praze se svým českým protějškem Lubomírem Zaorálkem, označil za nepřijatelnou myšlenku, aby se všichni běženci vraceli do Srbska a další tam zároveň přicházeli. „Naším územím prošlo v této krizi na 140 tisíc migrantů a jen 550 požádalo o azyl v Srbsku,“ uvedl Dačić. Dodal, že nevidí důvod, proč by měla být jeho země jedinou obětí této situace. Podle něj občané Srbska projevili velikou vstřícnost. K nejhorší krizi v Evropě za poslední desetiletí podle něj výrazně přispělo to, že EU nemá jednotný systém azylové politiky.
Přísnější zákony mají uklidnit chaos v zemi
Ve dvou oblastech na jihu země platí krizový stav. Opatření mimo jiné umožní vyslat armádu, aby pomohla policii střežit hranice. Návrh na vyhlášení krizového stavu počítá i s tím, že soudy budou přednostně řešit případy týkající se osob, které nelegálně vstoupí na maďarské území. Kromě toho by policie měla být zmocněna provádět domovní prohlídky bez soudního povolení, pokud bude mít podezření, že se v objektu nacházejí běženci.
„Zákony dávají pravidla chaosu, který tady byl. Přestože by migranti mohli přicházet přes hraniční přechody do Maďarska legálně, dostávali se sem nelegálně. Nakolik to ovlivní situaci, zatím těžko říct, ale určitě budou mít tyto zákony odstrašující potenciál. Otázka je, jak se tomu přizpůsobí migranti a pašeráci,“ komentuje situaci český velvyslanec v Maďarsku Juraj Chmiel.
Nová maďarská legislativa dělá starosti generálnímu tajemníkovi Rady Evropy Thorbjörnu Jaglandovi. Bude chtít, aby ho maďarský premiér ujistil, že jeho země nezapomíná na své mezinárodní závazky. Rumunsko pak v reakci na plány Maďarů uvedlo, že „z politického hlediska nepovažuje stavbu plotu mezi dvěma členskými zeměmi EU, které jsou strategickými partnery, za politicky správné gesto“.
Právě kvůli opatřením přichystaným Budapeští k zastavení migrační vlny se v posledních dnech počet přicházejících uprchlíků zvýšil, což se projevilo i na množství migrantů, kteří nakonec přes maďarské území dorazili do Rakouska a do Německa, zejména do Mnichova.
