Slovenské ministerstvo obrany připravuje zavedení dobrovolné vojenské služby. Od příštího roku by vojenskou přípravu bez nutnosti vstoupit do profesionální armády mohlo v pětimilionové zemi absolvovat na 150 občanů ročně.
Slovensko chce zavést dobrovolnou vojenskou službu
Povinnou vojenskou službu Slovensko zrušilo v roce 2006, o zavedení její dobrovolné verze ale slovenští politici hovořili už v minulosti a loni téma zvedl premiér Robert Fico. Ministerstvo obrany si od předkládané normy slibuje dvojí:
- umožnit slovenským občanům absolvovat vojenský výcvik a připravit se na případnou obranu vlasti
- obnovit vytváření aktivních záloh
Výcvik vojáků v rámci dobrovolné vojenské přípravy by měl trvat 12 týdnů. Většina času se má soustředit na získání zručností například v oblasti taktické či střelecké přípravy, dále radiační, chemické a biologické ochrany či zvládnutí komunikačních a informačních systémů. Po ukončení přípravy absolventi výcviku složí vojenskou přísahu a budou povýšeni do hodnosti voják druhého stupně.
Zájemci o dobrovolnou vojenskou službu budou mít nárok na spíše symbolickou finanční odměnu. Za každý den vojenské přípravy by podle ministerstva obrany měli dostat 4,5 eura (121 korun), tedy 135 eur (3645 Kč) měsíčně; tato částka odpovídá šestině průměrné měsíční mzdy na Slovensku.
Zálohy chce posílit i Praha
Nové zájemce do aktivních záloh armády hodlá přilákat také Česko. Vláda navrhla zvýšit jejich měsíční odměny z 500 korun na 1000, za každý den cvičení jim slibuje také plat odpovídající průměrnému tarifu profesionálního vojáka na stejné pozici. Česko totiž dnes eviduje pouhých 1200 „záložáků“, armáda by přitom stála o čtyřnásobek. Návrh novely branného zákona počítá i s tím, že by příslušníci záloh mohli být nově vysíláni do zahraničních misí, kam dosud jezdí pouze vojáci z povolání.
Česká obrana usilovala také o zavedení povinných plošných odvodů, ty ale poslanci odmítli. Alternativní plán ministra Stropnického jsou dobrovolné odvody v kombinaci s tříměsíčním výcvikem.
Svou profesionální armádu chce o síly z řad civilistů posílit i Polsko; premiérka Eva Kopaczová v březnu podepsala výnos, který zvýšil počet občanů, jež mohou dostat povolávací rozkaz. Země tím reaguje na ruskou agresi na východě Ukrajiny, zhoršená bezpečnostní situace v Evropě stojí za zvýšenou pozorností o armádní problematiku i v případě Slovenska a Česka.