Až tři čtvrtě milionu lidí požádá letos v Německu o azyl

Až 750 000 lidí požádá letos v Německu o azyl. Vláda přitom dosud počítala s 450 000 běženci. I to ale byl více než dvojnásobný nárůst proti loňsku, kdy do země dorazilo zhruba 200 000 žadatelů o azyl. Současná imigrační vlna je nejsilnější v historii země. Zatím nejvíc lidí požádalo v zemi o azyl v roce 1992 v době válek v bývalé Jugoslávii, kdy do Německa přišlo zhruba 440 000 žadatelů o azyl.

Nový odhad 650–750 tisíc žadatelů o azyl přinesl německý deník Handelsblatt s odvoláním na zdroje z německého ministerstva vnitra. Během první poloviny roku sice požádalo o azyl jen 179 tisíc lidí, během léta ale jejich počet prudce vzrostl. V Hamburku například v prvním kvartále žádalo o azyl 6700 lidí, ve druhém kvartále už 7300 a jenom v červnu už jich přitom bylo 5700.

Příliv běženců mimořádně zatěžuje úřady, které žádosti o azyl řeší, i spolkové země, které musí financovat ubytování uprchlíků. Přibývá proto požadavků na spolkovou vládu, aby na příští rok vyčlenila v rozpočtu více peněz na řešení situace a už letos poskytla spolkovým zemím dodatečnou dotaci na zajištění potřeb běženců. Vláda se zatím zavázala poskytnout zemím jednu miliardu eur (27 miliard Kč), náklady spojené s uprchlíky se ale odhadují na přinejmenším pětinásobek.

Vysoký počet žadatelů o azyl vyvolává i napětí v německé společnosti. Několik ubytoven pro uprchlíky se stalo terčem žhářských útoků, objevují se i snahy běžence zastrašovat. V pondělí večer se podle serveru Spiegel Online stala terčem podobného útoku ubytovna v Meklenbursku-Předním Pomořansku, když se k ní přiblížilo auto se zhasnutými světly a jeho posádka začala směrem k budově vystřelovat rachejtle a petardy.

Německá kontrarozvědka rovněž upozorňuje, že tématu běženců stále častěji zneužívají i krajně pravicová uskupení, aby šířila nenávist proti cizincům. Kontrarozvědka varovala, že hrozí eskalace extremistického násilí, fyzické útoky by kromě ubytoven pro běžence mohly mířit i proti jednotlivým lidem.

8 minut
Horizont: Nápor uprchlíků v Německu a v Makedonii
Zdroj: ČT24

K polovině rasistických útoků dojde na východě země

Téměř polovina všech rasisticky motivovaných útoků v Německu se loni odehrála v Berlíně a nových spolkových zemích na východě, tedy v bývalé Německé demokratické republice. V této oblasti přitom žije pouze necelá pětina obyvatel Německa.

Jak vyplývá z odpovědi ministerstva vnitra na dotaz poslanců Spolkového sněmu za stranu Zelených, v Berlíně a pěti spolkových zemích na východě, kde žije 17 procent Němců, došlo v roce 2014 ke 47 procentům všech útoků extremistů, které měly rasistický či xenofobní podtext. Celkem německé ministerstvo vnitra loni zaznamenalo ve východním Německu 61 z celkových 130 takových napadení, což prý představuje oproti předchozímu roku nárůst o 40 procent.

Trestných činů s krajně pravicovým pozadím, které nemířily jen proti cizincům či migrantům, loni úřady evidovaly 1029. Nejvíce jich sice připadá na nejlidnatější spolkovou zemi Severní Porýní-Vestfálsko (370) a metropoli Berlín (111), na třetím a čtvrtém místě se ale umístily podstatně řidčeji osídlené východní spolkové země Sasko (86) a Braniborsko (73).

Do Řecka za týden dorazilo téměř 21 000 běženců

Německý červený kříž rozdá mezi běžence na řeckém ostrově Lesbos přes 19 000 hygienických balíčků, s jejichž pomocí chce zabránit šíření nemocí. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) jen za poslední týden do Řecka dorazilo 20 843 migrantů (téměř polovina počtu běženců, kteří připluli do Řecka po moři za celý loňský rok) a tamní úřady situaci nezvládají. Od počátku roku do Řecka připlulo kolem 160 000 migrantů a jen v červnu jich bylo přibližně 50 000.

Šéf Německého červeného kříže Rudolf Seiters označil situaci na Lesbosu za skličující a dodal, že mnozí imigranti, kteří tam přijíždějí na člunech přes Středozemní moře, jsou zesláblí, musejí spát na podlaze a nemají přístup k lékařské péči. Německý červený kříž chce od poloviny září mezi uprchlíky rozdělit více než 19 000 hygienických balíčků, které mají vydržet dva měsíce. Každý z nich má obsahovat zubní pastu, mýdlo, prací prostředek a prostředky na péči o děti včetně plen. Část nákladů na projekt prý uhradí německé ministerstvo zahraničí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
17:12Aktualizovánopřed 10 mminutami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 2 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
20:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 2 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...